I když se Matěji Stropnickému jako předsedovi Strany zelených dalo vyčítat ledacos, jedna věc se mu upřít nedala. Dokázal k Zeleným přitáhnout pozornost. Od té doby, co v jejich čele není, se strana z veřejného prostoru takřka vytratila. Upozornil na sebe snad jen její kandidát na pražského primátora Ondřej Mirovský, který se v předvolebním videu snažil nabourat představu, že Zelení mají něco proti autům.

Výchozí pozice strany není jednoduchá a je docela dobře možné, že bude nějaký čas trvat, než se přeuspořádá a vnitřně ustálí natolik, aby se s novými silami a energií mohla pokusit znovu získat důvěru veřejnosti. A přesvědčit ji o tom, že Zelení jsou tou správnou volbou pro každého, koho trápí klimatické změny, velké výkyvy počasí, extrémní meteorologické jevy, sucha a vše, co s tím souvisí, a obává se, co budoucnost v tomto směru přinese. Mohou to být například obrovské migrační vlny motivované tím, že část planety přestane být obyvatelná.

Předsedou se v lednu stal starosta Prahy 4 Petr Štěpánek, který do čela Strany zelených v minulosti kandidoval hned čtyřikrát a teprve napopáté uspěl. Po svém zvolení hovořil o návratu Zelených do politického středu. Zdůraznil, že v Poslanecké sněmovně je devět stran a ani jedna se nevěnuje životnímu prostředí, což je téma, které Zeleným nikdo nemůže vzít. Mluvil také o tom, že strana by měla svou sílu obrátit navenek.

Zatím to tak nevypadá. Spíš se zdá, jako by se ze Zelených po lednovém sjezdu vytratil veškerý život, ale třeba se na zmiňovaném obrácení síly navenek pracuje a Petr Štěpánek to ještě rozjede. A až se Zelení zkonsolidují, jak se s oblibou říká, začnou vyvíjet takovou aktivitu, že to všechny překvapí.

Stanou se hlavní politickou silou ve všech tématech souvisejících s životním prostředí - od kůrovcové kalamity, přes dopady klimatické změny až po zamoření plasty, a všichni, kdo se jimi budou zabývat, se na Zelené budou automaticky obracet a spolupracovat s nimi. V každé debatě a diskuzi k environmentálním tématům se budou objevovat odborníci se stranou spojení, kteří také budou v hojné míře zváni do médií.

Odlišit se od jiných středových stran

Dosáhnout toho nebude snadné, zvlášť když jejich předsedou už není celebrita svého druhu, jakou byl Stropnický. K tomu navíc vypadli ze zastupitelstva hlavního města, obecně se o ně nikdo moc nezajímá, a dokonce i řada jejich dlouholetých příznivců to s nimi už vzdala.

Celková situace jim přitom může být docela nakloněná. Téma životního prostředí se pomalu ale jistě stává ústředním tématem dneška - především kvůli klimatické změně a jejím důsledkům. Dokladem toho je i nejnovější zpráva klimatického panelu OSN, která zpřesňuje rizika, jimž v důsledku globálního oteplování čelíme, a nejen ona.

Momentů, kdy jevy týkající se v širším slova smyslu životního prostředí okupují sdělovací prostředky, přibývá. Zelení se jen musí prosadit jako někdo, kdo k nim má nejblíže, má potřebnou expertízu a nabízí žádaná řešení. Jiná možnost jim nezbývá.

Zelení se klidně mohou stát středovou stranou, jak prosazuje Štěpánek, případně stranou levého středu. Musí se ale odlišit od ostatních stran, které se v politickém středu nacházejí, ať už je to TOP 09, hnutí STAN či Piráti. Proč by měl někdo volit právě Stranu zelených?

Má být tím důvodem problematika životního prostředí, která je straně vlastní, jak naznačuje Štěpánek? Téma je to natolik nosné a aktuální, že to není vůbec od věci. Aby však takové odlišení od dalších středových stran fungovalo, musí Strana zelených předkládat konkrétní návrhy a prezentovat je tak, aby měly veřejnou odezvu.

Stěžejní téma dnešní doby

Není třeba tlačit ekologická témata na úkor sociálních či naopak. Nakonec spolu úzce souvisejí a není nutné je od sebe oddělovat či stavět proti sobě. Stačí je srozumitelně vysvětlovat a poukazovat na jejich provázanost. Ostatně sám Štěpánek na sjezdu, na němž byl zvolen předsedou, tvrdil, že Strana zelených má tři hlavní pilíře: environmentální, sociální - a třetím je svoboda a demokracie.

Konkurence, se kterou by se Zelení museli utkat ve středu politického spektra, je značná. Uspět mohou jen tehdy, když otázku životního prostředí uchopí jako prvořadé téma dnešní doby, ukážou jeho široké souvislosti a důvody, proč je nutné se jím zabývat v úplně jiné míře než doposud.

Mohou vyjít z toho, co se děje už teď, a popsat, co v následujících letech hrozí, vykreslit, proč je situace vážná a proč jde o zásadní problém, před nímž stojíme. V neposlední řadě pak musí změnit způsob, jak ho prezentují navenek, i slovník, jakým o něm mluví.

Nepromarnit dlouho očekávanou příležitost

Často se říká, že Strana zelených je nadbytečná, protože ochrana životního prostředí už pronikla do programů všech politických stran. Na Zelených je dokázat, že ačkoli v nich sice figuruje, tak rozhodně ne natolik, jak by to bylo adekvátní vzhledem k naší současné situaci. A hlavně musí ukázat, že na rozdíl od jiných partají této oblasti opravdu rozumějí, své návrhy mají propracované do všech detailů a stejně tak mají promyšlené všechny aspekty jejich realizace.

Tam, kde si TOP 09 vystačí s větami typu: "Řešení vidíme v moderních technologiích, vedoucích k nízkouhlíkové energetice a zejména efektivnímu využívání všech zdrojů energie" nebo "navrhneme organizační a legislativní opatření na všech úrovních a budeme usilovat o jejich prosazení", musí Zelení nabídnout mnohem víc. Být konkrétní a kompetentní a zprávu o tom se neustále snažit dostat k širší veřejnosti.

Jistě, Strana zelených na tom není dobře ani po finanční stránce, ale aby měla šanci oslovit sponzory a dárce, kterým na životním prostředí záleží a kteří by zelenou politiku mohli podpořit, musí nejprve prokázat, že není ještě zcela mrtvá. To se Zeleným může podařit pouze vlastní aktivitou, energií a entuziazmem, které budou vyzařovat do okolí.

Petr Štěpánek na lednovém sjezdu strany konečně dostal příležitost ukázat, co umí. Zatím toho navenek moc nepředvedl. Pokud mu stálo za to dlouhá léta znovu a znovu na předsedu Zelených kandidovat, neměl by ji teď promarnit. Navíc se zdá, že stranou už tolik jako v minulosti necloumají vnitřní konflikty, takže se může naplno věnovat tomu, aby dostala otázky životního prostředí do středu politické soutěže a pomocí nich se znovu vrátila do hry.