Hop - a je tu lidoop. A s ním i stále silnější Čína...

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Číňanům se podařilo něco, o co se vědci na Západě marně snaží bezmála čtvrt století: úspěšně naklonovat primáty. Před pár desítkami let by po takové zprávě svět bil na poplach, teď jsou všichni tak nějak v klidu. Anebo je to jen ticho před bouří?

Naklonovaní opičáci Čung Čung a Chua Chua

Naklonovaní opičáci Čung Čung a Chua Chua,zdroj: Profimedia.cz

Před devíti, respektive sedmi týdny se v Číně narodili dva totožní dlouhoocasí makakové Čung Čung a Chua Chua. Jde o první primáty naklonované z neembryonální buňky. Opičáci se zatím mají čile k světu, jejich vývoj je normální a vědci očekávají, že se v nadcházejících měsících narodí další klony makaků.

Ovečka Dolly přišla na svět v červenci 1996 ve Skotsku. Byla prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce. Později vědci naklonovali i krávy, prasata či psy, u primátů se to ale zatím nedařilo.

Naklonovaní opičáci jako velký krok ke klonování lidí

V Šanghaji použili stejnou metodu, jakou Britové před 22 lety naklonovali ovečku Dolly. Číňané sice tvrdí, že objev poslouží pouze lékařským účelům, udělali nicméně velký krok směrem ke klonování lidí, kteří patří mezi primáty spolu s opicemi a lidoopy. A kdo umí klonovat, ten má v rukou obrovskou moc.

"Technická bariéra pro klonování druhů primátů, včetně lidí, je prolomena," řekl Mu-ming Pcho-o, jenž na výzkum Čínské akademie věd dohlížel. "Prolomili jsme tuto bariéru, abychom vyrobili zvířecí modely, které jsou užitečné pro medicínu a lidské zdraví. Není záměrem použít tuto metodu na člověka," dodal.

Geneticky totožná zvířata mohou posloužit k testování nových léků na řadu nemocí. Čínští experti volají zároveň po tom, aby se novým možnostem přizpůsobily i zákony, a zabránilo se tak zneužití nové technologie určitými zájmovými skupinami.

Naklonovat opice se vědci na Západě marně pokoušeli dvaadvacet let, teď je předběhli Číňané. Západ tím není nijak znepokojen, třebaže by asi být měl. Nejde totiž pouze o vědu jako takovou, ale také o velké politikum. V jistém směru to připomíná situaci, kdy Sovětský svaz vyslal na oběžnou dráhu první umělou družici.

Opakuje se historie?

Od vypuštění Sputniku 1, které v podstatě odstartovalo kosmickou éru, uplynulo loni v říjnu šedesát let. Na Západě tehdy tato událost vyvolala značné znepokojení. Hlavní problém nebyl ani tak v tom, že komunisté mají vyspělejší technologie, a ve výsledku tedy mohou mít i lepší zbraně. V době studené války šlo především o to, který z obou politických režimů je vlastně úspěšnější: systém sázející na svobodu jednotlivce, nebo kolektivistická diktatura? Lidé na Západě tehdy začali pochybovat o nadřazenosti svého systému a stejná otázka by je měla znejistit i dnes: je efektivnější západní demokracie, nebo hybridní komunismus s kapitalistickými prvky čínského typu?

Naklonovaní opičáci Čung Čung a Chua Chua, jejichž jména dohromady dávají v překladu název "Čína", jsou přitom jen jedním z mnoha důkazů, že se Čína na Západ technologicky dotahuje. Americká agentura National Science Foundation minulý týden oznámila, že Čína poprvé v historii publikovala nejvíce vědeckých studií na světě a bylo v ní podáno nejvíce patentů. Říše středu tak překonala Spojené státy, které tomuto žebříčku od poloviny minulého století vévodily a které přitom i nadále do výzkumu a vývoje investují nejvíce peněz.

A Číňané nezahálejí ani na poli umělé inteligence. Nedávno jejich počítačový program porazil šampiona ve staré asijské deskové hře go, třebaže lidský soupeř před ním dostal náskok.

