Jaké tajemství se skrývá za magickým tvarem budovy Pentagonu

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Kdo za budovou Pentagonu hledá jakoukoliv mystickou symboliku, je úplně vedle. Tvar sídla amerického ministerstva obrany vznikl totiž čistě z praktických důvodů.

Budova Pentagonu z ptačí perspektivy

Budova Pentagonu z ptačí perspektivy , zdroj: Profimedia.cz

Ministerstvo obrany USA (ještě jako ministerstvo války) po první světové válce dočasně sídlilo rozstrkané po sedmnácti budovách ve Washingtonu, D.C., Marylandu a Virginii, což bylo značně neefektivní. Koncem třicátých let tedy ve washingtonské čtvrti Foggy Bottom vyrostla budova nová. Ukázalo se ovšem, že ani ta kapacitně nestačí, a tak se rozhodlo, že se bude stavět znovu, jinde a ve velkém. Mimochodem – v té původní budově ve Foggy Bottom se nakonec usadilo ministerstvo zahraničí, které tam sídlí dodnes.

Pentagon_road_network_map_1945 Mapka Pentagonu z roku 1945, zdroj: Wikipedia S pravidelným pětiúhelníkem a z něj odvozeným pentagramem, potažmo obráceným pentagramem, si obvykle spojujeme mytickou, esoterickou či satanistickou symboliku - ať už ve spojení s živly, Kristem, směry, údy či obdobími života člověka. Jaký symbolický význam ale má pětiúhelníkový tvar současné budovy amerického ministerstva obrany, pro jehož označení se také zástupně používá právě výraz Pentagon?

Italský mramor rozhodně nebrat!

Milovníci záhad a mystiky budou asi zklamaní, protože architekt George Bergstrom při návrhu Pentagonu rozhodně nebyl veden touhou po tajemné symbolice. Musel se totiž poprat především s problémem nedostatku místa. Nová budova ministerstva obrany totiž měla původně stát na pozemku Arlington Farms, který byl z pěti stran ohraničen ulicemi. Nezbývalo tedy než účelně nacpat stavbu mezi ně, a to s maximálním využitím prostoru.

Až potud vše v pořádku, ovšem prezident Franklin Delano Roosevelt se nakonec rozhodl umístit ministerstvo jinam, protože nechtěl zakrýt pohled ze slavného Arlingtonského národního hřbitova na Washington. Takže se stavělo o kilometr dále po proudu řeky Potomac. Nicméně plány už byly hotové, a tak se zachoval i pětiúhelníkový tvar.

Stavět se začalo 11. září 1941. Kolem 14 000 dělníků a 1000 stavitelů a architektů makalo ve třech směnách a budova byla hotová za pouhých 16 měsíců - v lednu 1943. Tehdejší náklady ve výši 83 milionů dolarů odpovídají dnešní o něco více než miliardě. Roosevelt mimochodem zasáhl do výsledné podoby stavby ještě jednou, protože nařídil, že se na stavbu nesmí použít materiál ze žádné ze zemí, s nimiž je Amerika ve válce. To se tehdy týkalo především italského mramoru.

Praktický tvar, ale primární cíl útoku

S celkovou plochou 600 tisíc metrů čtverečních (zhruba čtrnáct Václaváků) je Pentagon největší administrativní budovou na světě, a koneckonců i jednou z největších budov vůbec. Celková délka chodeb činí přes 28 kilometrů a na ministerstvu pracuje kolem 26 tisíc lidí.

Tvar pětiúhelníku je navíc velmi praktický, protože z jakéhokoli místa budovy se lze dostat kamkoli jinam za méně než sedm minut. To před zavedením elektronické komunikace bývala obrovská výhoda. Vnitřnímu náměstí se zahradou se mezi zaměstnanci říká ground zero, protože se předpokládá, že v případě jaderného konfliktu by právě sem téměř jistě byl veden úder.

To se zatím nestalo, nicméně při teroristických útocích z 11. září 2001 to schytal i Pentagon. Při nárazu jednoho ze čtyř unesených letadel zahynulo 189 lidí (z toho 125 přímo v budově, ostatní v letadle včetně únosců). Není bez zajímavosti, že atentát se odehrál přesně 60 let po položení základního kamene.

Tagy: zahraničí Spojené státy Ministerstvo obrany americká armáda pentagon památky a architektura dějiny a fakta

Zdroje: vlastní