V roce 1603 vystřídal královnu Alžbětu I. na anglickém trůnu skotský král Jakub I. Stuart - syn katoličky Marie Stuartovny, který ovšem konvertoval k anglikánské církvi a pokračoval v politice represí proti katolíkům. Těm se to pochopitelně nelíbilo a skupina katolických šlechticů se rozhodla krále zlikvidovat. Vybrali si k tomu zahajovací jednání anglického parlamentu ve Westminsterském paláci, který se chystali vyhodit do povětří i se všemi členy a představiteli monarchie. Poté měli v plánu dosadit na trůn devítiletou princeznu Alžbětu Stuartovnu (pozdější manželku zimního krále Fridricha Falckého) a vyvolat povstání.

Zahajovací jednání parlamentu se ovšem kvůli řádění moru několikrát odložilo a nakonec bylo stanoveno na 5. listopad 1605.

Guy Fawkes: Nikoliv vůdce, ale nejznámější a první dopadený

Akci naplánovala skupina spiklenců, jejímž členy byli Robert Catesby, Thomas Winter, Robert Winter, John Wright, Christopher Wright, Thomas Percy, John Grant, Ambrose Rokewood, Edmund Baynham, Everard Digby, Francis Tresham a Thomas Bates. Nejznámější z nich je ovšem Guy (Guido) Fawkes (1570-1606), který sice nebyl jejich vůdcem, jak se někdy mylně říká, ale byl pověřen úkolem nejdůležitějším – přípravou výbušnin pod Westminsterským palácem.

Fawkes byl pro takovou práci tím pravým mužem. Jako voják ve španělských službách se vyznamenal ve válce proti Nizozemsku a naučil se používat zbraně a výbušniny. Potřebné finanční prostředky získal od svých spojenců, z nichž někteří měli značný majetek.

Fawkes si pronajal skladiště v přízemí staré budovy parlamentu, přímo pod Sněmovnou lordů. Postupně zde uložil 36 sudů střelného prachu.

Byl to pravděpodobně jeden ze spiklenců (zřejmě Francis Tresham), kdo 26. října poslal anonymní dopis svému příbuznému lordu Monteaglovi, v němž mu naléhavě doporučil, aby se omluvil z účasti na zahájení zasedání parlamentu, protože přítomné čeká „obrovská rána“. Monteagle dopis předal státnímu tajemníkovi Robertu Cecilovi, prvnímu hraběti ze Salisbury. Ten následně nařídil hlídat budovu parlamentu. Když pak Fawkes přišel v noci 5. listopadu zkontrolovat sudy s prachem, padl do spárů Cecilových mužů. Veřejná poprava strůjců Spiknutí střelného prachu | zdroj: Profimedia

Fawkes byl možná zkušený voják a gentleman, ale kruté mučení mu rozvázalo jazyk. Prozradil plány i jména spiklenců, kteří pak byli pochytáni a postaveni v lednu 1606 před soud. Verdikt byl nemilosrdný: Trest smrti pro všechny.

Krutý trest pro listopadové spiklence: Oběsit, vykuchat, rozčtvrtit a spálit

Trest smrti za velezradu byl od 13. století obzvlášť krutý: oběšení, stětí a rozčtvrcení. Odsouzeného nejprve pověsili za krk, těsně před smrtí mu ale oprátku sundali a zaživa jej vykuchali. Vnitřnosti a uřezané genitálie se pak ukázaly početnému obecenstvu a spálily. Odsouzenec byl následně sťat a jeho tělo rozčtvrceno. Fawkes musel 31. ledna 1606 přihlížet, jak tímto strašlivým způsobem zemřeli jeho spolubojovníci. On sám se ‚zachránil‘ skokem ze šibenice, který mu zlomil vaz.

Od té doby se v Anglii 5. listopadu, v den odhalení spiknutí, slaví Noc Guye Fawkese jako díkuvzdání za záchranu monarchie, zapalují se ohně, burácejí ohňostroje a pálí se Fawkesovy figuríny. Současně zaznívala píseň Vzpomeň si, vzpomeň na pátý listopad a lidé si nasazovali masku Guye Fawkese. Ta ostatně existuje dodnes, ovšem jako symbol odboje a protestu a nejčastěji bývá spojována s hnutím Anonymous. Její nynější podoba vychází z vyobrazení v komiksu V jako Vendeta.