Dnes je pátek 23. dubna 2021., Svátek má Vojtěch
Počasí dnes 11°C Oblačno

Írán nechce jednat s USA o jaderné dohodě

Írán nechce jednat s USA o jaderné dohodě
Írán odmítl nabídku EU na přímé rozhovory s USA o dohodě o svém jaderném programu | zdroj: Profimedia

Írán odmítl nabídku Evropské unie jednat v následujících dnech se Spojenými státy o dohodě týkající se jaderného programu. S odkazem na diplomatické zdroje o tom informoval web The Wall Street Journal (WSJ). Později informaci potvrdilo i íránské ministerstvo zahraničí. Bílý dům vyjádřil v souvislosti se situací zklamání.

Podle WSJ může vést tento postoj k dalšímu napětí mezi Íránem a USA. Napětí mezi zeměmi roste od roku 2018, kdy minulý americký prezident Donald Trump odstoupil od mezinárodní dohody z roku 2015. Tato dohoda zavazovala Írán k omezení jaderného programu výměnou za zrušení mezinárodních sankcí.

Požadavek záruky

Zástupci Evropské unie se pokoušeli dohodnout na schůzce v následujících dnech s možností jednat ve Vídni či v Bruselu. USA přislíbily, že se zúčastní. Šéf evropské diplomacie Joseph Borrell minulé pondělí prohlásil, že se cítí „rozumně optimistický“, že se jednání uskuteční. Íránci podle zdrojů WSJ prozatím svou účast odmítli a požadují záruku, že USA po ukončení jednání zruší část sankcí. Washington se ale odmítá k čemukoliv dopředu zavazovat.

Íránské ministerstvo zahraničí oznámilo, že se hovorů neúčastní, protože Washington neudělal dost pro zrušení sankcí vůči Teheránu. Bidenova vláda prohlásila, že je ochotná se jednání účastnit, ale o zrušení sankcí chce diskutovat až přímo během skutečného jednání o dohodě, ne dříve. USA chtějí nejdříve vědět, jaká opatření by Írán přijal, aby se vrátil k dodržování dohody z roku 2015.

Ještě před deseti dny představitelé Západu doufali, že brzy dojde k pokroku směrem k vyjednávání jaderné dohody. Evropská unie nadnesla návrh, aby jednání probíhala v Evropě a zahrnovala všechny zbývající účastníky dohody z roku 2015, tedy Írán, Čínu, Spojené království, Francii, Německo a Rusko a Spojené státy.

Podle diplomatů ale nynější íránské odmítnutí nutně neznamená konec naděje na budoucí jednání mezi zeměmi o jaderné dohodě. Ta byla uzavřená mezi Íránem a šesti dalšími státy a Trumpova vláda od ní v roce 2018 upustila. Diplomaté se domnívají, že se Írán snaží si vybudovat lepší pozici před budoucím jednáním. Stále není vyloučeno, že se začne jednat před začátkem perského Nového roku, tedy před 20. březnem.

WSJ napsal, že jestli se nepodaří zapojit Írán do rozhovorů, mohl by se Teherán dostat do ještě větší diplomatické izolace, než ve které nyní je. Jeden z diplomatů upozornil, že Íránci se obávají případného odchodu z rozhovorů s prázdnýma rukama, což by prý v Íránu mohlo mít zásadní vnitropolitický dopad.

„S ohledem na nedávné akce a prohlášení USA a tří evropských mocností Írán nyní nezvažuje účast na neformální schůzce s těmito státy, jak to navrhl šéf diplomacie EU,“ sdělil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Saíd Chatíbzádeh. Íránští představitelé oznámili, že si prostudovali Borrellův návrh uspořádat neformální setkání s dalšími signatáři smlouvy a USA.

„Dosud nedošlo k žádné změně v postavení a chování USA a Bidenova administrativa nejenže neupustila od Trumpovy neúspěšné politiky maximálního nátlaku, ale ani neoznámila svůj závazek plnit povinnosti obsažené v rezoluci OSN 2231,“ dodal mluvčí íránského ministra zahraničí.

Vzhledem k tomu, že Teherán v posledních měsících zvýšil míru své jaderné aktivity, a to v rozporu s jadernou dohodou, Spojené státy prováděly nálety na íránské milice v Sýrii, a diplomaté se obávají, že mohou být ohroženy příležitosti ke zmírnění napětí mezi státy. V červnu se navíc v Íránu budou konat prezidentské volby.

Biden by mohl změnit íránský postoj

Spojené státy íránské odmítnutí rozhovorů zklamalo, prohlásila mluvčí Bílého domu. Jsou prý i tak nadále ochotné zapojit do smysluplné diplomacie a chtějí věc konzultovat v rámci skupiny označené P5+1, což jsou původní signatáři jaderné dohody. Jde o pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německo.

Bývalý prezident Donald Trump se rozhodl jadernou dohodu dojednanou za jeho předchůdce Baracka Obamy vypovědět, podle něj prý nebyla účinná. Obnovil také americké sankce proti Íránu, který roku 2019 dohodu přestal dodržovat. Zbylí signatáři (Francie, Británie a Německo) mají zájem na tom, aby dohoda fungovala, ale také chtějí její působení rozšířit na další vojenské aktivity Íránu. Očekává se, že postoj k Íránu změní Trumpův nástupce Joe Biden.

Je pravděpodobné, že se Spojené státy pokusí předložit návrh na vyslovení nedůvěry proti Íránu na zasedání správní rady Mezinárodní agentury pro atomovou energii (International Atomic Energy Agency  - IAEA). Zasedání se má uskutečnit tento týden ve Vídni. To by ale mohlo podnítit menší ochotu Teheránu spolupracovat s jadernými inspektory z OSN.

Jednou z možných cest, jak by mohla jednání mezi státy proběhnout, by byl souhlas USA zrušit omezení přístupu Íránu k jeho aktivům v zahraničí, včetně miliard uložených v bankách v Jižní Koreji a Iráku. Teherán tvrdí, že obavy ze sankcí vedly banky v obou zmíněných zemích ke zmrazení více než sedmi miliard dolarů íránských aktiv.

Zdroje: