„Vidíme, čeho se jim nedostává. Vidíme velký deficit dronů, dělostřelectva a i raket,“ uvedl podle serveru RBK-Ukrajina o ruských problémech se zbraněmi Zelenskyj. „Nestíhají. Je pravda, že ani ukrajinské sklady svět nestíhá naplnit. Ale svět dnes pomáhá Ukrajině a Rusko má nedostatek. Dejte Rusku dva nebo tři roky a může nás převálcovat,“ prohlásil ukrajinský lídr.

Ukrajinský prezident dodal, že od Íránu Rusko kupuje drony a jedná s ním také o dodávkách raket. Dohody ohledně raket ale podle něj Moskva s Íránem ještě nedosáhla.

Zelenskyj je druhým dnem na návštěvě Pobaltí. V Estonsku se dnes setkal s prezidentem země Alarem Karisem. „Naše silné přátelství je založené na sdílených hodnotách a ideálech, ke kterým směřujeme, demokracii a svobodě,“ napsal Karis o setkání se Zelenským na sociální síti X.

Today is a very special day, as we greet @ZelenskyyUa in #Estonia. Our strong friendship is based on shared values, ideals we drive for are always democracy and freedom. pic.twitter.com/hAWtclPEH1

— Alar Karis (@AlarKaris) January 11, 2024

Ve středu ukrajinský prezident jednal ve Vilniusu s litevským prezidentem Gitanasem Nausédou, od něhož získal příslib další litevské pomoci. Z Estonska zamíří do Lotyšska.

Kyjev zatím tlak na zahájení diplomatických jednání s Ruskem nepociťuje, prohlásil ve středu ve Vilniusu Zelenskyj. Téma mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem se ale v poslední době často objevuje v médiích. Například podle serveru Politico uvažuje o potřebě zahájit ukrajinsko-ruská jednání americká prezidentská administrativa, přestože v jejích veřejných prohlášeních to zatím nezaznívá.

Ukrajině zoufale chybí západní protivzdušná obrana, řekl ve Vilniusu Zelenskyj

Ukrajině zoufale chybí západní systémy protivzdušné obrany, řekl ve středu Zelenskyj na návštěvě Vilniusu, kde jednal s litevským prezidentem Gitanasem Nausédou. Ten Ukrajině přislíbil za Litvu další pomoc, a to v hodnotě 200 milionů eur (4,9 miliardy korun).

Nová pomoc z Litvy bude zahrnovat obrněné transportéry, munici, detonační systémy nebo generátory. Litva bude taktéž poskytovat výcvik ukrajinským vojákům.

Ukrajina od konce prosince čelí intenzivnějším ruským vzdušným náletům, v jejichž světle se v ukrajinských médiích objevují v posledních dnech obavy, zda je ukrajinská protivzdušná obrana dostatečná. Nutnost posílit ochranu ukrajinského vzdušného prostoru zdůraznil tento týden v rozhovoru na serveru Politico také šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

„Zoufale nám chybí,“ sdělil na tiskové konferenci ve Vilniusu k západním systémům protivzdušné obrany Zelenskyj. „V posledních dnech Rusko zasáhlo Ukrajinu dohromady 500 raketami, z nichž se nám podařilo zničit 70 procent,“ tvrdí Zelenskyj. Ukrajinský prezident rovněž varoval, že váhavost Západu ohledně dodávek další pomoci Kyjevu může podpořit ruského prezidenta Vladimira Putina.

Putin se neuklidní, dokud nezničí Ukrajinu, ale pak se další obětí ruské agrese může stát Pobaltí a Moldavsko a v Rusku se už hovoří i o Finsku a o nezávislosti Uzbekistánu, apeloval ukrajinský prezident na odhodlání spojenců. „(Putin) se nechystá zastavit. Chce nás úplně okupovat. A váhavost partnerů ohledně finanční a vojenské pomoci Ukrajině někdy nahrává opovážlivosti Ruska a dodává mu sílu,“ řekl novinářům podle agentury Interfax-Ukrajina. „(Putin) s tím neskončí, dokud s ním společně neskoncujeme,“ zdůraznil Zelenskyj. Navzdory mediálním spekulacím však řekl, že - „až dosud“ - necítí tlak partnerů na ukončení bojů a zmrazení konfliktu. Přinejmenším osobně prý takové signály dosud neslyšel, dodal.

Ukrajina, která se už téměř dva roky brání ruské vojenské agresi, se v poslední době potýká se snížením podpory ze Západu. Ve Spojených státech se zatím nerýsuje dohoda ohledně schválení další zásadní pomoci Ukrajině. Dlouhodobou unijní pomoc Ukrajině blokuje Maďarsko.