„Pokud mají ukrajinští vojáci pokračovat v boji, potřebují ohromné množství munice. A dodávky zbraní a střeliva od členských států EU jsou důležitější než kdy dřív,“ píše se v dopise, který zveřejnil list Financial Times.

Představitelé Německa, Dánska, České republiky, Estonska a Nizozemska v dopise připouštějí, že se unii nepodaří splnit její cíl z loňska, kdy se EU zavázala, že Ukrajině do března letošního roku dodá milion kusů dělostřelecké munice. „Na začátku loňského roku se EU zavázala k ambicióznímu cíli dodat Ukrajině jeden milion dělostřeleckých nábojů do konce března 2024. Tvrdá pravda je, že tohoto cíle jsme nedosáhli,“ píše se v dopise. „Svého slibu se ale nemůžeme vzdát,“ dodávají ve společném vyjádření německý kancléř Olaf Scholz, dánská premiérka Mette Frederiksenová, český premiér Petr Fiala, estonská premiérka Kaja Kallasová a předseda nizozemské vlády Mark Rutte.

„Pan premiér se dohodl s dalšími představiteli států na společném znění dopisu, který má za cíl i nadále podporovat vyzbrojování Ukrajiny a být příspěvkem do diskuze před čtvrtečním jednáním Evropské rady,“ napsalo ČTK k dopisu tiskové oddělení Úřadu vlády.

Evropská unie a její členské státy byly podle pětice unijních vůdců silnými zastánci Ukrajiny již od začátku ruské invaze. „A s hmatatelným úspěchem: Rusko nedokázalo ve válce, kterou zahájilo, dosáhnout žádného ze svých cílů. Naše úsilí nesmí uvadnout,“ dodávají.

„Musíme obnovit své odhodlání a zdvojnásobit své úsilí, abychom zajistili trvalou podporu (Ukrajiny) tak dlouho, jak to bude potřeba. Urgentně je potřeba poskytnout munici a zbraňové systémy, včetně houfnic, tanků, bezpilotních letounů a protivzdušné obrany,“ stojí dále v dopise. To vše se musí uskutečnit nyní, protože na bitevním poli se navýšení těchto dodávek odrazí až v příštím roce, dodává pětice šéfů vlád. I proto musí Evropská unie najít způsob, jak dodávku slíbené dělostřelecké munice na Ukrajinu urychlit.

„Naše schopnost i nadále podporovat ukrajinskou obranu, během zimy i v dalším období, je rozhodující. Jde o naši společnou evropskou bezpečnost a pro statečné ženy a muže v ukrajinských bezpečnostních složkách je to otázka života a smrti,“ uvádí dopis.

Evropská unie a její členské státy musí proto obnovit své úsilí a navýšit vojenskou podporu Kyjevu. Jde o tak velké břemeno, že je potřeba, aby „všechny státy udělaly pro podporu Ukrajiny“ vše, co je v jejich silách. A musí jít o „společné úsilí“, zdůrazňuje dopis. Jen díky dlouhodobé vojenské podpoře „bude Ukrajina schopna uspět v obraně proti ruské agresi“, dodávají jeho signatáři, včetně českého premiéra.

Вдячний лідерам Чехії @P_Fiala, Данії @Statsmin, Естонії @KajaKallas, Німеччини @Bundeskanzler та Нідерландів @MinPres за їхню непохитну підтримку України та своєчасний заклик у @FT до колективних зусиль з озброєння України заради всієї Європи. Разом ми переможемо неспровоковану…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) January 31, 2024

„Jsem vděčný lídrům Česka..., Dánska..., Estonska..., Německa... a Nizozemska za jejich neochvějnou podporu Ukrajiny a jejich včasnou výzvu ve Financial Times ke společnému úsilí vyzbrojit Ukrajinu v zájmu celé Evropy,“ napsal na sociální síti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v textu označil účty jednotlivých šéfů vlád. „Společně porazíme nevyprovokovanou ruskou agresi a obnovíme mír na Ukrajině a v Evropě,“ dodal prezident.

Právě o další vojenské, ale i finanční pomoci Ukrajině budou šéfové států a vlád jednat již tento čtvrtek na mimořádném summitu EU v Bruselu. K poskytování pomoci má výhrady zejména maďarský premiér Viktor Orbán.

Německý kancléř vyzval evropské země k větší zbrojní pomoci Ukrajině

Evropa musí Ukrajině více pomoci v obraně před ruskou invazí. Dnes to v projevu v německém parlamentu prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz, který zároveň varoval, že pokud bude Ukrajina odkázána jen na Evropu, nebude její pomoc stačit. Scholz, který ve Spolkovém sněmu hovořil v debatě o rozpočtu pro letošní rok, rovněž vyzval k posílení Evropské unie, aby mohla ve světě v případě nepříznivého vývoje obstát i bez Spojených států.

