Dnes je pátek 4. prosince 2020., Svátek má Barbora
Počasí dnes 5°C Skoro zataženo

Dědictví Sobotkovy vlády. O dostavbě jaderné elektrárny nerozhodne nejspíš ani nový kabinet

Dědictví Sobotkovy vlády. O dostavbě jaderné elektrárny nerozhodne nejspíš ani nový kabinet
Jaderná elektrárna Dukovany | zdroj: Petr Lemberk / MAFRA / Profimedia

Rozhodnutí o tom, kdo, za jakých podmínek a zda vůbec by měl dostavět nové bloky jaderných elektráren v Česku, je vládní horký brambor. A bude jím zřejmě i nadále. Otázka je i to, zda ve výběru možného dodavatele ponechat ruský Rosatom, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

To, že o stavbě nových bloků jaderných elektráren v Dukovanech a v Temelíně rozhodovat nebude, hlásila končící vláda Bohuslava Sobotky už v posledních dvou letech.

I když se v platné státní energetické koncepci s jadernou energetikou jednoznačně počítá jako s dominantním zdrojem, rozhodnutí o dostavbě chtěl Sobotkův kabinet nechat na svých politických následovnících.

Definitivní verdikt, zda stamiliardový projekt skutečně začít stavět, ale podle všeho nakonec nebude vynášet ani teprve vznikající vláda vzešlá z říjnových voleb.

"Ani tito politici rozhodně nebudou rozhodovat, zda se bude stavět nebo ne. To budou rozhodovat politici někdy kolem roku 2025 – 2027, kdy nejblíže může být hotové povolení ke stavbě. Teprve tam přijde okamžik, kdy budou muset seriózně říct – ano stavíme, nebo ne, nestavíme, nedává to smysl," říká energetický expert a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr.

Třeba se stavět nebude

V mezičase oslovila vláda devět zájemců z celého světa, zpět přišlo šest nabídek. Ve hře je americko-japonský Westinghouse (reaktor AP 1000), francouzská Areva (reaktor EPR), stejná firma v konsorciu s japonským Mitsubishi (reaktor Atmea One), ruský Rosatom (reaktor AES-2006) jihokorejské Kepco (APR1400) a čínský CGN (Hualong One). 

Kritéria, na základě nichž by si stát měl vybrat partnera pro stavbu a to, jak bude drahou investici platit, však stále oficiálně známá nejsou.

Už dříve se mluvilo o možností, že s ohledem na náklady výstavby by se ČEZ mohl rozdělit na starou a novou část (případně na "špinavou a čistou"). Tuto informaci pak na konci září s odkazem na nejmenované vládní zdroje přinesla i agentura Reuters.

Vláda prý již požádala vedení ČEZ, aby rozpracovalo možnosti rozdělení skupiny. Zvlášť by byla distribuce a obnovitelné zdroje a sekce zaměřená na jadernou a uhelnou energetiku. Nad tou by mohl převzít kontrolu stát a jadernou elektrárnu pak přímo financovat.

Zastánci obnovitelných zdrojů ale věří, že se přípravy dostavby rovnou zastaví. "Jaderné elektrárny jsou násobně dražší i jen na papíře. Praxe nám navíc ukazuje, jak je stále obtížnější je dokončovat, a pokud už ano, tak jak jejich celkové náklady neuvěřitelně rostou. Nedokážu si představit koalici, která by se chtěla podepsat pod rozhodnutí stavět nové Dukovany a nést odpovědnost za účet ve stovkách miliard," řekl pro server Euractiv předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Kapacitu postupně odstavovaných zdrojů energie podle něj pomůže nahradit právě obnovitelná energetika. S tím ale nesouhlasí vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller.

"Nemáme moře, nemáme intenzitu slunečního svitu, nemáme ani ideální povětrnostní podmínky. Názory, že je možné s existujícími technologiemi pokrýt energetické požadavky ČR jen z obnovitelných zdrojů, jsou daleko od reality," řekl Štuller na nedávné veřejné debatě.

Vyloučit ruský Rosatom?

Ve stínu debat o financování zůstává otázka, zda by vůbec takový projekt dokázal někdo postavit – v očekávané kvalitě, bezpečnosti a ve slíbeném čase, navíc bez drastického navyšování finančních požadavků.

