Tátové získají od příštího roku nárok na otcovskou dovolenou. Na týdenní volno budou moci nastoupit do šesti týdnů po narození potomka. Pokud odváděli nemocenské pojištění, dostanou z něj sedmdesát procent vyměřovacího základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské.

To vše za předpokladu, že návrh zákona schválí senát a podepíše prezident. (Obojí se dá očekávat.)

Jsou fotři lotři?

Jak může taková otcovská vypadat?  Třeba takhle:

První den muž odveze manželku do porodnice a vyčká tam až do porodu. Druhý den se z toho vzpamatuje, zajede navštívit manželku i dítě a potom změnu své sociální role pořádně zapije. Třetí den se vyspí z opice, čtvrtý přiveze manželku s dítětem z porodnice domů.

Pátý den ráno dorazí tchýně (na řádné dovolené), která ví nejlíp, co a jak zařídit a vše vezme do svých rukou. No a od toho dne se milý otec začne těšit do práce a říká si: "Jaké štěstí že ministryně Marksová neprosadila svůj původní návrh na dvoutýdenní otcovskou."

Upozorňuji, že je to modelový případ popsaný s nadsázkou. Věřím, že spousta otců využije týden volna líp, že ho nezazdí.

Taková normální rodinka

Michaela Marksová ve sněmovně opakovala, že je nezbytné "zajistit, aby otcové nebyli ochuzeni o čas strávený s dítětem a maminkou v důležitém období krátce po porodu". Chvályhodná starost. Je také samosebou, že péče o novorozeně by se měla rozložit mezi oba rodiče.

Jenže nejnovější výdobytek sociální politiky sociální demokracie není tak samozřejmý, jak jeho zastánci tvrdí. Vyvolává otázky a pochybnosti. To jsou hlavní z nich:

1) Kolik bude otcovská stát?

Podle důvodové zprávy k návrhu změn zákona o nemocenském pojištění, kde je otcovská dovolená zakotvena, 630 až 800 milionů korun ročně – záleží pochopitelně na tom, kolik otců ji využije. Ministerstvo financí kromě toho spočítalo, že stát připraví o daně ve výši 93 milionů korun. Administrativa nové sociální dávky ročně spolyká na 30 milionů, správa sociálního zabezpečení pro její zajištění přijme šest desítek nových pracovníků.

2) Kdo to zaplatí?

Přátelé a přítelkyně z Lidového domu to nebudou, jsou zadluženi až po uši. Angažovat se musí (také zadlužený) stát. Jenže stát peníze až na výjimky nevydělává. Proto otcovskou dovolenou zaplatíte sami – v nemocenském pojištění a v daních.

3) A musíme ji platit?

V důvodové zprávě k návrhu se píše, že tato forma otcovské dovolené "umožní otcům rozvíjet své rodičovské kompetence při zachování jistoty zaměstnání a výdělku".

Čeští tatíci si však často brali a berou na první dny po narození potomka řádnou dovolenou. Že jim zaměstnavatel nemusí vyjít vstříc? Tak přece stačilo dát do zákona paragraf, podle něhož by měl otec nárok vybrat si týden řádné dovolené v šestinedělí partnerky.

Takové řešení by otci poskytlo stejný zákonný nárok na dovolenou (byť ne extra dovolenou), jakou bude mít podle přijatého návrhu, a přitom by nikoho nestálo ani kačku. Úspornost však není kategorie, ve které sociální demokraté uvažují.

4) Musíme to mít. Oni to taky mají

Oblíbené zaklínadlo sociálních demokratů. Marksová se oháněla tím, že v dalších dvou desítkách států Evropská unie obdobnou dávku pro otce mají. Jak je tedy možné, že ji ještě nemáme my!?

Takže soused to má, my to musíme mít taky. Nebo mu to natřem' a pořídíme si rovnou něco lepšího. Takový argument vede k tomu, že se pořizují věci, které jsou zbytné, anebo ty, na které nejsou peníze.

Oživte si paměť: Český stát má dluh 1,6 bilionu korun. Z něj na jednoho Čecha připadá v průměru 153 000 korun. Máme na to, abychom byli štědří?

5) Kdo nejde s námi…

"Nechcete pomoci mladým rodinám," kárala Marksová poslance, kteří vystupovali proti jejímu návrhu. Jednoduše demagogické.

Ti, kteří hlasovali proti návrhu na otcovskou, nemuseli být nepřítelem rodiny. Třeba se jim nelíbilo, že sociální demokracie dělá dobro zbytečně na účet jiných, zatěžuje zaměstnavatele, státní rozpočet (potažmo ty, kdo do něj přispívají) a vytváří další nerovnost mezi zaměstnanci a živnostníky. (Který živnostník si může dovolit šest týdnů volna?)

Někteří z odpůrců extra dovolené pro otce zase chtěli, aby stát podpořil rodičovství jinak – například legislativou podporující částečné úvazky pro ženy na mateřské. (Tím by pomohl nejen vdaným, ale i svobodným matkám, které podporu zpravidla potřebují víc).

Shrnuto: Otcovská není tím, co by stát mohlo položit. Zbytečně nás však zadluží.