• Výhodou evropských voleb je, že se v nich na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny nezvyšuje volební práh, když se vytvářejí koalice. Neuvažovali jste o tom kandidovat do Evropského parlamentu společně s dalšími stranami? Například Žít Brno vyzývalo k tomu, aby se pro evropské volby vytvořila společná kandidátka.

Je to docela jednoduché. V průběhu komunálních voleb, kdy kandidoval každý proti každému, nikdo nechtěl jednat, ale teď proběhnou v příštích dvou měsících konzultace mezi stranami. Jsme otevřeni společnému postupu. Každý to říká, prakticky nikdo to však nedělá, ale tady na Praze 4 byl skutečně společný kandidát do Senátu Jiří Drahoš.

Opravdu ho podpořili rovným dílem - i z hlediska financí a politické podpory - Zelení, lidovci, TOP 09 a STAN, který ho navrhoval. Takže samozřejmě se nebráníme společnému postupu včetně společné kandidátní listiny, ale v tuhle chvíli je váš dotaz správný, ale předčasný.

• A je to na bázi stran, které podpořily Jiřího Drahoše?

Myslím, že jsem řekl celkem logický základ, ale není to asi nic, co musí vypadat přesně tak. V rámci politického spektra si ten záběr dovedu představit poměrně široký.

• Na posledním sjezdu Strany zelených se také mluvilo o tom, že představíte stínovou vládu nebo mluvčí pro jednotlivé oblasti. V jaké je to fázi?

Představíme je v řádu měsíců. Nemělo vůbec smysl to dělat přes komunální volby. Měl jsem v úmyslu to udělat v první polovině roku, ale nevznikla nám vláda. Aby vznikala stínová vláda k vládě, která neexistovala, protože tady byla vláda bez podpory, to nemělo smysl.

Vláda získala podporu až těsně před prázdninami, a to už byla v plném běhu komunální kampaň. Představíme ji v nejvhodnějším okamžiku, a jestli to bude na republikové radě nebo na sjezdu, to ještě záleží na vnitřním vývoji ve straně.

• Situace Strany zelených je velmi nevděčná, protože ve chvíli, kdy politická strana ve volebních průzkumech nebo i v posledních volbách spadne hlouběji pod pětiprocentní hranici, opadne mediální pozornost, všichni nad ní začnou lámat hůl, což může zase zpětně členy strany demotivovat. Mohou mít pocit, že se snaží, ale nikdo je neposlouchá a nebere vážně. Není to začarovaný kruh? Jak to prolomit a překonat pocit, že děláme maximum, a přesto nás lidé nevnímají?

To je samozřejmě povrchnost. Stejně jako jsou mezi politiky líní lidé, povrchní, neználkové, jsou i mezi novináři úplně stejně pracující lidé se šablonami, s předsudky a podobně. Je to poměrně zásadní hendikep, ale na druhou stranu je překonatelný, protože v té situaci byli Zelení kdysi, když jsem byl místopředsedou, a zvládli jsme ji. Stejně tak se třeba lidovcům podařilo vrátit do Poslanecké sněmovny.

Fantastické výsledky v severních Čechách

• A není rozdíl v tom, že lidovci ze sněmovny vypadli na jedno volební období, ale zároveň měli stabilní stranický elektorát? Navíc je tady určitá tradice lidové strany, která v dolní komoře působí dlouhodobě. Kdežto Zelení dostali jednu šanci...

Neříkám, že to je identická situace, jenom říkám, že ta situace je překonatelná, a dal jsem příklad někoho, kdo ji překonal. A my na rozdíl od lidovců máme třeba obrovskou výhodu, že jsme z hlediska témat a řešení reálných problémů země i světa oproštěni od předsudků a vidíme realitu, devastaci a jsme schopni navrhnout skutečná řešení, která ve sněmovně nikdo nenavrhuje.

• Demotivaci, únavu nebo pokles energie tedy v rámci strany nevnímáte?

Naopak si myslím, že komunální volby stranu nabily energií, protože když se podíváte do míst, kde při tomhle přístupu k věci by Zelení vůbec neměli fungovat, do Ústí nad Labem, Chomutova, Mostu, Teplic, dosáhli jsme tam úplně fantastických výsledků.

Petr Štěpánek | zdroj: René Volfík/Tiscali.cz

V Ústí nad Labem-město jsme dokonce vyhráli, takže je tady poměrně jasná část elektorátu, která, když za nimi jdete s jejich problémy, a ne jak několik mých předchůdců za nimi vždycky šlo s problémy Zelených, tak vás ti lidé volí. Tady je to úplně jasně vidět.

• Zelení také vedli dlouhé a úmorné debaty o tom, jestli budou levicovou stranou, středovou stranou, pravicovou stranou. Nejsou zbytečné?

Jsou zbytečné. Je to úplně pasé. Tuhle debatu jsme nevedli za poslední rok ani jednou. To přesně byla tragédie mých předchůdců, že tuhle úplně nesmyslnou debatu vedli v situaci, kdy dnes tento problém má drtivá většina stran. Je ANO levicové, nebo pravicové? Je levicové, protože přetáhlo voliče komunistů a ČSSD, nebo je pravicové, protože je docela nepřátelské vůči zaměstnancům a hájí zájmy velkých korporací na trhu práce?

Na druhou stranu si ale myslím, že kam Zelení patří, je docela jednoduché, protože je to strana, která reprezentuje voliče, kteří se dívají na delší období než čtyři roky. To je vidět jak tady, tak třeba v Německu.

Je to strana liberální, strana s vysokou mírou sociálního cítění, takže v tom jsou zase levicové elementy, a je to jednoznačně strana, která se vydala neradikální, umírněnou cestou, která spojuje střed s levicí. A je vidět, že voliči na to slyší. V Hesensku teď Zelení skončili na druhém místě těsně před sociální demokracií s velmi vybalancovaným programem a zhruba měsíc předtím v Bavorsku úplně stejně na druhém místě za CSU a volí je široké spektrum obyvatel.

To je takové klišé, že je volí vzdělaní lidé, ale volí je lidé, kteří přemýšlejí, úplně bez ohledu na vzdělání. Třeba u nás je podle průzkumů poměrně vyrovnaná skupina voličů Zelených mezi lidmi se základním vzděláním a s vysokoškolským vzděláním. Takže je jednoznačné, že spíš než lidé s určitým socioekonomickým statusem a vzděláním jsou to lidé, kteří přemýšlejí nad budoucností právě v důsledku toho, jaká je současnost. A to jsou voliči Strany zelených.

• Překvapilo mě, a možná i fascinovalo, že jste na předsedu Zelených kandidoval několikrát a stal jste se jím až napopáté.

To mělo jeden jediný kontext.

• Dovedu si představit spoustu lidí, kteří by řekli, když mě nechtějí, ať si trhnou…

To bylo o něčem úplně jiném. U nás, tak jak jsou nastavená vnitřní pravidla, nikdy nemohl vyhrát centristický kandidát, protože ve válce dvou směrů vždycky každý fanaticky volil zastánce toho svého a hned potom pokračoval v bitvě mezi levicí a environmentalisty. Mohlo se to prolomit jenom tak, že někdo vytrvá a lidem ukáže, že je to úplný nesmysl. A to se nakonec podařilo. Když se podíváte rok zpátky, uvnitř strany nebyl jediný boj tohoto typu. Lidem to konečně došlo.

Trošku divný přestup

• Nikdy jste neměl moment, kdy jste si říkal: Už jsem do toho dal spoustu energie a nemá to smysl, možná bych měl jít raději někam jinam?

Teď to myslíte tak, že při globálním oteplování, které je, při destrukci druhové diverzity, která je, že bych si řekl: tak mohl bych jít třeba do ODS a ničit životní prostředí ještě víc…? To jsem si neřekl.

• Mohl jste si například říct, že když půjdete do hnutí ANO, budete mít mnohem větší politický vliv.

S oligarchou Babišem, který dnes a denně v součtu jeho průmyslového konglomerátu a průmyslového velkozemědělství ničí krajinu i ovzduší. To by asi byl trošku divný přestup. Odpověď je, že ne, protože Zelení, to není o postech, to je o ideálech.

Petr Štěpánek | zdroj: René Volfík/Tiscali.cz

A je naprosto nejvyšší doba, abychom si my i veřejnost uvědomili, že to, co se děje v oblasti globálního oteplování a v oblasti druhové devastace na zeměkouli, je už skutečně předstupeň k apokalypse. A že musíme přijmout politiku, která to nejenom zastaví, ale obrátí tak, aby se nám vrátila krajina plná rostlin a živočichů, která potom s úplně novou formou zemědělství, se zemědělstvím s daleko nižšími dopady, můžeme říci biologickým, uživí populaci, která tady je.

• A když říkáte, že jsme na prahu jakési skoro až apokalypsy, co malá Česká republika tváří v tvář klimatické změně může dělat?

Česká republika je součástí jednoho z největších a ekonomicky nejsilnějších soustátí na zeměkouli. Jmenuje se Evropská unie. Čeští politici mají Unii jenom jako takového fackovacího panáka a na vyprávění hloupých historek a invektiv.

Ve skutečnosti je tady prostor, který je propojen společnou historií - ať nábožensky nebo z hlediska osvícenství - a který může tím kormidlem pohnout zcela zásadním způsobem. A pokud na svoji stranu získá státy jako Indii, Čínu, USA, Afriku, tak ten obrat může být poměrně zásadní. Pokud to neudělá, pobřežní města půjdou pod vodu a na zbytku kontinentu se budou střídat povodně se suchem.