Není to tak dávno, co se internet bavil úsilím předsedy slovenského parlamentu Andreje Danka postavit před sídlem Národní rady vyšší vlajkový stožár, než mají Maďaři. Podobná snaha ukázat ostatním, že jsme jako národ lepší než oni, ovšem není nová. Stožár pro státní vlajku je totiž pro takové měření sil ideální objekt, protože je relativně jednoduché a levné ho vztyčit (ve srovnání třeba se stavbou budovy či mostu). A hlavně je dobře vidět a je měřitelný, přičemž vlajka na jeho vrcholu pozvedá takové soutěžení – a pro leckoho i pocit národní hrdosti - na mnohem vyšší level.

My máme delší!

O rekordně nejvyšší vlajkový stožár na světě se už bojuje několik let – především v Asii a mezi arabskými zeměmi. Taková fackovaná je ovšem leckdy spíše k smíchu. Známá je v tomto ohledu především vlajková válka mezi oběma Korejemi z 80. let, kdy na 99metrový jihokorejský stožár v demilitarizované zóně reagovala komunistická Severní Korea 160metrovým vlajkovým stožárem ve vesnici Kidžong. Tento gigant pak byl dlouhá léta v tomto ohledu světovým rekordmanem.

Aktuální držitel rekordu stojí v saúdskoarabské Džiddě, byl dokončen v roce 2014 a měří 171 metrů (čili o pár metrů míň než tři Petřínské rozhledny nad sebou). Impozantní je rovněž rozměr státní vlajky, která zdobí jeho vrchol: 49,5 krát 33 metrů, váha 570 kilogramů. Proti známé obří švýcarské vlajce (80 krát 80 metrů) se to zdá být málo, nicméně ta se roztahuje na skalní stěně (navíc pouze na krátký čas) a nevlaje na stožáru.

Nepočítáme-li severokorejského obra, neměl do roku 2001 žádný vlajkový stožár na světě přes 100 metrů. Pak se s nimi roztrhl pytel: V Abú Zabí slavnostně vztyčili 123metrový exemplář. Jordánci se nenechali zahanbit a v roce 2003 to přebili v Ammánu 127 metry a o rok později v Akabě ještě pro sichr tři metry přidali. Turkmenistán v roce 2008 přišel se 133 metry, Ázerbájdžán mu nedlouho poté sebral prvenství se 162 metry (poprvé tak překonal severokorejského obra) a Tádžikistán to v roce 2011 dotáhl na 165 metrů. O tři roky později si pak rekord připsala právě Saúdská Arábie.

V roce 2017 se ještě mezi první desítku vklínil Pákistán, který vysokým vlajkovým stožárem demonstroval svou nadřazenost na hraničním přechodu s indickým Paňdžábem. K zadostiučinění mu ovšem stačilo 123 metrů, čímž ještě o tři metry překonal stožár v americkém Sheboyganu, který první desítku uzavírá.

Nic neroste do nebe

Doby, kdy malajsijské Kuala Lumpur vydrželo se svým stometrovým kouskem z roku 1957 kralovat vlajkovým stožárům čtvrt století (až do vztyčení severokorejské megalomanské stavby), jsou už dávno pryč. Lze očekávat, že se brzy najde někdo další, kdo se bude chtít před světem vytáhnout dlouhou tyčí.

Stožár v saúdskoarabské Džiddě schlamstl 500 tun oceli a je navíc ze stožárů postavených po roce 2001 jediný, který není dílem americké firmy Trident Support. Podle této společnosti je čistě teoreticky možné postavit až čtyřsetmetrový stožár. Prakticky by ovšem bylo velmi obtížné překonat výšku 220 metrů, protože současné stavební jeřáby jednotlivé dvanáctimetrové segmenty prostě výš nevyzvednou.

Nicméně ještě není všem dnům konec. Třeba se najde nějaký bohatý šejk, který se plácne přes kapsu (pokud dišdaše vůbec kapsu mají) a zafinancuje stavbu nových, velkých a vyspělejších speciálních jeřábů. Nechme se zkrátka překvapit.

zdroj: www.youtube.com