Jen pár dní před červnovým 30. výročím Masakru na náměstí Tchien-an-men byly Národnímu muzeu v rámci výstavy o čínské čajové kultuře nabídnuty dvě čajové konvičky údajně v hodnotě více než 4,5 milionu korun.

O nabídku se okamžitě začala zajímat média; dar vypadal až příliš jako snaha čínského propagandistického aparátu odvádět pozornost zpravodajství o Číně od tématu krvavého výročí.

Zvláštní nebylo jen načasování, ale také zjevně uspěchaná organizace okolo předání daru: doprovodné a propagační materiály byly přeloženy strojově a identita samotného dárce zůstala nejasná. Muzeum nakonec dar odmítlo.

Kdo poslal prostředníka 

Identifikovat konkrétní instituci, která stála za výstavou a pokusem o dar, je poměrně těžké.

Národní muzeum kontaktoval prostředník, tuzemská PR společnost Promo Production, která na svých webových stránkách (v současnosti neaktivních) mezi klienty uvádí i leteckou společnost Sichuan Airlines a samotnou čínskou provincii Sečuán.

Propagace čajových konviček, navzdory deklarovanému zájmu o výměnu mezi českou a čínskou kulturou, se nevyznačuje velkou snahou o důstojnou prezentaci ani jedné z nich.

Propagační materiály, které společnost Promo Production distribuovala před plánovanou darovací ceremonií, byly zjevně strojově přeloženy do češtiny a obrázek jednoho z uměleckých děl měl část popisků v zrcadlově obrácených čínských znacích (viz obrázek).

Vazby české PR agentury vedou k organizaci, která má se světem umění společného o něco více, s názvem European-Chinese Culture and Exchange Association (ECCEA), což je v ČR nedávno zapsaný spolek.

CITIC v pozadí 

Ačkoliv Promo Production popřela zapojení ECCEA do výstavy, zmínila jako jednoho ze zástupců organizátora Susi Tan (Tchan Ťia-ťie), jednu z hlavních postav ve vedení ECCEA. Tchan, která podle profilu na sociálních sítích v minulosti pracovala pro telekomunikační firmu ZTE, spoluzaložila ECCEA v roce 2018 se stejnou registrovanou adresou jako má její konzultační agentura.

Manažer Promo Production je zároveň členem výboru ECCEA. Susi Tan a generální tajemnice ECCEA Laura Luo (Luo Wen) jsou navíc podle informací Sinopsis představitelkami čínské státní konsolidační agentury CITIC, která je v Česku známá kvůli převzetí problémových aktiv čínské firmy CEFC po jejím pádu.

Na svých webových stránkách ECCEA uvádí, že "se chce stát komunikační platformou mezi čínskou a evropskou kulturou a přispět k rozvoji tradiční čínské kultury a umění".

V Sečuánu, kde sídlí státní klienti Promo Production, byla ECCEA v získávání české oficiální podpory pro své aktivity úspěšnější. V Čcheng-tu, hlavním městě provincie, spoluorganizoval vloni tento spolek "Týden české kultury" společně se státními agenturami CzechTrade a CzechTourism.

Podle čínské reportáže událost "podpořila kulturní výměnu v rámci Iniciativy Pásu a cesty". Český stát akci podpořil také účastí svých diplomatů: přítomna byla Martina Šrolová, asistentka a manželka českého konzula v Čcheng-tu Karla Šrola. Kromě toho se ECCEA podílela na dalších akcích podporujících obchodních výměnu mezi ČR a ČLR pořádaných v Sečuánu.

Blízko k českým komunistům 

V Praze podporuje kulturní akce ECCEA nejen český stát, ale také KSČM. V červenci 2018 se na Druhém mezinárodním studentském festivalu umění, pořádaném ECCEA v Kongresovém centru společně s českými a sečuánskými organizacemi, objevil vedle čínské velvyslankyně také šéf českých komunistů Vojtěch Filip.

V prosinci vystoupil na zahájení umělecké výstavy s propagandistickým nádechem v Praze nazvané Pás a cesta: Osvětlujeme Českou republiku (The Belt and Road: Lighting the Czech Republic) s projevem také Filipův poradce Benjamín Szakál. Český komunista, za minulého režimu diplomat s výcvikem v Sovětském svazu, údajně hraje klíčovou roli ve stycích KSČM s ČLR a Ruskem.

Na české straně zůstala vernisáž bez povšimnutí, ale ČLR ji považovala za natolik důležitou, že se článek o ní objevil dokonce v jednom z hlavních propagandistických orgánů Guangming Daily.

