Popularita rostlinné stravy je na vzestupu a nová studie brazilských vědců může tento stravovací trend ještě posílit. Vegani a vegetariáni mají podle ní oproti všežravcům nižší riziko, že se nakazí nemocí covid-19.

Lidé se stanou vegetariány nejčastěji z ekologických, náboženských či kulturních důvodů. Některé z nich ale maso i přes oddanost jejich „ideologiím“ stále přitahuje. Nejen zdraví, ale i naše stravování totiž podle vědců ovlivňuje genetika.

Potravinářská komora ČR apeluje na vládu, aby přijala i v ČR nařízení francouzské vlády, která vyhláškou o ochraně názvů některých potravin zakázala používání označení potravin jako „vegetariánský steak“ nebo „vegetariánská klobása“. Přijetí takového nařízení v ČR by podle potravinářů přispělo k ochraně zájmů a zdraví spotřebitelů. 

Lze považovat kečup za zeleninu, když se vyrábí z rajčat? Před čtyřiceti lety moudré hlavy v zámoří usoudily, že vlastně ano. Lidem se to ale moc nelíbilo a dnes by to neprošlo ani omylem.

Užít si chuť masa i bez jeho konzumace je stále snazší. Pomáhá k tomu i umělá inteligence, která umí z databanky aromat vytvořit mix chuti, který možná nerozezná od skutečného masa ani profesionální kuchař.

Když se Jaap Korteweg, nizozemský zemědělec v deváté generaci, vzdal masa a založil si podnik, který má nabízet nejzapřisáhlejším masožravcům rostlinné náhražky, jeho okolí se domnívalo, že jde o žert. Zakladateli firmy De Vegetarische Slager (vegetariánský řezník) se nicméně podařilo, že ji koupil potravinářský gigant Unilever.

Maso nemusí být nutně vraždou, stejně jako vajíčka nebo mléko nemusejí být krádeží. Důležité je nepohrdat životy ostatních tvorů a nabídnout němé tváři alespoň něco na oplátku.

Rozbíjejí jim výlohy, píší na ně urážlivé vzkazy a obchůdky jim polévají falešnou krví. Francouzští řezníci se stále častěji stávají oběťmi útoků militantních odpůrců masa. Problém je podle nich tak vážný, že vyzvali ministerstvo vnitra, aby policie zakročila.