V klidné anglické krajině vznikl projekt, který na první pohled působí jako technická kuriozita, ale ve skutečnosti otevírá mnohem širší debatu o odpadu, plýtvání a energetické budoucnosti. Elektrotechnický inženýr a youtuber Chris Doel dokázal z baterií vytažených z 500 vyhozených jednorázových vapů postavit plnohodnotnou bateriovou stěnu schopnou napájet celý jeho dům. Z věcí, které běžně končí v koši nebo na skládce, vytvořil funkční energetický systém, jenž zvládne provoz domácnosti po dobu několika hodin bez jakéhokoliv připojení k síti.

Doel se k projektu dostal postupně. Původní impulz přišel ve chvíli, kdy si začal všímat, jak jeho okolí zachází s jednorázovými vaporizéry. Jakmile zařízení přestalo fungovat, automaticky putovalo do koše, přestože uvnitř se nacházela plně dobíjecí lithium-iontová baterie. Právě tento rozpor mezi označením jednorázové a skutečnou hodnotou použitých komponent se stal hlavní motivací pro celý projekt. Zpočátku šlo o experimenty v malém měřítku, postupně se ale myšlenka rozrostla až k ambicióznímu cíli napájet celý dům.

zdroj: Profimedia.cz

Energie z odpadu

Každý jednorázový vape obsahuje malý lithium-iontový článek přibližně o velikosti baterie AA. Tyto články jsou navrženy tak, aby vydržely stovky nabíjecích cyklů, přesto se po krátkém používání vyhazují. Doel začal použité vapy sbírat v místních obchodech, na festivalech i od známých. Následovalo zdlouhavé rozebírání, testování a třídění. Každý článek musel projít kontrolou kapacity a bezpečnosti, protože poškozené baterie mohou být nestabilní a nebezpečné.

Funkční kusy pečlivě označil, nabil a uložil. Devět baterií následně spojoval pomocí 3D tištěných držáků do samostatných modulů. Tyto moduly konstrukčně připomínají řešení používaná v bateriových systémech elektromobilů, jen v menším měřítku. Celkem vzniklo 56 modulů, které Doel zapojil do velkého nástěnného systému. Ten pracuje s napětím přibližně 50 voltů stejnosměrného proudu a přes měnič jej převádí na běžných 230 voltů střídavého napětí, tedy standard pro domácí elektroinstalaci.

Výsledná kapacita dosahuje zhruba 2,5 kilowatthodiny. V praxi to znamená, že systém zvládne napájet domácnost přibližně osm hodin, případně dílnu i několik dní při rozumném hospodaření s energií. Pro běžného uživatele nejde o plnou náhradu elektrické sítě, ale jako demonstrační projekt má obrovskou výpovědní hodnotu.

zdroj: Profimedia.cz

Stavba bateriové stěny

Samotná konstrukce bateriové stěny byla časově náročná a vyžadovala vysokou míru preciznosti. Vytažení baterií z vapů Doelovi zabralo zhruba půl roku. Každý článek byl propojen pomocí měděných a niklových pásků a mezi jednotlivé baterie byly připájeny pojistky, které chrání celý systém před zkratem nebo přetížením. Pro monitoring a vyvažování napětí použil upravený bateriový management ze staré elektrické koloběžky, což umožňuje bezpečný provoz celého bloku.

Hotový systém váží přibližně 38 kilogramů. Pokud by byl postaven z nových baterií, jeho cena by se pohybovala kolem několika tisíc liber. V tomto případě však vznikl převážně z odpadu, přičemž hlavní investicí byl čas, znalosti a několik základních nástrojů. Okamžik, kdy Doel odpojil dům od distribuční sítě a zjistil, že světla zůstávají svítit, mikrovlnná trouba funguje a rychlovarná konvice ohřeje vodu během minuty, byl potvrzením, že celý koncept dává smysl.

Projekt má ale i širší společenský rozměr. Přestože se ve Velké Británii stalo pro firmy nelegální prodávat jednorázové vapy, odpadové společnosti stále hlásí stovky požárů způsobených špatně vyhozenými bateriemi. Lidé je nadále vnímají jako bezcenný odpad, což vede k ekologickým i bezpečnostním problémům. Doel se prostřednictvím svých videí snaží ukázat, že tyto předměty mají mnohem vyšší hodnotu, než se zdá, a že změna přístupu k odpadu může mít reálný dopad.

Do budoucna plánuje svůj systém rozšířit o solární panely, které by baterie dobíjely přes den a umožnily plně ostrovní provoz. Jeho bateriová stěna se tak stává nejen technickým experimentem, ale i symbolem toho, že inovace, udržitelnost a zdravý rozum mohou jít ruku v ruce. I zdánlivě malé a nenápadné technologie mohou dostat druhý život a stát se součástí řešení, nikoliv problému.