Řada odborníků předpokládá, že technologické bitvy 21. století se budou odehrávat v oblasti umělé inteligence. Právě ta dokáže urychlit či dokonce přímo umožnit pokrok v řadě oblastí – od vývoje zbraňových systémů až po biologické experimenty. Ambiciózní plány Pekingu hovoří o tom, že ve vývoji umělé inteligence do roku 2020 dožene Spojené státy a do roku 2030 je dokonce předběhne.

Je pravda, že spousta vědců i komentátorů se snaží úspěchy Číňanů zlehčovat. Poukazují na to, že jim řada opičích klonů uhynula a že je třeba vyčkat, jak si Čung Čung a Chua Chua povedou. A pokud jde o go, pak před dvěma lety superpočítač společnosti Google AlphaGo také porazil korejského mistra světa I Se-dola. A u vědeckých studií přece není rozhodující jejich množství, ale kvalita, takže určující je v tomto ohledu počet nejcitovanějších vědeckých článků, v čemž Západ nadále vede. Spojené státy tu jsou třetí za Švédskem a Švýcarskem a Čína je až pátá. Jak dlouho ale tato nadvláda Západu potrvá? To si zatím netroufne odhadnout nikdo.

Hlavně neprošvihnout správný okamžik...

Pro Američany byl sovětský technický náskok při dobývání vesmíru koncem padesátých let velkou výzvou, na kterou okamžitě reagovali. Prezident John Kennedy v roce 1961 slíbil, že do konce desetiletí přistanou na Měsíci. To se podařilo a Spojené státy pak po celá desetiletí hráli v dobývání vesmíru první housle.

Dnes představuje pro Západ velkou výzvu právě Čína. Tamní vedení prohlašuje, že demokratické zřízení dosloužilo, a jako příklad tohoto vývoje uvádí zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Podobné excesy se prý nemohou stát v čínském dirigistickém systému, který zaručuje stabilitu a prosperitu a jemuž prý patří budoucnost.

Dolly vznikla metodou nukleárního transferu; z vajíčka jedné ovce bylo odstraněno jádro, které vědci nahradili jádrem buňky z vemene jiné ovce. Pro vyšší pravděpodobnost úspěchu nechali splynout 277 párů buněk, z nichž se uspokojivě vyvinulo 29 embryí. Ta vědci implantovali do děloh 13 ovcí. Nakonec se narodilo jediné mládě: Dolly, která byla genetickou kopií dárkyně buněčného jádra.

Nejen od sousedů Číny, ale z celého světa chodí kromě toho čím dál častěji stížnosti na skryté čínské pokusy ovlivňovat v zahraničí politiku, ekonomiku, média i vzdělávací systémy. V prosinci například německá kontrarozvědka (Spolkový úřad na ochranu ústavy) upozornila na pokusy čínských tajných služeb infiltrovat přes síť LinkedIn ministerstva a další státní úřady. S podobným varováním přišlo i Švýcarsko nebo Austrálie. Peking to samozřejmě popírá a tvrdí, že čínský vývoj žádnou jinou zemi neohrožuje a že čínská politika nebude nikdy expanzivní.

Čínské vědce zatím ostře kritizoval Vatikán, podle nějž je klonování primátů projev rostoucí touhy po všemohoucnosti. "Ne všechno, co je možné, je správné," řekl vatikánský biskup Vincenzo Paglia, který se mimo jiné specializuje na bioetiku. Etika je krásná věc, ale předpokládat, že si výzvu katolické církve vezme Peking k srdci, by bylo velmi naivní.

Svobodný Západ zatím vždy ve správnou dobu poznal, kdy tahá za kratší konec, a své soupeře dokázal dohnat a překonat. K tomu je ale třeba včas rozpoznat výzvy a náležitým způsobem na ně co nejdříve zareagovat.

Jak to říkávali komunisté? Nejdřív razili heslo "dohnat a předehnat Západ", pak to zmírnili na "udržet krok" a nakonec na rezignované "neztratit z dohledu". Ani jedno se jim nepovedlo. Nezbývá než doufat, že za Čínou podobně nezaspí Západ. Následky by pro něj mohly být fatální.

Tagy: Čína zahraničí Vatikán Spojené státy klonování biologie věda a technika zvířata a příroda čínská politika věda a poznání evoluční biologie

Zdroje: vlastní,Die Welt,Die Presse,FAZ