EU letos v březnu původně přislíbila, že Ukrajině během 12 měsíců dodá milion kusů munice. Část měla poskytnout ze svých zásob a část pro Ukrajinu pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit. Již před časem se ale začínaly objevovat zprávy, že dosud bylo dodáno jen asi 300 000 kusů a že se cíl nejspíš nepodaří splnit.

Německý ministr obrany dnes ale zdůraznil, že členské státy EU se i nadále snaží spolupracovat s průmyslem, aby byla výroba munice navýšena.

„Musíme zjistit, jak na tom jednotlivé členské země jsou,“ řekl k dodávkám munice šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dnešní schůzka by podle něj měla sloužit k celkovému vyhodnocení situace a zjištění, jak a zda je možné podporu Ukrajině navýšit.

Schůzka ministrů začala snídaní s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Tématem je ochrana kritické infrastruktury NATO v reakci na říjnové poškození plynovodu, který spojuje Finsko a Estonsko. Ministři by ale s šéfem NATO měli debatovat také právě o další podpoře Ukrajiny.

Jak napsala nedávno agentura Bloomberg, dodávky od Evropské unie jsou zásadní pro to, aby Ukrajina dokázala co do množství munice držet tempo s Ruskem. Podle agentury totiž někteří experti odhadují, že Rusko dokáže v příštím roce vyprodukovat dva miliony nábojů. Moskva kromě toho podle Bílého domu dostává dodávky munice od Severní Koreje.

„Boje pokračují, situace na bojišti je obtížná, je potřeba posílit naši podporu, nemůžeme nechat vyhrát prezidenta Putina,“ řekl novinářům šéf NATO Jens Stoltenberg.

V posledních dnech se v médiích objevily také informace o tom, že američtí i evropští představitelé před ukrajinskou vládou začínají zmiňovat otázku možných mírových jednání s Ruskem a nástin toho, čeho by se možná Ukrajina musela vzdát. Informovala o tom televizní stanice NBC News s odvoláním na dva vysoké americké představitele, jednoho současného a jednoho bývalého.

Některé z těchto velmi citlivých debat se měly uskutečnit již v říjnu v Bruselu při setkání kontaktní skupiny pro Ukrajinu, tedy zástupců pěti desítek zemí, které dodávkami zbraní bránící se Kyjev podporují.

Podle amerických zdrojů NBC přišla taková diskuse v souvislosti s obavami amerických a evropských představitelů, že „válka dospěla do patové situace“, ani jedna strana nedělá velké pokroky na bojišti a rovněž schopnosti nadále poskytovat pomoc Ukrajině nejsou nekonečné.

Generální tajemník NATO na dotaz, co říká právě na tyto informace o možných mírových jednáních, reagoval slovy, že „je na Ukrajině, aby se rozhodla, jaké jsou pro ni přijatelné podmínky pro jednání a jaké jsou přijatelné podmínky pro jakoukoli dohodu“. „Zodpovědností spojenců z NATO je podporovat Ukrajinu, aby se mohla bránit,“ dodal.

EU poskytne dalších 110 milionů eur na humanitární pomoc pro Ukrajinu

Evropská unie poskytne dalších 110 milionů eur (2,7 miliardy korun) na humanitární pomoc pro Ukrajinu, oznámila dnes Evropská komise. Přímo do válkou zmítané země půjde 100 milionů eur a deset milionů eur bude určeno na podporu ukrajinských uprchlíků a hostitelských komunit v Moldavsku. Díky těmto financím budou moci humanitární organizace poskytnout místním obyvatelům další pomoc v podobě potravin, vody, přístřeší, ale i zdravotní a psychologické péče.

„Ruská válka proti Ukrajině pokračuje a humanitární situace v zemi zůstává zoufalá. Nástup zimy představuje další výzvy pro již nyní zranitelné komunity zasažené válkou,“ uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. Spolu s dnes oznámenou částkou unijní humanitární pomoc poskytnutá Ukrajině v reakci na ruskou válku činí 843 milionů eur (20,7 miliard korun), dodala komise.

Vzhledem k ruským útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu se EU rozhodla Kyjevu dodat rovněž dalších 84 generátorů ze svých strategických rezerv. Celkově již bylo na Ukrajinu prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU posláno více než 5000 generátorů.

Do mechanismu civilní ochrany je zapojeno všech 27 zemí EU a také Norsko, Turecko, Severní Makedonie, Island a Srbsko. Státy prostřednictvím tohoto mechanismu nabídly Ukrajině velké množství pomoci od zdravotnického materiálu až po zařízení na výrobu energie. Dosud bylo takto Ukrajincům posláno 97 000 tun pomoci.

Pomoc je v zemi rozdělována prostřednictvím humanitárních agentur OSN, nevládních organizací či Mezinárodního výboru Červeného kříže a spolupracujících místních organizací. 

Muže odsouzeného za vraždu Politkovské propustili, šel bojovat na Ukrajinu

Jeden z odsouzených za vraždu ruské novinářky a kritičky Kremlu Anny Politkovské byl předčasně propuštěn z vězení a odešel bojovat na Ukrajinu. Napsal to dnes portál Baza, který má blízko k ruským bezpečnostním složkám. Ruští vyšetřovatelé před lety označili bývalého policistu Sergeje Chadžikurbanova za jednoho z organizátorů vraždy, soud ho poslal za mříže na 20 let. Ve vězení měl být do roku 2034. Jeho advokát dnes serveru RBK informace o jeho omilostnění potvrdil.

Chadžikurbanov se podle Bazy dostal do zóny „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou invazi na Ukrajinu, koncem loňského roku. „Opakovaně vyrážel do týlu nepřítele a plnil se svými muži specifické úkoly pro rozvědčíky,“ cituje informační portál svůj nejmenovaný zdroj s upozorněním, že odsouzený službu v ruské armádě zahájil jako velitel zpravodajského oddělení, ale brzy povýšil na velitele praporu.

Po půl roce služby v zóně „speciální vojenské operace“ - což je podle různých zdrojů doba, po které vězni dostanou oficiální potvrzení o propuštění z výkonu trestu - Chadžikurbanov obnovil smlouvu s ministerstvem obrany, píše dále Baza. Na jak dlouho se armádě upsal a na jaké je nyní pozici, podle portálu není známo. Je prý ale propuštěn z výkonu trestu.

Vězně do svých řad verbovala žoldnéřská Wagnerova skupina a později podle některých médií také ruské ministerstvo obrany. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina před několika dny hájil rozhodnutí hlavy státu udělit milost odsouzenému vrahovi mladé studentky. Svou vinu prý podle Kremlu smyl na bojišti. Oficiálně se neuvádějí žádná čísla, která by dokládala, kolik odsouzenců v Rusku naverbovali do války, propustili ani kolik jich přišlo o život.

Novinářka nezávislého listu Novaja gazeta Anna Politkovská byla zavražděna 7. října 2006 u vchodu do svého domu v Moskvě. Vyšetřování vraždy se táhlo, ruské soudy nakonec odsoudily šest lidí, kterým vyměřily tresty od 11 let po doživotí. Muž jménem Lom-Ali Gajtukajev, kterého vyšetřovatelé označili za dalšího z organizátorů vraždy, dostal doživotí a v roce 2017 zemřel ve vězení. Objednavatelé vraždy nebyli při vyšetřování identifikováni, podotkl server Meduza.