Dnes je úterý 23. dubna 2024., Svátek má Vojtěch
Počasí dnes 9°C Zataženo

Berlíne, máme problém, hlásí z Mali bundeswehr

Berlíne, máme problém, hlásí z Mali bundeswehr
Němečtí příslušníci jednotek OSN v malijském Gao | zdroj: Profimedia

Extrémní horko v africkém Mali dává pořádně zabrat nejen lidem, ale i technice – a zjevně i té nejmodernější. Jak informuje deník Die Welt, polovina vojenských vozidel německého bundeswehru na základně u malijského Gao je nepojízdná.

Důvodem odstávky vozidel, která byla nařízena po technické prověrce, jsou nejen padesátistupňová vedra, prach a kamenitý terén, ale i váznoucí dodávky náhradních dílů z Německa a poddimenzovaná údržba techniky. Zástupce velitele německého kontingentu sice tvrdí, že plnění úkolů pro OSN jsou vojáci schopni zajistit, místní podmínky je ale pravidelně dovádějí na "hranici technických možností".

Bitevní vrtulník Tiger, který by měl být bojeschopný od 1. května, zatím nedostal zelenou, pokud jde o nasazení ve vysokých teplotách. Nyní činí tato hranice 43,26 stupňů Celsia. Pokud teplota vystoupí nad tuto hodnotu, nesměl by stroj vzlétnout. Německá armáda už podala žádost o zvláštní povolení pro jeho nasazení do 48,26 stupňů Celsia.

Bundeswehr v Camp Castor v Gao působí v rámci mírové mise OSN (MINUSMA), která má za úkol stabilizaci tohoto regionu ohroženého terorismem a dohled nad dodržováním mírové dohody. Mise působí v zemi po boku francouzských sil od roku 2013 a podílí se na ní kolem 11 tisíc modrých přileb ze čtyřiceti zemí včetně České republiky.

Německý kontingent má na starosti zejména monitorování okolí pomocí bezpilotních letounů. Nově se bude podílet i na záchraně zraněných, a to díky bojovým a transportním vrtulníkům, které dostane. Spolkový sněm v lednu schválil rozšíření německé vojenské účasti v Mali až na 1000 vojáků, přičemž dalších až 300 se jich bude na jihu země podílet na výcviku místní armády. Početní nasazení německých vojáků tak brzy překoná i jejich nasazení v Afghánistánu.

MINUSMA má ovšem jednu z největších bilancí mrtvých ze všech misí OSN. Loni si útoky džihádistů v Mali podle organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch vyžádaly 29 obětí mezi pracovníky OSN.

Ozbrojený konflikt na severu Mali vypukl v lednu 2012, kdy začalo několik skupin bojovat proti vládě v Bamaku za nezávislost na severu země. O dva měsíce později byl svržen vojáky maliský prezident Amadou Toumani Touré, údajně kvůli špatně organizovanému postupu proti povstalcům. Puče využili tuarežští rebelové z Maliské národní osvobozenecké armády (MNLA) k postupu, v dubnu 2012 ovládali přibližně dvě třetiny země. S pomocí islamistických skupin pak vyhlásili nezávislost nově vytvořeného "státu" Azavad na severu země. Pak ale vypukly boje i mezi jednotlivými povstaleckými skupinami. V červnu 2012 islamisté z Hnutí pro jedinečnost a džihád v západní Africe (MUJAO) po boji s MNLA ovládli město Gao na severovýchodě země. V červenci 2012 ovládly většinu severu Mali různé islamistické skupiny. V lednu 2013 zahájily francouzské síly vojenskou intervenci s cílem pomoci vládě zastavit jejich postup. Spolu s malijskými jednotkami pak začátkem února 2013 islamisty ze severu země vytlačily. 

Zdroje:
Die Welt, TAZ