A v jednom konkrétním případě doslova. Protože existuje muž, jehož genetická stopa je dnes přítomná v tělech milionů lidí po celém světě. Muž, který nežije už stovky let – a přesto je biologicky blíž, než bychom čekali.

Jmenoval se Čingischán.

zdroj: Profimedia

Když DNA vypráví neuvěřitelný příběh

Na přelomu tisíciletí se genetici pustili do mapování chromozomu Y – části DNA, která se dědí výhradně z otce na syna. Zpočátku šlo o rutinní výzkum. Pak si ale všimli něčeho, co nešlo přehlédnout.

V obrovském geografickém prostoru – napříč Asií a místy i Evropou – se znovu a znovu objevovala stejná genetická linie. Byla až podezřele častá. Tak častá, že náhoda nepřipadala v úvahu.

Tato linie dostala přezdívku „hvězdokupa“.  A když vědci začali počítat její stáří a šíření v populaci, vyšel jim výsledek, který působil skoro absurdně: Všechno ukazovalo na jediného muže, který žil přibližně před tisíci lety v oblasti dnešního Mongolska.

Proč právě on?

Ne proto, že by měl výjimečné geny nebo že by byl biologicky „lepší“.

Ale proto, že měl moc.

Čingischán byl absolutním vládcem obrovské říše. Moc v jeho době neznamenala jen území a armádu. Znamenala i přístup k ženám – v měřítku, které dnešní svět nezná. A stejný model se opakoval u jeho synů a vnuků. Moc se tu nepředávala jen politicky. Dědila se i biologicky.

Číslo, které bere dech

Genetické odhady mluví jasně: dnes žije přibližně 16 milionů mužů, kteří nesou stejnou linii chromozomu Y.

Přeloženo do reality:  každý dvoustý muž na planetě má společného mužského předka.

A to mongolského dobyvatele, jehož jméno si spojujeme spíš s krví a válkou než s rodokmenem.

zdroj: Freepik.com

Genetika se prostě nezapomíná

Chromozom Y se v průběhu generací mění jen minimálně. Právě proto dokáže genetika sledovat mužské linie tak hluboko do minulosti. Biologický podpis Čingischána tak přežil staletí téměř beze změny.

Dnes už existují testy DNA, které tuto linii dokážou odhalit. A nejednoho muže po celém světě už zaskočil výsledek, který ho místo do Evropy nebo k rodinným kronikám dovedl do stepí Střední Asie.

Kolik dětí měl muž, jehož geny zaplavily svět?

Ironií zůstává, že přestože genetika dokáže sledovat jeho potomky, přesný počet jeho dětí nikdy znát nebudeme. Historie oficiálně uznává čtyři syny s hlavní manželkou Borte. Ti sami měli desítky potomků.

A pokud vezmeme v úvahu neoficiální svazky, válečné výboje a dobové zvyklosti, skutečné číslo se navždy ztratilo v mlze dějin.

Jedno je ale jisté: žádný jiný muž nezanechal v lidské populaci tak výraznou genetickou stopu.

Minulost, která se neustále zrcadlí

Čingischán už dávno není jen kapitola v učebnici. Je to biologická realita. Jeho příběh připomínající, že dějiny nejsou jen o tom, co se stalo. Ale i o tom, co se dál předává – tiše, nenápadně, z generace na generaci.

A možná i o tom, že když se dnes ráno někdo podívá do zrcadla, dívá se na něj kousek historie, o které neměl dosud ani tušení.