K aktivní účasti na stávce předsednictvo Odborového svazu dopravy (OSD) vyzvalo všechny své členy a další zaměstnance v dopravě. Členů odborového sdružení zaměstnaných v různých profesích v dopravě je zhruba 15 tisíc. Šoférů linkových autobusů ve veřejné dopravě, kterých se vládní nařízení týkalo především, je zhruba 11 tisíc.

Zatím odboráři nemají jasno v tom, zda bude stávka řidičů celostátní, nebo se bude týkat pouze Ústeckého, Pardubického a Jihomoravského kraji a Kraje Vysočina. Předsednictvo podle Pomajbíka nevylučuje ani jednu variantu.

Podle člena předsednictva OSD a vedoucího základní odborové organizace v Zábřehu na Moravě Jiřího Drlíka se o konkrétním datu stávky rozhodne nejspíše 23. března, kdy se mají k jednání sejít předsedové základních organizací dopravních odborů. Podle něj je mnoho šoférů nicméně připraveno zahájit protest prakticky okamžitě.

"Předsednictvo Odborového svazu dopravy s politováním konstatuje, že to, co bylo v roce 2016 složitě vyjednáno a následně potvrzeno vydáním obecně platných státních předpisů, v roce 2017 velmi často není v praxi naplňováno," uvedl. Dlouho nikdo nevěřil, že je dopravní obslužnost důležitá. Teď je na místě ukázat, jak to vypadá, když dopravní obslužnost fungovat nebude, dodal šéf dopravních odborů.

Kraje obviňují dopravce

S možnou stávkou kvůli mzdám řidičů autobusů by se měli podle předsedkyně Asociace krajů Jany Vildumetzové (ANO) vyrovnat hlavně dopravci, kteří by měli nařízení vlády o navýšení mezd naplnit.

Kraje chtějí mít jistotu, že jejich dojednávaný příspěvek dopravcům bude skutečně použit na navýšení mezd šoférů, řekla dnes Vildumetzová. Mnohé kraje navíc zvažují, že si kvůli zajištění dopravní obslužnosti založí vlastní dopravní firmy, řekla novinářům po jednání hejtmanů s předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD).

"Všichni hejtmani chtějí mít všechno v souladu s legislativou, musí najít cestu k uzavření dodatků ke smlouvám a najít i ty finanční prostředky, které jsme nedostali," prohlásila karlovarská hejtmanka Vildumetzová. Poukázala na to, že premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v lednu slíbil krajům peníze na mzdy řidičů, vláda ale o měsíc později kraji nabízený návrh neschválila.

Hejtmanka připomněla, že většina krajů bude vyhlašovat veřejnou soutěž na zajištění dopravní obslužnosti v regionech. "To, co se stalo, přivede mnoho krajů k tomu, že si založí vlastní dopravní podniky a budou si jednotlivé řidiče zaměstnávat," uvedla. Nařízení vlády o navýšení mezd za hodinu jízdy na 98,10 Kč a na 88 korun za hodinu čekání mělo zajistit dost řidičů autobusů, podle hejtmanky je ale otázka, zda se toho docílí.

Také předseda Senátu Štěch má za to, že stávka by mířila proti zaměstnavatelům, kteří mají vyšší mzdy vyplácet. Většina dopravců podle něj poskytuje i jiné služby než provoz linkových autobusů. "V každém případě je potřeba, aby řidiči byli kvalitně zaplaceni," míní Štěch.

Řidiči linkových autobusů proti nízkým mzdám protestují od října 2015. Podle nové podoby zákona o veřejných zakázkách by soutěže na zajištění veřejné dopravy měly zohledňovat i jiná kritéria než cenu a stanovovat například nejnižší mzdu pro šoféry autobusů.