Americký Westinghouse a francouzská Areva de facto zbankrotovaly, Jižní Korea nyní od podpory jaderné energetiky odstupuje, Čína a Rusko zase vyvolávají obavy s ohledem na energetickou bezpečnost a dlouhodobou předvídatelnost.

V rozhovorech, které HlídacíPes.org vedl (ve spolupráci s projektem „ Jak na Rusko“ Asociace pro mezinárodní otázky) se zástupci českých politických stran, padla vždy i otázka na to, zda by ruská společnost Rosatom měla mít nadále možnost usilovat o dostavbu jaderných zdrojů v České republice.

Zde jsou odpovědi oslovených politiků:

  • Jan Farský (STAN)

Energetika je součástí naší bezpečnosti, je to zranitelná oblast. Máme krizové plány, které ukazují, že po třech čtyřech dnech bez elektřiny tu v podstatě nastává anarchie. Naše zdroje si proto musíme zásadně hlídat. V situaci, kdy Rusko nedodržuje mezinárodní závazky, porušuje je, vysmívá se nám tím, jak vypráví o zelených mužíčcích… Představa, že bychom s nimi dobudovávali Dukovany nebo je pustili do Temelína, mi přijde jako bezpečnostní riziko pro Českou republiku, protože by se nám pak taky mohlo stát, že nám tu elektriku vypnou, když nebudeme dostatečně naslouchat jejich názorům.

  • Vojtěch Filip (KSČM)

Rosatom stavěl jak Dukovany, tak Temelín. Temelín je jedna z nejmodernějších elektráren v Evropě. Nevidím důvod, proč by na jedné elektrárně měly být dvojí technologie, to by jen komplikovalo situaci. Rosatom je relevantní hráč, stejně jako ostatní firmy. Určitě bych jej nevylučoval, a z politických důvodů už vůbec ne.

  • Lukáš Kaucký (ČSSD, politický náměstek ministra zahraničí)

Nedomnívám se, že by jakákoli ruská firma byla schopna realizovat stavbu jaderných reaktorů aniž by nebyla součástí nějakého mezinárodního konsorcia. Osobně nevidím ze strategického hlediska jako úplně šťastné, kdyby tím jediným, kdo by dostavoval reaktory byla ruská firma. Když, muselo by to být i tak ve spolupráci s firmami například ze západní Evropy.

  • Ivan Bartoš (Česká pirátská strana)

Partner pro dostavbu se vybírá, je otázka, když Česko exportuje elektřinu třeba do Německa, zda dostavba reaktorů, tak jak je navržena, vůbec má probíhat, zda je ten tendr na místě.

  • Martin Stropnický (ANO)

Vidím v tom určité bezpečnostní riziko. Určitě. Jak z hlediska energetické bezpečnosti, tak bezpečnostní problematiky jako takové.

  • Marek Ženíšek (TOP 09)

Je to podstatná otázka, na niž ČR nemá odpověď, i když je to klíčové. Pokud nějakou zemi označím za bezpečnostní hrozbu, asi bychom ji neměli vpouštět do strategických oblastí jako je energetika a dostavba jaderné elektrárny. V roce 2020 skončí kontrakt na dodávku jaderného paliva z Ruska A je na čase, abychom už nyní přemýšleli, zda bychom nenašli jiný bezpečnější a předvídatelnější zdroj paliva.

  • Ivan Gabal (KDU-ČSL)

Bez ohledu na názor na jadernou energetiku je zřejmé, že Rusko používá energetické technologie k rozšiřování svého politického vlivu. Byl bych proto velice opatrný, abychom pustili ruské firmy do naší energetické politiky. Svět se navíc ubírá směrem k obnovitelným zdrojům a tam je velký prostor k technologickému vývoji. Pojďme se technologicky orientovat na Západ.

  • Jan Zahradil (ODS) 

K tomu se musí vyjádřit zpravodajské služby a bezpečnostní rada státu. Musí zhodnotit všechny relevantní informace a rizika a buď tu společnost do soutěže pustí nebo nepustí. Těžko předjímat, jaké bude rozhodnutí budoucí vlády.

Napsal Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Zdroje:

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,470 26,550
USD 21,790 21,910
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma