Dnes je čtvrtek 18. dubna 2024., Svátek má Valérie
Počasí dnes 8°C Dešťové přeháňky

Neonacistický důstojník bundeswehru chtěl zabíjet pod maskou uprchlíka

Neonacistický důstojník bundeswehru chtěl zabíjet pod maskou uprchlíka
Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová | zdroj: Profimedia

Je to opravdu zvláštní případ: osmadvacetiletý nadporučík německé armády Franco A. (posádkou ve Francii) se nechal zaregistrovat jako syrský uprchlík, aby mohl (s největší pravděpodobností) později spáchat teroristický útok. Vina za něj pak měla padnout na migranty, které důstojník jako pravicový radikál nenáviděl. Kdyby s takovým bizarním námětem přišel filmový scenárista, vyrazili by s ním asi všude dveře. A přesto je to pravda. Skandál hýbe Německem už několik dnů a stává se z něj politikum – především po naprosto nevhodné reakci ministryně obrany Ursuly von der Leyenové.

Franco A. je od středy ve vyšetřovací vazbě ve Frankfurtu. Je podezřelý z přípravy atentátu motivovaného nenávistí vůči cizincům. Útok ve jménu krajní pravice měl zjevně vypadat jako čin uprchlíků. Ve vazbě je i jeho pravděpodobný 24letý komplic.

Případ je předmětem vyšetřování. Hlavně se má zjistit, jaké měl Franco A. konkrétní plány a zda nebyl členem nějaké větší organizované skupiny. Zatím se ví jen to, že si vypracoval seznam možných obětí. Bylo na něm například jméno levicové poslankyně berlínského zemského parlamentu Anne Helmové, která je častým terčem kritiky ze strany extrémní pravice.

Kdo je Franco A.?

Nadporučík Franco A. pochází z hesenského Offenbachu a u bundeswehru slouží osm let. Jako syrský uprchlík se zaregistroval v prosinci 2015 a v Bavorsku podal žádost o azyl. Protože neuměl arabsky, požádal o pohovory ve francouzštině, což úřady umožňují.

Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) mu koncem loňského roku zaručil omezenou ochranu – navzdory řadě nesrovnalostí ve spisu. BAMF například neprověřil zprávy o údajných zraněních, o nichž muž tvrdil, že je utrpěl při útoku Islámského státu. Úřady mu přidělily pokoj v ubytovně a přiznaly i sociální dávky. Jeho německý původ vůbec neodhalily.

Od léta 2016 byl voják registrován jako Syřan David Benjamin v bavorském Erdingu – a jeho jméno je stále ještě na zvonku ubytovny. Její správce vzpomíná, že Francovým spolubydlícím bylo nejen divné, že muž nemluví arabsky, ale že zde také nikdy nepřespává a že se nepodílí na úklidu.

V ubytovně se prý ukázal asi dvakrát a tvrdil, že přespává v Mnichově. Ve skutečnosti pokračoval ve službě u 291. pěšího praporu bundeswehru ve francouzském Illkirchu nedaleko Štrasburku. Pod dvojí identitou fungoval 16 měsíců - až do svého zatčení.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann to omlouvá tím, že BAMF byl v letech 2015 až 2016 kvůli vysokému počtu žadatelů o azyl přetížen, z čehož stále plynou bezpečnostní rizika. Úřady se před několika týdny dohodly na dodatečném prověření některých uprchlíků – konkrétně těch, jejichž totožnost je dodnes nejistá třeba kvůli chybějícím dokladům.

Kauza není pro německý stát dobrou vizitkou

S každým dalším odhaleným detailem působí případ nadporučíka Franca A. čím dál tím skandálnějším a neuvěřitelnějším dojmem. Navíc se ukazuje, že bundeswehr o jeho nepřátelském postoji vůči cizincům ví už tři roky.

Na francouzské vojenské akademii Saint-Cyr Fontainebleau odmítli koncem roku 2013 přijmout jeho diplomovou práci, protože jim připadala příliš pravicově radikální. A informovali o tom jeho nadřízené.

Správně by to mělo znamenat konec jeho vojenské kariéry, ale Francovi se z toho podařilo vylhat – prý nešlo o jeho osobní názory, jen se chtěl stylizovat do někoho, kdo takto smýšlí. A dostal povoleno napsat novou práci a disciplinární řízení bylo zastaveno. V jeho osobním spise u bundeswehru přitom o tomto incidentu není ani slovo.

Skandál určitě nevypovídá ani tolik o bundeswehru, jako spíše o Německu, jemuž bylo dlouhou dobu vlastně fuk, kdo a odkud přijde na jeho území. Je to smutný příklad zásadního selhání státu při plnění elementárních úkolů.

Humanitární pomoc je sice dobrá a záslužná věc, ba dokonce povinnost každé země, která si zakládá na tom, že ctí lidskou důstojnost. Pokud ale chce stát zachránit Syřany před válkou a bídou, pak by se měl ujistit, zda ti, kdo o pomoc žádají, opravdu Syřané jsou. Tak těžké to snad nebude: každopádně by se ale pouhé tvrzení příchozích mělo řádně prověřit a také případně vyvrátit.

Ministryně obrany plivla na bundeswehr

A jak na případ reagovala ministryně obrany Ursula von der Leyenová? Postavila ho do jedné řady s nedávnými aférami kolem sexuálního ponižování a šikany v kasárnách v Pfullendorfu a kolem podobně sporných výcvikových metod v Sondershausenu. Bundeswehr má podle ministryně problém s chováním vojáků, špatným týmovým duchem a se slabým velením na všech úrovních.

Její slova vyvolala mohutnou kritiku v řadách armády i opozice, protože jde o velké vyjádření nedůvěry vůči vlastním spolupracovníkům. Sociálnědemokratický vojenský expert od ní požaduje omluvu a branný zmocněnec Spolkového sněmu Hans-Peter Bartels její slova kritizoval s tím, že pokud má podle ní armáda problém se špatným velením, pak je třeba si uvědomit, že velení začíná úplně nahoře.

Jistě, existuje několik případů pochybení jednotlivců – a možná dokonce trestných činů. Ale uprostřed pokračujícího vyšetřování paušálně odsoudit celou armádu – tedy 180 tisíc vojáků a 70 tisíc civilních pracovníků – je značné přehnané. Podle dostupných statistik se podobné případy uvnitř bundeswehru pohybují v poměru k počtu lidí v řádech promile.

Svým postojem se ministryně prakticky od své vládní funkce distancuje. Místo aby hájila své podřízené, nechala uvedené případy vyšetřit a viníky přísně potrestala, paušálně kvůli chybám jednotlivců odsoudí celou organizaci.

Její postup se zatím omezil jen na to, že propustila ze služby šéfa výcviku generálmajora Waltera Spindlera a pověřila externí odborníky vypracováním příslušných studií. A ani to nezvládla úplně čistě: Spindler se o svém vyhazovu dověděl z médií.

Jde to zkrátka proti duchu hesla, které von der Leyenová hlásá: udělat z bundeswehru nejatraktivnějšího zaměstnavatele v celém Německu. Svými výroky tomuto cíli prokázala medvědí službu a navíc ukázala, co je pro ni opravdu důležité: nikoliv budoucnost bundeswehru, ale její vlastní. Do funkce nastupovala s tím, že armádu změní. Systém se ale mění s lidmi – nikoliv proti nim. A to se ministryni za tři a půl roku v čele resortu zjevně nepodařilo.

Zdroje:
Bild, Süddeutsche Zeitung, Die Zeit, Die Welt, FAZ