Írán překročil limit 3,67 procenta obohacování uranu. Teherán tak pokračuje v reakcích na loňské rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od jaderné dohody z roku 2015 a na neochotu ostatních signatářů ochránit Írán před dopady sankcí, které na tuto islámskou zemi Washington uvalil. 

Írán překročil limit zásob nízko obohaceného uranu, který stanovila mezinárodní dohoda o jaderném programu z roku 2015. V pondělí to nejdříve uvedla íránská agentura Fars s odvoláním na nejmenované íránské představitele. Později to podle íránské státní agentury ISNA potvrdili i ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf a také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

Trumpova Amerika se chystá sankcemi srazit Írán na kolena. Blízký východ tím přibližuje dalšímu válečnému konfliktu.

Třicet let míru v Evropě někde muselo nutně zanechat stopy. Severoatlantická aliance pomalu ztrácí schopnosti nezbytné pro obranné sdružení a bude se muset rozhodnout, zda chce ještě být obranným paktem, anebo spíše jen nezávazným politickým klubem.

Americký prezident Donald Trump v pátek představil novou politiku vůči Íránu. Kromě oznámení nových sankcí odmítl certifikovat plnění dohody o jaderném programu, čímž možná nastoupil cestu vypovězení klíčového mezinárodního dokumentu Kongresem.

Když v polovině roku 2009 íránská policie v ulicích brutálně zasahovala proti masovým demonstracím a z prezidentského křesla hřímal do světa výhrůžky Mahmúd Ahmadínežád, asi málokdo si představoval, že o pouhých osm let později ve volbách pohodlně znovu zvítězí někdo jako Hasan Rúhání. Tedy umírněný zastánce otevření se světu, postupných reforem a architekt dohody o jaderném programu, kandidující s cílem vyvést zemi z izolace.

Letošní rok patřil zejména negativním zprávám. Sérii odstartoval útok na redakci časopisu Charlie Hebdo, v krvavé bilanci pokračoval pád letadla společnosti Germanwings a samozřejmě nesmíme zapomenout na uprchlickou krizi či ruskou intervenci v Sýrii.

Když se v Česku mluví o uzavření dohody mezi pěticí velmocí v čele se Američany a Íránem ohledně kontroly nukleárního výzkumu a zrušení sankcí, člověk má pocit, jako by se pomalu blížila apokalypsa. Dokonce i veřejnoprávní Česká televize referuje o dohodě především z pozice amerických republikánů a vystrašených, nepříliš objektivních izraelských médií.