Rogozin s prezidentem Vladimirem Putinem jednali o budoucnosti ruského civilního letectva a narazili právě na problém dálkových letounů. Rogozin si postěžoval, že trh z 80 procent pokrývá Airbus a Boeing, a jmenoval v této souvislosti tři letadla, která Rusko potřebuje: Il-114, Il-96 a MS-21.

Jestliže MS-21 je letadlem nové generace a poprvé vzlétne letos na jaře, první dva typy se objevily ještě za Sovětského svazu a už se nevyrábějí. To se teď ale právě změní. Stát je ochoten věnovat několik let a několik desítek miliard rublů na to, aby tyto sovětské modely vrátil na domácí trh a vytlačil z něj ty evropské a americké.

Il-114 pro 64 cestujících a s doletem 1500 kilometrů byl určen pro regionální lety. Vyráběl se v Taškentu – celkem 20 kusů. Il-96 se ve Voroněži vyrobil v počtu 30 kusů a na základě varianty Il-96-300 byl vyroben také hlavní prezidentský letoun. Jediné komerční aerolinky, které tyto stroje ještě mají ve svém parku (tři kusy), je kubánská Cubana.

Rogozin prosazuje verzi Il-96-400 s kapacitou 400 cestujících a doletem devět tisíc kilometrů. Plnohodnotná dopravní verze tohoto stroje ovšem nikdy neexistovala – čtyři kusy byly vyrobeny pouze jako nákladní.

O obnovení výroby Il-114 se uvažovalo už v roce 2014 a o rok později přišla řeč na Il-96-400. Nikdo ale nebral takové plány vážně, protože výroba letadel výlučně pro ruský trh je nerentabilní. Loni na jaře se ale rozhodlo, že se oba projekty budou financovat ze státního rozpočtu: 55,9 miliardy rublů na první jmenovaný typ, 53,4 miliardy na druhý.

Pár vyrobených letadel nemůže Airbus ani Boeing ohrozit 

Výroba by se měla znovu rozběhnout v roce 2019 a do pěti let se pak vyrobí až osm letounů Il-96-400 a až 25 kusů Il-114. A jestli Rogozin říká, že chce z ruského trhu vytlačit Airbus a Boeing (v Rusku se používají hlavně typy A330 a B777), je třeba pro porovnání uvést, že za pouhý měsíc Američané vyrobí šest kusů B777 a Airbus sedm kusů A330. To je za pět let několik set letadel.

Nezdá se tedy, že by je ruská konkurence mohla nějak výrazně ohrozit. A pravdu Rogozin nemá ani tehdy, když tvrdí, že se Airbus těžko prodává v Americe a Boeing naopak v Evropě.

Další problém, který stojí před ruskými výrobci, spočívá v tom, že Airbus a Boeing vedly dlouhý spor, kolik by dálkové letouny měly mít motorů – zda dva, nebo čtyři. Zvítězila koncepce dvou motorů prosazovaná společností Boeing. Tato varianta nepředstavuje bezpečnostní riziko a je ekonomicky mnohem výhodnější. Programy čtyřmotorových strojů A380 a B747 jsou na pokraji zrušení, protože je trh nepotřebuje. U zatím ještě neexistujícího ruského letadla Il-96-400 se přitom počítá se čtyřmi motory.

Kdo sovětská letadla potřebuje? Nejspíš nikdo...

Otázku, zda ruské aerolinky opravdu potřebují letadlo typu Il-96-400M, zatím nikdo neřešil. Stačí se přitom podívat na trasy společností Aeroflot, S7 nebo UTair, které létají především na střední vzdálenosti do pěti hodin. Dokonce i u největšího Aeroflotu tvoří dálková letadla pouhou pětinu parku (patnáct strojů B777 a dvaadvacet A330).

"Představitelé leteckého průmyslu zastávají jedinou teorii: domácí letecké společnosti by měly objednávat letadla domácí výroby. Nikdo se nechystá vyrábět moderní, konkurenceschopný stroj. Mají jediné přání - obnovit Sovětský svaz a donutit společnosti odebírat to, co jim dodají," vysvětluje letecký expert Roman Gusarov.

Společnosti, které budou kupovat ruskou leteckou techniku, budou mít podle vicepremiéra Rogozina blíže neupřesněné ekonomické výhody a budou mít k dispozici výhodnější trasy. K takovým trasám například patří přímé lety na Dálný východ nebo do destinací, které "jsou mezi ruskými turisty nejoblíbenější".

Ale potřebuje to vůbec někdo? Pro porovnání: v USA není snadné najít přímou linku mezi New Yorkem a Anchorage na Aljašce (což analogicky odpovídá spojení mezi Moskvou a Vladivostokem). Mezi těmito americkými městy létá zhruba 60 spojů, ale s jedním či dvěma přestupy. Jedinou přímou linku se podařilo najít v srpnu: létá jednou týdně a vyjde dvakrát dráž než ta s přestupem.

Vlastenectví, peníze nebo rodinné vztahy?

Ekonomický motiv v projektech obnovení výroby sovětských letadel tedy nenajdeme. Proč je tedy Rogozin tak posedlý myšlenkou vrátit je na oblohu? Důvodů může být několik. Ten první je čistě vlastenecký a dal by se shrnout asi takto: "Ať dá Boeing a Airbus ruce pryč od našich cestujících! Vnitřní trh je náš, vrátíme naše letadla za jakoukoliv cenu! Všude kolem nás jsou samí nepřátelé!"

Nynější vládní představitelé se prostě narodili v Sovětském svazu – země izolované od okolního nepřátelského světa. Právě takový model existence se jim zdá být nejpřirozenější, a proto se jim stýská po sovětských letadlech. A že to nejsou jen tak ledajaká letadla: Vždyť Il-96 používá osobně Vladimir Putin!

Kolik se takových letadel vyrobí, kdo je koupí a za jakou cenu, to už nikoho z nich netrápí. Rogozin vyhrožuje, že vystrnadí z ruského trhu Airbus a Boeing. Přitom je to paradoxně týž Airbus a Boeing, kdo má uzavřené velké kontrakty na dodávku titanu pro svá letadla s ruskou společností VSMPO-Avisma.

Dalším možným důvodem je boj o peníze z rozpočtu, kterých ubývá, a letadla Il-114 a Il-96-400 jsou jen prostředkem k dosažení cíle. V tomto ohledu Rogozin vyhrál. Peníze od Putina opravdu dostane.

Pro tuto teorii hovoří fakt, že vše ohledně letounů se týká období po roce 2018, ale rozhovory o nich se vedou již nyní. To přece nemůže být náhoda. V roce 2018 se volí prezident a mohou následovat personální změny. A jelikož hlavním pravidlem Putinovy kádrové politiky je nevyzpytatelnost, rozhodně by se nemělo otálet. Vytlouct peníze je třeba teď a tady.

A pak je tu ještě rodinný důvod - jde o Rogozinovy vazby na Viktora Livanova, který byl až do své smrti v roce 2014 generálním ředitelem Leteckého komplexu S. V. Iljušina. Rodiny Rogozinových a Livanovových si jsou blízké už od sovětských dob a Rogozinova starší sestra byla Livanovovou druhou manželkou.

Když se přitom Livanova v roce 2013 deník Vědomosti zeptal, jestli by ruská Sjednocená letecká korporace (OAK) dokázala zkonstruovat nový dálkový letoun, řekl: "Jednoznačně vám nemohu odpovědět. Ty nejlepší mozky odešly do Airbusu a Boeingu."