Vazby ECCEA ilustrují méně známé interakce mezi KS Číny, KSČM a českými diplomaty. Filip je typickým příkladem "Nové Kominterny" Si Ťin-pchingovy Nové éry, jak nazýváme mezinárodní síť politiků a dalších organizací kultivovaných čínskými komunisty, především skrze Mezinárodní oddělení ÚV KS Číny.

Účelem kumulace těchto kontaktů je mimo jiné vytváření globálního konsenzu vstřícného k vládě a mezinárodním ambicím komunistické Číny. Ten ilustruje např. Filipova usilovná snaha bránit čínskou firmu Huawei letos v lednu.

Čínská neviditelná síť

V případě Národního muzea Promo Production odkazovala na organizátory výstavy a daru, které zastupovala, pouze vágně. Jedna z jmenovaných organizací, Česko-čínské centrum, je další českou neziskovou organizací aktivní v kulturní výměně.

Jejím předsedou (podle obchodního rejstříku místopředsedou) je Milan Sun (Sun Jüe-sin), který mezi lety 2010 a 2017 stál v čele Občanského sdružení krajanů z čínského města Qing Tian. Tato organizace založená v roce 1993 patří do kategorie krajanských sdružení, která se ve světě často zapojují do pokusů o ovlivňování místní politiky čínskými komunisty. Vazby mezi Sunovým sdružením a čínským globálním vlivovým aparátem byly viditelné například během jeho slavnostního zvolení předsedou, kdy mu představitelé ČLR zaslali blahopřejné vzkazy.

Česko-čínské centrum se aktivně podílí na výměnách s ČLR. Sun jej například zastupoval na již zmiňované vernisáži propagující Iniciativu Pásu a cesty v ČR. Mimo to se ale také podle všeho centrum podílelo na organizaci nedávné návštěvy vysoké stranické delegace z provincie Če-ťiang, vedené samotným provinčním stranickým tajemníkem Čche Ťünem.

Tuto návštěvu, sinťiangskou historii tajemníka Čchea a poprask způsobený střetem delegace s tibetskou vlajkou v Plzni nedávno popsal podrobněji HlídacíPes.org.

Český pavilon s rysy CEFC

Sama Promo Production referovala o druhém spoluorganizátorovi poměrně tajemně jako o "Shanghai, Central and Eastern European Countries, 16 National Pavilions" (16 národních pavilonů, země střední a východní Evropy, Šanghaj).

"Pavilony" blížící se tomuto popisu byly nedávno založeny v Šanghajské zóně volného obchodu jako instituce na podporu obchodní výměny. Český pavilon se otevřel ve zkušebním provozu v červenci 2018 a zahajovací ceremonie se zúčastnil český generální konzul a zástupci českých státních agentur v Šanghaji. Není ale jasné, jak může pavilon v Šanghaji spoluorganizovat výstavu v Praze.

Prorůstání mezi českým a čínským státem a byznysem ilustruje i fakt, že je český pavilon zaštítěný českým diplomatickým zastoupením provozován společností napojenou na v ČR notoricky známou firmu CEFC.

Dle posledních dostupných informací řídí pavilon firma Sino-Czech (Shanghai) Industrial Co., Ltd, jejíž jednatel Jang Jung je zároveň členem představenstva firmy CEFC Shanghai International Group Limited.

Dokumenty CEFC ukazují, že konglomerát od roku 2017 vlastní Sino-Czech z 51 %, což by mělo podle veřejných zdrojů platit stále. Podle informací Sinopsis nicméně CEFC slíbené investice nikdy nedodala, pavilon nedokončil ani první slíbenou výstavu a v projektu je aktivní hlavně kurátorka Wang Jing.

Toto prorůstání je možné díky kontaktům navazovaným prostřednictvím aktivit komunistické strany Číny doma i v zahraničí hlavně skrze specializovaný systém politické práce.

Soukromé firmy jako CEFC, jejichž vazby na stranu, armádu a stát lze snadno skrýt před méně informovanými pozorovateli, poskytují vhodný nástroj pro kooptaci osobností v otevřených demokratických společnostech.

Kulturní výměny, interakce na místní úrovní (např. dohody o sesterských městech) a nenápadné obchodní dohody v této kooptační práci napomáhají. Získané kontakty pak mohou být mobilizovány k podpoře zájmů KS Číny.

Pokus o předání daru Národnímu muzeu byl příkladem takových aktivit. Mimo pozornost médií napomáhají podobné akce budování vlivu KS Číny na české úřady, politiky, byznys i diplomacii.

Autorem článku je Sinopsis