Snímek Smrtonosná past z roku 1988 s Brucem Willisem v hlavní roli není jistě potřeba příliš představovat. Akční film, kde ostřílený newyorský policista John McClane přilétá na vánoční svátky do Los Angeles navštívit rodinu, během čehož se nechtěně připlete do cesty partě profesionálních evropských zločinců vedených jedním z nejstylovějších filmových záporáků Hansem Gruberem (alias nebožtíkem Alanem Rickmanem), je prostě klasika, kterou by jen málokdo neznal.

Smrtonosná past je jednoduše pořádná jízda, v níž se během dvou hodin Bruce Willis proplíží, prostřílí a prohláškuje mrakodrapem Nakatomi Plaza a všechno, včetně svého hroutícího se manželství, zachrání. Snímek je právem považován za jeden z nejlepších akčních filmů všech dob, o čemž si nedovolí pochybovat skoro nikdo.

Přesto je tu ale jedna velká kontroverze, kterou film už několik let mezi lidmi vyvolává a která výrazně rozvíří vody internetu vždy kolem vánočních svátků. Je Smrtonosná past vánočním filmem?

Tento konflikt, kde proti sobě stojí dvě strany ochotné se do roztrhání těla pohádat o své pravdě, se může zdát poněkud absurdní, ale tak už to na internetu chodí. To, co kdysi začalo spíše jako vtipkování o tom, kdo se více odliší a jako svůj oblíbený vánoční film prohlásí neobvyklejší snímek, v posledních letech přerostlo v širokou společenskou diskusi, která se každý rok rozhoří znovu a pohltí stále více lidí.

Zkušeným znalcům prostředí sociálních sítí to může připomínat například ostré hádky o tom, zda ananas patří na pizzu, což je další hezký příklad často vášnivého konfliktu, který začal jako vtip.

Vánoční příběh plný krve, létajících kulek a výbuchů

Základní argumenty tábora vnímajícího Smrtonosnou past jako vánoční film jsou prosté: Snímek se odehrává přímo o Vánocích během firemního večírku, ve filmu je tak mnoho tématických vánočních rekvizit a výzdoby. Podobně je to i s vánoční hudbou, která zní buď jako soundtrack, nebo si přímo postavy ve filmu pobrukují ohrané vánoční melodie.

K vánočnímu tématu se často stáčejí i činy a hlášky postav. Krásným příkladem je, když John McClane zabije prvního záporáka, následně mu nasadí na hlavu santovskou čepici, na mikinu mu napíše legendární hlášku o získání samopalu s jasně vánočním podtextem v podobě Santova typického smíchu "Now I have a machine gun. Ho Ho Ho!" a pošle ho výtahem ostatním zločincům. Případně když vůdce záporáků Hans Gruber během rozhovoru o otevírání sejfu prohlásí, že jsou Vánoce, a tedy čas zázraků.

Odpůrci Smrtonosné pasti jako vánočního filmu naopak tvrdí, že snímek Vánoce jako takové přímo neřeší, pouze se během nich odehrává. Stejně tak by se mohl odehrávat na Díkůvzdání nebo na Nový rok a ve výsledku by to na podstatě filmu nic moc nezměnilo. Filmu prostě podle mnohých chybí "vánoční duch", s tím ale nesouhlasí část druhého tábora, které jde ve svých odvážných analýzách Smrtonosné pasti ještě hlouběji.

Mnozí fanoušci vnímající snímek jako vánoční se nebojí opravdu řady svérázných tvrzení připodobňujících v mnoha ohledech Smrtonosnou past ke klasickému stědrovečernímu příběhu. Ústřední téma je přece jen o střetu dobra se zlem a důležitým je zde i obnovení rodinné pohody a lásky, což je prostě věc stále se opakující v mnoha vánočních rodinných filmech.

Často bývá také zločinec Hans Gruber srovnáván s klasickými pohádkovými záporáky, jako s Grinchem a Ebenezerem Scroogem z Disckensovy Vánoční koledy, s kterým má podobně jednoduché motivace, a to peníze. Ve spojení s tím zaznívají také tvrzení, že i policista John McClane je typicky Dickensovskou postavou a vlastně hrdinným psancem stojícím na okraji normální společnost. V této široké diskusi o podstatě Smrtonosné pasti najdeme i skutečné perly, jako například článek rozebírající snímek jako komunistický vánoční film, který kritizuje mimo jiné zkaženou společnost, přístup médií a americký konzum.

Diskuse vášnivější než kdy dříve

Letos byl internetový mumraj kolem Smrtonosné pasti obzvláště výživný, větší než kdy předtím a nezůstal pouze na sociálních sítích. K tématu se tak v televizi vyjádřil i kanadský premiér Justin Trudeau, který řekl, že film za vánoční považuje.

Dále například server Empire Movies sestavil seznam třiceti nejlepších vánočních filmů a Smrtonosnou past umístil hned na první místo a označil ji za nejlepší akční a zároveň i vánoční film, který kdy byl natočen.

Druhému názorovému táboru naopak přispěchal na pomoc britský server YouGov, který se kvůli vášnivým diskusím kolem snímku rozhodl udělat průzkum veřejného mínění. Výsledky byly pro mnohé fanoušky filmu poněkud překvapivé. Pouhých 30 procent dotázaných Angličanů považovalo Smrtonosnou past za vánoční snímek, 52 procent s tím však nesouhlasí.

YouGov udělal navíc další mnohem obecnější průzkum, kde se respondentů dotazoval, zda film, který se sice na Vánoce odehrává, ale není přímo o nich, je filmem vánočním. Výsledky se od původního průzkumu lišily pouze minimálně. Tentokrát navíc YouGov poskytl mnohem podrobnější data o věku, pohlaví a politické orientaci respondentů. Jediná skupina, která hlasovala pro vánoční film, byli mladí Angličané ve věku osmnáct až dvacet čtyři let. Naopak nejvíc proti byli voliči strany UKIP.

Záleží na tom vůbec?

Jaký má celá tahle diskuse vlastně význam? Těžko říct, jako u velké spousty kontroverzí, které se na internetu řeší. Každopádně už se z toho stává velmi zábavná tradice a Vánoce v online světě by prostě bez záplavy hádek o podstatě Smrtonosné pasti nebyly ono.

Navíc Smrtonosná past ve výsledku není jediným filmem, kolem něhož se podobná otázka řeší, diskuse kolem ní je pouze nejvýraznější. Mnoho lidí proklamuje, často nepochybně opět trochu humorně, nejrůznější filmy, které by mainstreamová společnost za vánoční primárně neoznačila. V prostředí sociálních sítí tak velmi často narazíme na uživatele, kteří tvrdí, že jejich nejoblíbenějším vánočním snímkem je Život Briana, Bílé peklo, Batman se vrací nebo třeba Smrtonosná zbraň.

A proč vlastně ne, i když to na první pohled může vypadat jako laciné vymezení se a póza? Konzumovat o Vánocích pouze stále tytéž pohádky dokola a sem tam to proložit nějakou generickou rodinnou komedií by nás určitě dříve nebo později stálo rozum a trocha akčních, dramatických a drsnějších filmů ještě nikoho nezabila. Tak proč si filmové Vánoce neokořenit něčím tak trochu netypickým?