Černé pondělí, černé úterý, černá středa. Ruský rubl zažívá nejhorší týden za poslední dva roky. Měna s dvouhlavým orlem ve středu zaznamenala propad k euru o dvanáct procent, k dolaru o jedenáct. Padají také akcie předních ruských společností. Jen v pondělí moskevská burza přišla o neuvěřitelných 820 miliard rublů.

Zato Bílý dům může slavit malé vítězství. Rusko po dlouhé době vážně pocítilo nepříjemný dopad amerických sankcí. Koncem minulého týdne totiž americké ministerstvo financí zveřejnilo rozšířený černý seznam ruských osob a společností, s nimiž nelze obchodovat. Nově na seznamu jsou například oligarchové Viktor Vekselberg, Andrej Kostin, Sulejman Kerimov, Oleg Děripaska či šéf ruského dodavatele plynu Gazprom Alexej Miller. Celkem 24 Rusů a 14 subjektů.

Rozšíření sankčního seznamu by se v napjatých vztazích mezi Washingtonem a Moskvou mohlo jevit jako zcela formální a nepřekvapivě se opakující opatření. Tentokrát ale zasáhlo svůj cíl. Rusko neznejistila ani tak červená karta od americké vlády pro plynového hegemona Millera. Investoři znervózněli kvůli omezením uvaleným na ruského hliníkového krále Olega Děripasku.

Více než polovina ze čtrnácti ruských společností na novém černém seznamu totiž patří právě tomuto oligarchovi. Mezi nimi je holdingová společnost Bazovyj element nebo hliníkárenský gigant Rusal. Děrepaskův byznys je také klíčovým zaměstnavatelem pro ruské regiony.

Kreml s odpovědí na americké sankce nespěchá. Je ale zřejmé, že situaci vnímá s bolestivou grimasou.

Jak začít válku

"Sankce jsou připravovány v souladu s tím, jak citelný dopad budou mít na samotné Spojené státy," vysvětluje sankční logiku Stanislav Murašov, specialista na ruskou ekonomiku z hlavní pobočky Raiffeisenbank v Moskvě. Americká vláda podle něj bude za současné situace našlapovat tak, aby nepoškodila zájmy západních finančníků.

Jinými slovy to znamená, že pokud se vztahy mezi Ruskem a Západem ostře nevyhrotí směrem k silové konfrontaci, budou mít finanční zájmy přednost před chutí srazit Vladimira Putina na kolena. Murašov tím vysvětluje, proč se americká vláda zdráhá zavádět omezení na ruské dluhopisy, které by ruský režim silně pocítil. Moskva by v takovém případě přišla až o 15 miliard dolarů ročně.

"Spojené státy zatím nemohou uvalit sankce na financování ruského státního dluhu, protože zahraniční investoři drží okolo třetiny ruských dluhopisů. Jsou to především američtí a evropští investoři. Zamezit držení ruských státních dluhopisů by vytvořilo problémy pro řadu amerických investičních fondů," míní expert.

Ruský ekonom je také přesvědčen, že americký prezident Donald Trump nevydá příkaz k odpojení ruských bank od mezinárodního systému SWIFT. Rusko by tím možná bylo potrestáno a izolováno, ale západní finanční trhy by zažily prudký otřes.

"Odpojení ruských bank od mezinárodního systému SWIFT je málo pravděpodobné, protože by to automaticky svým způsobem znamenalo státní bankrot. Rusko by přestalo splácet své zahraniční závazky. S tím rozhodně nebudou souhlasit ostatní státy, neboť výše těchto závazků mnohonásobně přesahuje zmíněných 15 miliard dolarů," upozorňuje ruský specialista.

Odstřihnutí Ruska od mezinárodního bankovního systému by znamenalo ještě jedno: vyhlášení války. "Odpojení od systému SWIFT znamená válku. Podobně, jako kdyby Američané uvalily sankce na ruskou centrální banku a zakázali jí obchodovat v dolarech. Nebyla by to válka zbraněmi, ale finančními nástroji," varuje Murašov.

Logika sankcí

Válku nové americké sankce nevyvolají. Mohou ale být spouštěcím mechanismem šarvátky uvnitř putinských elit.

Někteří ruští experti si myslí, že Bílý dům usiluje o rozkol v nejvyšších patrech ruského režimu. Oleg Děripaska ani Viktor Vekselberg nemají nic společného s anexí Krymu, válkou na východě Ukrajiny či v Sýrii, případně se zasahováním do amerických voleb. Stali se obětí sankcí proto, že patři do Putinova elitního klubu.

Právě členství v tomto pomyslném klubu dnes již stačí k tomu, aby se oligarchové dostali na americký černý seznam. Jediným způsobem, jak se sankcím vyhnout, je Kreml nepodporovat. "Umístění Děripasky a Vekselberga na seznam ukazuje, že sankce mohou být uvaleny i na zástupce 'staré' podnikatelské elity, pokud se nedistancuje od ruské vlády," upozorňuje Igor Bunin, prezident Centra politických technologií.

Snaha o distanc však může dostat podnikatele mezi mlýnské kameny. Známý ruský politolog se domnívá, že za současné atmosféry připomínající studenou válku bude elita spojená s bezpečnostními orgány vnímat jakoukoliv snahu o "zradu" velice negativně. "Možné oddělení se části byznysu může být vnímáno silovou částí ruských elit jako provokace, což může vytvořit zásadní podmínky pro přerozdělení majetku a nové skandální trestní stíhání," myslí si Bunin.

Miliardy budou chybět

Moskva pod sankcemi žije už čtyři roky. Do minulého týdne s nimi uměla pracovat, a jak tvrdí ruští ekonomové, západní omezení příliš škody ruské ekonomice nenadělaly. Nové kolo sankcí Rusko rovněž zvládne, pálí ho to ale víc. Zejména v souvislosti s problémy, které nyní má Děripaskův Rusal.

"Sankce vůči Rusalu jsou tvrdé. Mají mnohem větší dopad, než sankce proti některým ruským bankám. Jsou tvrdé proto, že společnosti zakazují obchodovat v dolarech. Je to vůbec poprvé, co ruské společnosti zakázali obchodovat v dolarech," uvádí Stanislav Murašov. Jak dodává, problém spočívá v tom, že všechny obchody s komoditami se primárně provádějí v americké měně. Aktuální omezení znamená, že je Rusal přinucen zastavit vývoz hliníku.

Ruský ekonom zdůrazňuje, že na Rusal připadá osm procent celosvětového exportu hliníku a roční provozní výnos společnosti se pohybuje okolo osmi miliard dolarů. "Vezmeme-li v úvahu, že čistý příliv kapitálu do Ruska dosahuje zhruba 40 miliard dolarů ročně, pak osm miliard je výrazná částka," říká.

"Zatím není jasné, jaké kroky podnikne ruská vláda v reakci na sankce vůči Rusalu. Je ale jasné, že je situace neudržitelná. Společnost nemůže za současného vedení fungovat a vyvážet hliník. Proto pravděpodobně dojde ke změnám ve vedení Rusalu, nebo budou aktiva Rusalu předána do správy někomu jinému," popisuje možné řešení situace specialista na ruskou ekonomiku.

"Situace se vyřeší. Ale to nebude rychlý proces," uzavírá Stanislav Murašov.