Jak zavést výjimečný stav napořád? Zrušit ho

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Francie si může vydechnout: Po bezmála dvou letech skončil v zemi v noci na čtvrtek výjimečný stav. Jde přitom spíš o kosmetickou úpravu, protože přijetím nového protiteroristického zákona mají místní bezpečnostní složky a úřady skoro stejné pravomoci jako za výjimečného stavu. Většině Francouzů to sice nevadí, zůstává ale nejasné, zda to je opravdu zárukou větší bezpečnosti.

Hlídka u Eiffelovky

Hlídka u Eiffelovky,zdroj: Profimedia.cz

Na první pohled se zdá být těžko pochopitelné, že zrovna svobodymilovní Francouzi v tak výrazné většině podporovali vyhlášení výjimečného stavu, který při boji s terorismem občanská práva jednotlivce podřídil bezpečnosti všech. K tomu je nutné se ale vžít do jejich zděšení a strachu, když 13. listopadu 2015 islamističtí teroristé v centru Paříže postříleli v koncertním sále Bataclan, u stadionu Stade de France, v restauracích a na ulici 130 lidí.

Nový zákon de facto nastolil trvalý výjimečný stav

Výjimečný stav platil 23 měsíců a jeho šestinásobné prodloužení nikdy nenarazilo na žádný výraznější odpor. Strach i hrozba zůstaly. A když bývalý prezident Francois Hollande loni v červenci naznačil, že bude třeba se opět vrátit k normalitě, najel pár hodin nato do davu v Nice náklaďák a všechno bylo zase jinak.

V noci ze středy na čtvrtek výjimečný stav opravdu oficiálně skončil, ale ve skutečnosti vlastně pokračuje, pouze jej nahradil nový protiteroristický zákon. Mnohá zvláštní ustanovení pro případ krize budou platit i nadále. Ministerstvo vnitra totiž může v případě ohrožení bez povolení soudu vytvořit bezpečnostní zóny, a omezit tak pohyb lidí a vozidel. Ve vymezené oblasti může policie provádět domovní prohlídky.

Úřady mohou také uzavírat mešity a jiná náboženská střediska, pokud usoudí, že se v nich šíří nenávist. Policie může také vymáhat od podezřelých z terorismu přístupová hesla k jejich elektronické komunikaci. V okruhu několika kilometrů od exponovaných míst, jako jsou hraniční přechody, letiště, přístavy nebo nádraží, lze kdykoliv kontrolovat osoby, jejich zavazadla nebo auta. Odhaduje se, že třetina francouzského území se tak stává trvalou zvláštní zónou, v níž žijí téměř tři čtvrtiny Francouzů - de facto v permanentním výjimečném stavu.

Nicméně na rozdíl od výjimečného stavu už ministerstvo vnitra nemůže osobám podezřelým z přípravy teroristického činu nařídit domácí vězení, ale pouze je vyzvat k tomu, aby neopouštěly obec, v níž mají trvalé bydliště. Preventivní prohlídky u podezřelých musí opět povolovat soudce.

Pomohl výjimečný stav při boji s terorismem?

Prezident Emmanuel Macron sice ujišťuje, že aplikace nových pravidel zůstává přísně omezena na boj s terorismem, ale není těžké si představit, jak snadno lze v tomto směru sklouznout do jakési právní šedé zóny. Stigmatizace určitých skupin obyvatelstva a oblastí, která byla naprosto zjevná už v době platnosti výjimečného stavu, samozřejmě jen tak nezmizí a mohla by vést k další radikalizaci mladých lidí.

Během necelých dvou let platnosti výjimečného stavu hlídkovaly v ulicích tisíce vojáků. Provedeno bylo na 4500 razií bez povolení soudce, našly se stovky zbraní, bylo údajně zmařeno 32 atentátů, několik stovek lidí skončilo ve vazbě a v domácím vězení, 23 lidí bylo obviněno z terorismu, byly uzavřeny dvě desítky mešit nebo islámských vzdělávacích center. 

Je samozřejmé těžké říct nebo odhadnout, nakolik rozšířené pravomoci v době výjimečného stavu opravdu usnadňují boj proti terorismu nebo nakolik přinesly konkrétní výsledky. Při několika tisícovkách domovních prohlídek bez soudního rozhodnutí byly nalezeny stovky zbraní a zjevně se tím získala i řada užitečných informací.

Ministr vnitra sice tvrdí, že se za tu dobu podařilo zabránit 32 atentátům, ale není jasné, zda šlo o konkrétní plány na ně nebo jen o podezření. Navíc se neví, nakolik úspěch opravdu souvisí s posílením pravomocí bezpečnostních složek a nakolik je výsledkem dobré práce policie a tajných služeb či chyb potenciálních atentátníků.

V prvních měsících výjimečného stavu se domovní prohlídky prováděly bezmyšlenkovitě, zatímco ke konci se již postupovalo opatrněji a zjevně i cíleně. Navzdory všem opatřením bylo ale za dobu výjimečného stavu spácháno minimálně sedm džihádistických atentátů, při nichž zahynulo 92 lidí - z toho 85 při loňském útoku v Nice.

Ukončení výjimečného stavu podmínil Macron právě zpřísněním bezpečnostní normy, kterou poslanci schválili v polovině října. Dal jasně najevo, že se mu nechce výjimečný stav donekonečna prodlužovat a že je zapotřebí přijmout trvalejší opatření. Vláda tvrdí, že jde o kompromis mezi zajištěním bezpečnosti a ochranou lidských svobod. Pro odpůrce zákona, který se těší podpoře nadpoloviční většiny Francouzů, ale vláda v podstatě legalizovala permanentní výjimečný stav.

Tagy: Francie zahraničí výjimečný stav teroristický útok terorismus a násilí

Zdroje: Neue Zürcher Zeitung,Vlastní