Podle Chovance je zjevné, že některá média mají hlubší vhled do živých kauz, což není v pořádku. Z čeho přesně je to zřejmé, však ministr neuvedl. Dodal, že orgány činné v trestním řízení by měly dbát na to, aby informace neunikaly. "Já si myslím, že je potřeba, aby trestní řízení bylo neveřejné," řekl Chovanec, který před poslanci vypovídal zhruba hodinu a půl.

Podle něj nejde prolomit ochranu novinářů, kteří nemají povinnost prozradit své zdroje. "Spíše je to otázka na některou z tajných služeb, aby se tomuto fenoménu začala věnovat. Já to vnímám jako obrovskou rakovinu toho, co se děje v České republice. Není možné, aby některé výslechy svědků byly přenášeny v médiích de facto online," uvedl Chovanec.

Chovanec tvrdí, že je systém nastaven správně, ale musí fungovat a nastavit se v něm dozorové mechanismy. Podle něj si musí policisté i státní zástupci uvědomit, že "jsou na jedné lodi". "Je potřeba, abychom společně ladili ten systém tak, aby ty úniky byly co nejmenší. Oni budou vždycky, když selže lidský prvek. Musí být zjevné, že prodávat a vynášet informace z živých svazků není možné," řekl.

Chovanec dodal, že ho poslanci konfrontovali také s informacemi, které jim před týdnem vyložil bývalý novinář Mladé fronty Dnes Marek Přibil, jehož uniklé nahrávky s exministrem financí a předsedou ANO Andrejem Babišem byly hlavním impulsem pro zřízení komise. "Já pana Přibila neznám. Jednou jsem s panem Přibilem hovořil telefonicky dva roky zpátky a od té doby jsme spolu nemluvili a osobě jsme se nesetkali," řekl Chovanec.

Posílit kontrolní mechanismy

Komise k únikům ze spisů chce každopádně v závěrečné zprávě navrhnout posílení kontrolních nástrojů vůči orgánům činným v trestním řízení. Podle statistik Generální inspekce bezpečnostních sborů počet úniků v posledních letech roste. V roce 2014 se zabývala 37 případy, loni jich bylo 52 a za polovinu letošního roku 21, jak v úterý uvedl předseda komise Martin Plíšek.

Komise v úterý také usnesením vyzvala ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, aby zbavili některé podřízené mlčenlivosti, aby mohli být před komisí vyslechnuti. Plíšek v této souvislosti uvedl, že Chovanec, policejní prezident Tomáš Tuhý nebo premiér Bohuslav Sobotka podřízené mlčenlivosti zbavili. "Věřím, že pan ministr nechce dělat obstrukce," řekl Plíšek na adresu Pelikána.

Komise dnes kromě Chovance vyslechla novináře Janka Kroupu, bývalého náměstka inspekce bezpečnostních sboru Dušana Brunclíka a Tuhého. Členové komise se podle Plíška dozvěděli znepokojující informace zejména od Kroupy, který novinářům řekl, že se ho komise ptala na fungování skupiny kolem Přibila, jakým způsobem tato skupina získávala informace a jak je dál vytvářela.

Kroupa jim podle svých slov odpověděl, že Přibil měl a má skupinu lidí, kteří mu informace opatřovali. "V některých situacích vytvářeli kompromitující materiály na některé oponenty, a to i třeba v kauzách, které jsme nezveřejňovali, ale které jsem dohledával v momentě, kdy jsem po tom pátral," řekl. 

Není ovšem jasné, odkud pochází informace, z nichž čerpá Kroupa. Nad jeho zdroji, díky kterým zná podrobně situací kolem Přibila, visí otazník. 

Plíšek uvedl, že existují neformální paralelní struktury, které spolu komunikují. "To mě vede k tomu, že určitě při koncipování závěrečné zprávy budeme chtít, aby byly posíleny kontrolní vnitřní i vnější nástroje vůči orgánům v trestním řízení," řekl Plíšek.

Lhát poslancům se nesmí, vyplývá z první analýzy

Předseda komise uvedl, že poslanci obdrželi také první analýzu, která se týkala toho, zda je nepravdivé svědectví před poslanci trestným činem. "Je zřejmé, že nepravdivá informace před vyšetřovací komisí je trestným činem," podotkl Plíšek.

Poslanci se dnes také shodli na tom, že si znovu pozvou k výslechu Přibila, jehož uniklé nahrávky s exministrem financí a předsedou ANO Andrejem Babišem byly hlavním impulzem pro zřízení komise. Na nahrávkách se bavili například o zveřejňování kompromitujících materiálů.

Podle Plíška by měl před komisí přijít vypovídat například Sobotka, olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, policista Vladimír Šibor, který vede speciální útvar zabývající se odposlechy a sledováním lidí, nebo šéf protidrogové centrály Jakub Frydrych. Poslanci také budou chtít slyšet bývalé policisty, kteří údajně s Přibilem spolupracovali.