Podobných "rehabilitačních" center chce francouzská vláda do konce příštího roku postavit třináct, v každém regionu jedno. Jak loni v dubnu premiér Manuel Valls oznámil, mají poskytovat psychologickou, zdravotně-sociální a vzdělávací podporu mladým a usnadnit díky tomu jejich "odpoutání od radikalizace, vytvoření kritického myšlení a vštípení si národních a republikových hodnot". Stručně řečeno, v centrech by měli z islamistů vychovat uvědomělé Francouze milující národní hodnoty.

Protože Francie, na rozdíl třeba od Německa nebo Velké Británie, nemá žádné zkušenosti s "převýchovou" radikálů, je celý projekt deradikalizačních center jeden velký experiment. A Pontourny v městečku Beaumont má být první laboratoří.

Radnice s plánem souhlasila, zařízení pro nezletilé uprchlíky bez rodin se stejně zavíralo a o práci by přišlo dvacet místních. Takhle se jen překvalifikovali, aby pomohli "zachránit lidi před tím, aby propadli radikalismu", jak tvrdí starosta Beaumontu Bernard Château. "Říkali jsme si, ok, pokud to bude opravdu tato skupina lidí a podaří se udržet pracovní místa, proč ne," uvedl.

Dobrovolný pobyt pro budoucí džihádisty

Jenže Pierre N’Gahane, předseda mezirezortního výboru pro prevenci kriminality, který má projekt na starosti, následně v rozhovoru pro místní rozhlasovou stanici uvedl, že budou v zámku ubytovaní radikálové, kteří se pokusili odjet do Sýrie, ale policie jim v tom stihla zabránit.

To mělo do vládních slibů o tom, že v poklidném městečku budou ubytovaní mladí, kteří nepředstavují riziko, hodně daleko. N’Gahane se pokusil situaci zachránit vydáním nového prohlášení a ujištěním, že první obyvatelé budou v areálu pobývat "dobrovolně" a výběr bude omezený jen na ty, kteří nebyli nikdy odsouzeni za činy spojené s radikalizací.

Situace se trochu uklidnila a podle starosty se proti umístění zařízení staví už jen zhruba stovka z místních tří tisíc obyvatel. "Vláda tu provádí šílený experiment. Žijeme se strachem sevřenými žaludky, zvlášť teď po Nice," řekl BBC Michel Carrier, který stojí v čele místní protestní skupiny. Upozorňuje na to, že ani řidič kamionu, který na výročí dobytí Bastily zabil devadesátku lidí, neměl záznam v trestním rejstříku.

Centrum v Beaumontu by nemělo být ani tolik o deradekalizaci, jako spíš o znovuzapojení do společnosti a reintegrace. Podle vládní pověřenkyně pro antiextremistmus Muriely Domenachové má zařízení pomoci mladým lidem, kteří jsou odříznuti od svých rodin a přátel, a "zachránit je před tím, aby propadli radikalismu".

Nikdo ale nevysvětlil, jak může být celý proces "záchrany" založený na dobrovolnosti. Proč by se někdo, kdo koketuje s radikálními myšlenkami, dobrovolně sebral a jel přes půlku Francie do zařízení, kde mu je mají vyhnat z hlavy?

Výchova k vlastenectví a ctění francouzských hodnot

Centrum, který bude stát vládu ročně v přepočtu zhruba 54 milionů korun, bude připomínat vojenský internát. Kromě původních zaměstnanců se o až třicítku mladých lidí ve věku od 18 do 30 let budou starat i speciálně vyškolení psychologové, sociální pracovníci, pedagogové a zdravotníci. Problémoví mladíci sice budou pod dohledem, ale protože vše bude na dobrovolné bázi, nebudou pod zámkem.

Během desetiměsíčního cyklu budou mít pevný režim, během něhož budou většinu času trávit na seminářích o tom, co znamená věrnost francouzskému pojetí státu. Rekruti budou studovat francouzskou historii, dějiny náboženství, filozofii, zabývat se výkladem konspiračních teorií i občanskými hodnotami.

Čeká je i arteterapie a čas budou mít i na sport. Na počítače a mobilní telefony ale budou moci po dobu svého dobrovolného pobytu zapomenout. To vše s francouzskou vlajkou za zády, kterou budou pravidelně zdravit, a s povinným zpěvem Marseillaisy jednou týdně.

V dalších centrech, kde už skutečně budou umístěni navrátilci ze Sýrie nebo trestanci propuštění z vězení, bude výchova k vlastenectví ještě intenzivnější. Podle N’Gahane mají někteří z ohrožených mladých lidí "dojem, že nepatří do společnosti a pocit, že nejsou součástí našeho národního společenství". Pobyt by je měl přesvědčit o opaku.

Dejte několik bývalých džihádistů dohromady a uvidíte

Odborníci jsou vůči této metodě převýchovy založené na agresivně vlasteneckém přístupu výrazně skeptičtí. 

Podle politologa Oliviera Roye se zdá, že veřejnost vnímá radikalizaci jako něco, co se dá vyléčit čistě racionálním přístupem. Jenže současný výklad laického státu, který bude v zařízeních jejich obyvatelům vtloukaný do hlavy, vzbuzuje v muslimech dojem, že si musí vybrat – buď být muslimem, nebo Francouzem.

Představa, že budou s nadějí ve "vyléčení ze svého bludu" s nadšením zdravit francouzskou trikolóru, je podle odborníků směšná. Koncentrace náchylných mladých lidí může naopak působit problémy.

"Na základě zkušeností z jiných zemí jsme zjistili, že když dáte pár džihádistů nebo bývalých džihádistů dohromady, stačí jeden charismatický chlap, který vás podvede, a je to," řekl magazínu Foreign Policy Asiem El-Difraoui, profesor politologie a spoluautor srovnávací studie, jak jednotlivé státy postupují při deradikalizaci.

Protože ale neexistuje žádný vyloženě osvědčený postup a státy se teprve učí, jak k mladým radikálům přistupovat, je i francouzský projekt deradikalizačních center za v přepočtu 1,3 miliardy korun velkou neznámou. O to víc, že počítá s tím, že k přísnému pobytu plného "vymývání mozku" se někdo přihlásí dobrovolně…