Nad Ruskem zhoustla informační mlha. Rusové už legálně nemohou používat populární komunikátor a alternativní informační platformu Telegram. Moskevský soud jej zakázal na žádost státní agentury Roskomnadzor, nechvalně proslulého cenzurního a dozorového orgánu ruského internetu.

V pondělí přestal Telegram na území Ruska plynule fungovat. Uživatelé zákaz musejí obcházet, a s nadšením pro malou vzpouru proti státu to dělají - pomocí virtuální privátní sítě (VPN).

Do boje za svou existenci se pustil také komunikátor. Oklikami obchází zákaz, Roskomnadzor je mu ale v patách. K polovině tohoto týdne ruský cenzor zakázal bezmála 20 milionů IP adres, které mohl využívat Telegram. Zatím výrazný problém pocítili ruští uživatelé online služeb, problémy hlásil platební systém MasterCard či komunikátor Viber.

Důvodem radikálního zásahu bylo odmítnutí ze strany komunikační sítě poskytnout ruské tajné službě FSB klíče k rozšifrování zpráv uživatelů. Nástupkyně KGB klíče chtěla - podle oficiálního tvrzení - ke sledování teroristických aktivit na internetu.

Zákaz nepřišel zčistajasna. Telegram vede s ruskými bezpečnostními orgány bitvu o svobodu ruského internetu už rok. Loni v říjnu byla síť už potrestána za neposkytnutí šifrování. Odmítnutí spolupráce s FSB ji přišlo na 800 tisíc rublů (přes čtvrt milionu korun).

Konec světa

"Životní úroveň patnácti milionů Rusů se zhorší, protože Telegram bez VPN mohou postihnout výpadky. Teroristická hrozba v Rusku zůstane na stejné úrovni, protože extremisté i nadále budou používat šifrovanou komunikaci," reagoval na blokování Telegramu v Rusku jeho zakladatel Pavel Durov.

Spor o Telegram se pravděpodobně dostane na mezinárodní úroveň. Známí ruští novináři Oleg Kašin a Alexandr Pljuščev plánují pohnat cenzory k Evropskému soudu pro lidská práva. Podle jejich slov porušuje kontrola tajnými službami nad komunikátorem právo na soukromí a svobodu projevu. Ruský soud jejich argument dříve odmítl.

"Nejdřív zakázali v Rusku Pornohub, pak LinkedIn, teď Telegram. Berou nám to nejlepší," roztrpčeně sdělila Tiscali.cz uživatelka Telegramu Olga, podle níž je zákaz pouze svévole státu. "Blokování sítě je pro mě konec světa. V Telegramu jsou všechny mé oblíbené kanály, všichni přátelé. Je to jako kdyby nám odpojili kyslík," dodává se sarkastickým úsměvem mladá Moskvanka.

Kladivo na internet

Poté, co před šesti lety Rusko zažilo mnohatisícové politicky motivované protesty, ruská vláda utáhla šrouby a legislativně okleštila občanskou společnost. Omezení se nevyhnul ani ruský internet. Kreml chce mít pod palcem veškerou komunikaci a v případě nutnosti trestá "závadné názory" opozičníků v sociálních sítích.

V červenci 2016 ruský parlament schválil tak zvaný zákon Jarovové. Balíček zákonných změn pojmenovaný po skandálně známé šéfce bezpečnostního výboru Státní dumy Irině Jarovové se, kromě jiného, týká komunikace.

Novela ukládá operátorům po dobu tří let uchovávat informace o příjmu, přenosu, dodání a zpracování hlasových a textových zpráv, obrázků, zvuků a videa. Obrázky, zvuky a informační videa musí operátoři uchovávat půl roku. Poskytovatelé internetu musí na žádost FSB udat absolutně všechny informace o svých klientech. Omezeno je také posílání šifrovaných zpráv, tajná služba k nim musí mít přístup.

Zákon Jarovové týkající se internetu vstoupí v platnost letos v létě. Ruská tajná služba FSB si ale už předem vynutila šifrovací klíče k populárním komunikačním sítím WhatsApp nebo Skype. Komunikační aplikace Zello, fungující na způsob online vysílačky, byla v Rusku bez pardonu zakázána rovnou. Teď přišel na řadu Telegram.

Alternativní médium

Komunikační síť Telegram je v Rusku fenomén. A zdaleka neslouží pouze ke komunikaci těm, kdo si nepřejí, aby jejich zprávy četla novodobá KGB. V zemi, v níž má režim maximální kontrolu nad sdělovacími prostředky a státní propaganda má neuvěřitelný dosah, se z Telegramu stal alternativní zpravodajský prostor prostý cenzury.

Na Telegramu se poslední dva roky začaly objevovat tak zvané kanály, které - často anonymně - svým čtenářům nabízely neoficiální informace z oblastí pečlivě střežených mediálním Kerberem. Ať už se jednalo o politiku, ekonomiku nebo sport.

Klepy nejen z politického zákulisí, často přesné a čtenářům distribuované rychleji, než klasickými sdělovacími prostředky, Rusy velmi zajímaly. Nezřídka docházelo ke kuriózním situacím, když se tradiční média odvolávala na zprávy anonymních telegramových kanálů.

Telegram je alternativním médiem a novodobým samizdatem pro Rusko žijící v 21. století s vládnoucím režimem ze století předchozího.

Zablokování Telegramu v Rusku paradoxně považují někteří autoři informačních kanálů za dobrou zprávu. "Za prvé, Telegram potvrdí svůj status nezávislého a svobodného komunikátoru. Za druhé, spotřebitelé získají svobodné místo k šíření informací. Za třetí, Telegram je fakticky vně legislativního rámce," sdělil ruskému webu RBK zakladatel proslulého politického kanálu Nězygar.

Kreml míří do pravěku

Zablokování komunikační sítě znepříjemnilo život nejen prostým Rusům, ale také představitelům ruského režimu - lidi Vladimiru Putinovi nejbližší nevyjímaje. Program používali ke komunikaci mezi sebou i s kremelským podhradím. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov využíval ke konferenčním hovorům s novináři z celého světa právě Telegram.

"Jakmile přestane fungovat Telegram, přejdeme na nějaký jiný (komunikátor)," sdělil Peskov k soudnímu rozhodnutí zablokovat síť v Rusku. Kreml se nakonec rozhodl vrátit do pravěku. K hovorům s novináři zvolil komunikační program populární na začátku tisíciletí – ICQ.

"V mé přítomnosti a s mou pomocí si jeden z vysoce postavených úředníků stáhl VPN. Doufám, že tím nebyl porušen zákon. Myslím si, že to k čemu teď dochází, mimořádně silně pomáhá zvýšit hodnotu Telegramu, zvyšuje jeho pověst spolehlivého komunikátoru," uvedl k situaci pro stanici Business FM Jevgenij Minčenko, vlivný politický marketér a popularizátor Telegramu.