To máte za to, že jste umožnili rozpad Sovětského svazu. Kontroverzní poslanec kremelské strany Jednotné Rusko Jevgenij Fjodorov popsal chystanou vládní důchodovou reformu jako pomstu za rozpad sovětského impéria. Názory svérázného politika v Rusku bere málokdo vážně, Rusové se však chystaných změn obávají. Jako by to byl vskutku trest.

Kreml ťal do živého. Chystá velkou změnu důchodového systému, která může vyvolat masovou nespokojenost obyvatel. Po devadesáti letech se výrazně zvýší hranice odchodu do důchodu: Podle vládou schváleného zákona si příští ruští důchodci budou muset počkat na zasloužený odpočinek až o osm let déle.

Kabinet Dmitrije Medveděva plánuje v příštích letech postupně zvyšovat věk odchodu do důchodu z nynějších 60 na 65 let u mužů a z 55 na 63 let u žen. Reforma má odstartovat příští rok a skončit má v roce 2034, kdy bude platit nový strop odchodu do penze u ruských žen.

"Cílem těchto změn je dosažení situace, při níž dodatečné zdroje bude možné vyčlenit na zvýšení důchodů a zajištění dlouhodobě vyrovnaného důchodového systému," vysvětlil důvod reformy Medveděv, který po opětovném zvolení Vladimira Putina prezidentem zůstal na premiérském postu.

Jak dodal, v současné době na jednoho ruského důchodce připadá 1,8 pracujících, což je podle šéfa ruského kabinetu dvakrát méně než před padesáti lety. "Tato nerovnováha znamená dodatečnou zátěž pro zaměstnavatele i zaměstnance," uvedl premiér.

Putin ztrácí

Vláda chce negativní efekt důchodové reformy občanům kompenzovat. Jako cenu útěchy dostanou od roku 2019 k důchodům měsíčně 1 000 rublů (zhruba 350 korun). Podle ruského ministra práce a sociální ochrany Maxima Topilina bude v příštím roce průměrný důchod v zemi ležící na nerostném bohatství 15 400 rublů (zhruba 5 300 korun).

Z nepopulárních reforem se bude zodpovídat pouze vládní kabinet - a se vší pravděpodobností budou i padat hlavy. Vladimir Putin jako nejvyšší autorita ve státě ke změnám mlčí a jeho okolí dělá, že pán Kremlu s nimi nemá co do činění.

"V současném stadiu se prezident neúčastní expertní debaty, která se vede za účelem vytvoření konečné pozice," prohlásil krkolomně tiskový mluvčí hlavy ruského státu Dmitrij Peskov. Podle jeho slov se na jednání o reformě podílejí vládní představitelé a poslanci.

Po oznámeném přehodnocení důchodového systému však následoval pokles prezidentovy popularity. Největší ruské sociologické agentury shodně zaznamenaly, že Putin přišel o tři procentní body a v současné době má podporu 79 procent Rusů.

Alespoň dožít do důchodu

Rusové se důchodové reformy obávají oprávněně. Strach, že by se nemuseli dožít zaslouženého odpočinku, je při pohledu na statistiku namístě. V blízké budoucnosti bude dožití do věku odchodu do důchodu pro obyvatele některých ruských regionů spíš malý zázrak.

Střední délka života v Rusku se výrazně liší kraj od kraje. Statistický úřad Rosstat uvádí, že ve 33 z 85 regionů Ruské federace se muži nedožívají ani 65 let. Nejhorší situace je v Tuvinské republice, hraničící s Mongolskem, a na dálněvýchodní Čukotce. Tamní muži se nedožívají ani šedesátky. Naopak nejdéle žijí obyvatelé severokavkazských republik a Moskvy. Muži se zde dožívají průměrně více než sedmdesáti let.

Ústav demografie ruské Vysoké školy ekonomiky spočítal, že z první generace Rusů, pro kterou bude reforma důchodového systému platit v plné míře, se penze nedožije až sedmnáct procent mužů a osm procent žen. Za současné věkové hranice se ruští muži narození mezi lety 1959-1963 dožijí důchodu z 92 až 98 procent. V případě žen je tato šance ještě vyšší, neboť v Rusku ženy žijí tradičně déle než muži.

Na délce života Rusů se podepisuje životní styl a okolnosti, jimž jsou vystaveni. Ruské ministerstvo zdravotnictví podle aktuální zprávy o úmrtnosti v roce 2016 uvádí, že za bezmála polovinou úmrtí stojí kardiovaskulární onemocnění. Podlehlo jim 904 tisíc Rusů z celkového počtu 1,9 milionu úmrtí.

Druhou nejčastější příčinou smrti v Rusku jsou onkologická onemocnění. Následují úmrtí na tak zvané vnější příčiny – vraždy, sebevraždy a smrtelná zranění. Statistika rovněž uvádí nezanedbatelný počet úmrtí spojených s alkoholismem. Jen pro ilustraci: náruživý vztah k vodce připravil předloni o život 56 tisíc Rusů. Celé okresní město.

Papírový protest

"Je to jedna velká bouda. Důchod jsem měl skoro na dosah, teď se mi bude každým rokem vzdalovat," zlobí se Sergej. Je mu lehce nad padesát a pracuje ve státní firmě jako inženýr. Vždy byl loajální režimu, podporuje Putinovu politiku, ale rozhodnutí vlády zvýšit věk odchodu do důchodu se mu vůbec nelíbí.

"Zdá se mi, že vláda chce, abychom umírali v práci. Ti, kteří to do penze doklepou, dostanou za odměnu mizerný důchod," říká s neskrývaným hněvem. Sergej už podepsal petici proti důchodové reformě. Spolu s ním ji podpořilo více než 2,5 milionu Rusů a každou minutu podpisy přibývají.

Sergej však neplánuje, že by se účastnil demonstrací proti důchodové reformě. Nevěří, že by něco změnily. Snad jen to, že by mohl skončit v policejním antonu. Protestní akce se začínají konat v některých ruských městech, zatím ale počtem účastníků zdaleka nedosahují masových opozičních mítinků na přelomu let 2011 a 2012.

Není to kvůli odevzdanosti Rusů a jejich bezbřehé důvěře k režimu. V zemi neexistuje opoziční síla, která by nespokojené budoucí důchodce mohla sjednotit a přivést do ulic. Liberální opozice má v celoruském měřítku mizivou podporu, komunisté jsou pouze bezzubými odpůrci Kremlu a odbory žijí v dokonalé symbióze s vládním režimem, kterou nebudou chtít zpřetrhat.

Rusko není zvyklé na masové sociální nepokoje navzdory často tristní situaci, v níž se část obyvatel stále nachází. I v 90. letech, kdy bída v některých regionech byla kritická, byly spíš demonstrace nástrojem boje o moc místních elit s Kremlem, než bojem proti státu, který odmítá poskytnout základní sociální jistoty.

Na dně

Peníze nejsou, ale opatrujte se. Tento výrok předsedy ruské vlády Dmitrije Medveděva, kterým předloni odpověděl na stížnosti krymských penzistů na nízké důchody, přesně popisuje stav ruského důchodového systému. Je na dně.

Čtyřicet procent prostředků důchodového fondu pochází ze státní kasy, zbytek je na zaměstnancích. Jen v letošním roce kabinet plánuje přispět částkou okolo 3,28 bilionu rublů (zhruba 1,15 bilionu korun). Tato suma však nic nezmůže proti stále bobtnajícímu deficitu fondu.

Ruské ministerstvo práce a sociální ochrany předpokládá, že v důchodovém fondu bude na konci letošního roku chybět bezmála 257 miliard rublů (zhruba 90 miliard korun). Důvodem k prohloubení deficitu má být snížení dotací ze státního rozpočtu a růst sumy vyplácených prostředků. Reforma ruského důchodového systému je proto nevyhnutelná.

Ilustrační foto | zdroj: Profimedia