Žena ráno procitá dřív, zato večer je pro ni obtížné zůstat dlouho vzhůru. U mužů to bývá naopak. Vědci mají hypotézu, proč tento rozdíl vznikl.

Stvoření podobné červu brázdilo před 555 miliony let mořské dno. Málokdo by v něm hledal našeho předka. 

Věrná, hodná, chytrá a zábavná. Když se psychologové ptají mužů, jaké vlastnosti chtějí u své osudové partnerky, zní to skoro jako z pohádky. Úplně stejné, nebo velmi podobné vlastnosti preferují podle vlastních slov u životních partnerů také ženy. Až na to, že skutečnost leží úplně někde jinde. Muži ani ženy například moc nedají na věrnost. U pohádkového prince by se taky nevyjímalo, kdyby vybíral nevěstu podle bohatství. Přesto se ale ukazuje, že zámožnost hraje při výběru partnerky daleko větší roli, než si byl dříve kdo ochoten připustit. To a mnoho dalšího odhalil nový výzkum českých vědců, v jehož rámci můžete odhalit své skutečné preference i vy sami.

Číňanům se podařilo něco, o co se vědci na Západě marně snaží bezmála čtvrt století: úspěšně naklonovat primáty. Před pár desítkami let by po takové zprávě svět bil na poplach, teď jsou všichni tak nějak v klidu. Anebo je to jen ticho před bouří?

Dvacet metrů, šedesát tun a stovky jako břitva ostrých dvaceticentimetrových zubů. Carcharocles megalodon, největší žralok v dějinách, jako by vypadl z noční můry tvůrců filmu Čelisti. Dnešní krále dravých paryb, žraloky bílé, si mohl dávat k svačině. Nežil přitom nijak dávno. Podle zkamenělých zubů se oceány proháněl ještě před několika málo miliony let. Z jakého důvodu ale vymřel? Skupina evropských a amerických vědců nedávno přinesla pádné vysvětlení. Na hranici třetihor a čtvrtohor se podle nich odehrálo dosud neznámé hromadné vymírání, kterému kromě obřích žraloků podlehla i řada dalších specializovaných mořských obratlovců.

Dějiny pozemského života můžeme rozdělit na dvě části. V té první, která začala krátce po zformování naší planety, vznikly jednoduché organismy a vyvinuly se na úroveň dnešních bakterií. Tyto organismy a jejich ekosystémy na Zemi dominovaly nejméně tři miliardy let. Pravda, už relativně brzo se patrně vyvinuly větší a komplexnější, eukaryotické organismy na úrovni dnešních prvoků. Ty ale převážily a začaly se explozivně rozvíjet až celkem nedávno – před nějakými šesti až sedmi stovkami milionů let. Tím byla předznamenána epocha zjevného života, doba, ve které se vyvinuly mnohobuněční živočichové i rostliny a ve které žijeme dodnes. Proč si ale komplexní formy života dávaly tak na čas?

Planeta Země zažila během své historie nejméně pět velkých hromadných vymírání. To poslední přitom nastalo, přinejmenším z geologického hlediska, docela nedávno – před pouhými 66 miliony let. Jeho nejvýraznějším průvodním jevem bylo vymření dinosaurů. Kompletně ale vymizeli také velcí mořští plazi, pterosauři a řada dalších skupin organismů. 

Plíží se mezi kameny jen pár metrů od pláže i na dnech oceánských příkopů. Nenesou ani stopu po vnější nebo vnitřní kostře, ale i tak dokáží manipulovat s předměty stejně obratně jako člověk. Protáhnou se hrdlem lahve. "Levou zadní" řeší složité rébusy a dost možná se mohou chlubit i specifickým vkusem a smyslem pro humor. Dokáží měnit barvy, takřka dokonale se maskují a jsou efektivními predátory.