Změnu vidí mnozí jako důsledek mocného lobování francouzských podniků zabývajících se živočišnou výrobou a zpracováním masa. Hlavní argument, který zní z řad zastánců zákona, přitom je, že konzumenti prý bývali často uvedeni v omyl, když si místo masových pochutin koupili třeba párky ze seitanu, nebo - co hůř - místo masového burgeru náhražku dejme tomu z řepy.

A nic na tom prý nezmění fakt, když bude na obalu jasně deklarováno, že v jídle není ani kousek pašíka, kuřete nebo třeba krávy. Jasná absence masa je přitom věc, na kterou si vegani ve svém jídle dost potrpí.

"Je důležité bojovat proti falešným označením. Naše produkty musí být správně označovány a názvy sýr nebo steak musí být vyhrazeny pouze pro výrobky živočišného původu," tweetoval ohledně zákona jeho navrhovatel, poslanec a člen strany prezidenta Emmanuela Macrona La République En Marché Jean Baptiste Moreau.

Francie přitom není jedinou zemí, kde jsou viditelné podobné snahy. Letos v únoru americká lobbistická organizace zastřešující chovatele dobytka doručila na ministerstvo zemědělství petiční dokument, vymezující se proti užití slova "maso" i pro nemasné produkty.

A nedávno bylo v Missouri navrženo opatření zakazující takto označovat nejen vegetariánské a veganské alternativy, ale i v současnosti hojně diskutované maso "vypěstované" v laboratořích. 

Ale zpátky do Evropy. Francouzští zákonodárci odkázali k rok starému rozhodnutí unijního soudu, který vyhověl německé organizaci Vereinigung für die Sicherheit der Wirtschaft brojící proti nekalé soutěži. Té se nelíbilo, že společnost TofuTown vyrábí "máslo" a "vegetariánský sýr" ze sóji a tofu.

Organizace prohlašovala, že TofuTown porušuje zákony Evropské unie. Už od roku 2013 totiž předpisy EU zakazují propagovat výrobky, jež nejsou ze živočišného mléka, jako jogurty, mléko či máslo. Výjimku má jen kokosové a mandlové mléko, arašídové máslo a různé varianty zmrzliny. 

Protein bez krutosti 

Na francouzské rozhodnutí okamžitě zareagovali ti, jichž se týká nejvíc - vegetariáni a vegani. A odezvy byly různé. Mluvčí organizace na ochranu zvířat Humane Society International Wendy Higginsová například prohlásila, že je hanebné, že místo přijetí vegetariánského a veganského jídla Francouzi zastávají pozici "obranné paranoie".

Na Twitteru se pak objevily reakce jako "Vážně? Jak teď Francouzi budou říkat svým vegetariánským párkům? Vegetariánské prsty? Zkuste se zamyslet nad názvem, který nesouvisí s masem." Populární stránka o roztomilém praseti - mazlíčkovi Esther, the Wonder Pig zase na svém Twitteru sdílela tweet, v němž ironicky odkazuje k masu, jež pochází ze zvířat chovaných a poražených takzvaně humánním způsobem, proti čemuž řada vegetariánů a veganů také protestuje.

Správci stránky Esther, the Wonder Pig zákon zkritizovali | zdroj: Twitter.com

Padl i návrh říkat alternativám masa "protein bez krutosti", což vychází z označení veganských pokrmů a výrobků cruelty free.

Nejen na Twitteru se však objevily i hlasy, že nařízení vlastně nikomu žíly trhat nemusí, neb mnohým vegetariánům a veganům označení rostlinných produktů jako párky nebo burger připadá nechutné a snaží se ho pro svou rozličně ochucenou placku z tofu nebo luštěnin nepoužívat. 

To v reakci zmínila i sloupkařka Rebecca Nicholsonová. Poznamenala, že Moreau vlastně sdílí názor mnohých vegetariánů a veganů, jež zná a kteří vidí ideu urputného "hledání falešného masa" jako odpudivou poté, co se vzdali toho pravého.

Nicholsonová tak naráží i na debaty ohledně hamburgeru společnosti Impossible Foods, jenž má přesvědčit masožravce, aby odolali kusu mletého hovězího, a být tedy co nejvěrnější rostlinnou variací svého živočišného vzoru. A to včetně "šťávy", v tomto případě řepné, jež vytéká poté, co se do něj zakousnete.

Jenže faktem prostě je, že existuje spousta vegetariánů a veganů, kterým se, a mnozí to i přiznají, při vzpomínce na slaninu sbíhají sliny a masa se vzdali vysloveně z etických důvodů - nikoliv proto, že by jim nechutnalo, nebo se jim dokonce hnusilo. A právě ti podobné experimenty a pokrmy á la maso ocení.

Je to vůbec třeba?

Zároveň je otázkou, nakolik je francouzské opatření nutné. Nebo člověk, který umí číst a psát a má alespoň nějakou snahu a zájem zjistit, co si kupuje, opravdu není schopen rozpoznat rozdíl mezi hovězím a pokrmem z luštěnin či zeleniny?

A fanoušci jistého druhu masových pochutin se při pohledu do regálů s vege variantou zřejmě též okouzleně nepominou a nenakoupí si jich tucet do zásoby místo toho, aby zasponzorovali oblíbeného řezníka.

Někteří komentátoři zase ohledně podobných iniciativ rozšiřují debatu s poukazem na to, zda se některé extrémní verze pizzy, například toto, mohou ještě nazývat pizzou. A mohli bychom pokračovat dál... 

Francouzi, kteří se vzdali masa, formální "ztrátu" svých burgerů a salámů zvládnou a nakoupí je pod jiným názvem - z trhu tedy nezmizí. Z běžné mluvy výrazy jako "burger" či "salám" také ne. Ostatně i v Česku uslyšíte "sojové mléko" všude, na rozdíl od "sojového" nebo "rýžového nápoje". A kolik Čechů před lety vyřadilo ze svého slovníku pomazánkové máslo?

Suma sumárum, popsané výrobky to z trhu nevyštípe. Podezření, že francouzské opatření je až příliš velkou, a poněkud nesmyslnou 'buzerací', však zůstává.