„Chceme, aby se do podpory aktivně zapojilo více států,“ řekl Scholz. Připomněl, že Německo je po Spojených státech druhým největším poskytovatelem zbrojní pomoci. K většímu zapojení evropských států do zbrojní podpory Ukrajiny vyzval Scholz před týdnem na tiskové konferenci se slovenským premiérem Robertem Ficem.

Novinářům tehdy kancléř řekl, že Německo chce letos Ukrajině poskytnout zbrojní pomoc za více než sedm miliard eur (174 miliard korun). „Prosím také ostatní unijní státy, aby znovu prověřily, zda mohou svou podporu Ukrajině zvýšit,“ řekl.

Pomoc z USA je kvůli vnitřním sporům mezi demokratickým prezidentem Joem Bidenem a republikány nejistá, v budoucnu by navíc v případě zvolení Donalda Trumpa prezidentem mohla zcela skončit.

Scholz na počátku února odletí do Washingtonu, kde bude s Bidenem jednat o další vojenské a finanční podpoře Ukrajiny. Pokud by se Ukrajina ocitla bez dodávek západních zbraní a bez finanční pomoci, mohla by se rychle ocitnout na pokraji porážky.

Kancléř poslancům řekl, že situace ve světě se může zkomplikovat i kvůli volbám v USA. V takovém případě je podle Scholze nezbytné, aby Evropská unie byla co nejsilnější. Dodal, že Evropa je pro Německo tím největším národním zájmem a že Berlín velmi spoléhá na spolupráci s Francií.

Vlády EU slibují letos Kyjevu vojenskou pomoc za nejméně 21 miliard eur

Členské státy Evropské unie dohromady vyčleňují na vojenskou podporu Ukrajiny v letošním roce nejméně 21 miliard eur (přes 520 miliard korun), a stupňují tak dodávky vybavení pro zemi napadenou Ruskem. Řekl to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ministry obrany unijních států. Zároveň avizoval, že EU výrazně zaostane za svým loňským slibem dodat do března Ukrajincům milion kusů dělostřelecké munice.

Borrell před neformálním zasedáním ministrů obrany zdůraznil, že Ukrajina potřebuje více munice. „Musíme ukázat, že náš jasný závazek vůči Ukrajině zůstává a pokračuje,“ řekl Borrell při příchodu na jednání, jehož hlavním tématem byla podpora Ukrajiny. Česko zastupoval náměstek ministryně obrany Jan Jireš.

Unijní představitele o aktuálních potřebách země čelící ruské agresi informoval ukrajinský šéf resortu obrany Rustem Umerov. Média upozorňují, že invazní ruské síly mají v současnosti k dispozici větší množství nábojů, což ovlivňuje situaci na frontě. Unijní podpora je pro Ukrajinu o to důležitější, že Kyjev se aktuálně potýká s výpadkem vojenské pomoci od USA a není jasné, kdy americký Kongres na tento účel vyčlení další prostředky.

EU podle Borrella svou podporu stupňuje. Od ruské invaze v únoru 2022 do začátku letošního roku dodaly jednotlivé státy i unie jako celek dohromady vojenské vybavení za 28 miliard eur, ovšem jen za letošní rok chtějí poskytnout podporu v objemu 21 miliard, řekl na tiskové konferenci. Součet podle něj nemusí být konečný, neboť některé členské země ještě své plány nepředložily.

Pokud jde o dělostřeleckou munici, dodala EU od loňského března asi 330 000 kusů, tedy třetinu množství přislíbeného v horizontu jednoho roku. Borrell očekává, že do března údaj naroste asi o 200 000 a unie se tak dostane na přibližně 52 procent svého cíle. Milion nábojů poskytne Ukrajincům do konce roku, uvedl šéf unijní diplomacie s odkazem na plánované dodávky.

Podporou Ukrajiny se budou zabývat také šéfové států a vlád Evropské unie, kteří se ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu v Bruselu. Podle návrhu textu závěrů zopakují své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc.

Hlavním tématem čtvrtečního jednání nicméně bude návrh na zvýšení unijního rozpočtu na období 2024 až 2027, včetně uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) na finanční pomoc Ukrajině. Lídři se k tomuto bodu vrátí poté, co na prosincovém jednání zablokoval zvýšení rozpočtu maďarský premiér Viktor Orbán. Není přitom vyloučené, že se tento scénář zopakuje.