Finové tím udělají definitivní tečku za érou nazývanou findlandizace, kdy Finsko pro to, aby si udrželo suverenitu, podřizovalo svou zahraniční politiku Sovětskému svazu.

V příštích dnech by měl rozhodnutí schválit finský parlament, ale to je považováno za formalitu, píše agentura AP. Jasná většina poslanců vstup do aliance podporuje a je mu nakloněno i veřejné mínění.

Žádost o členství Finové předloží v Bruselu patrně už příští týden.

⚡️⚡️⚡️#Finland has decided to apply for membership in #NATO

This is reported by Reuters with reference to the statement of the country's president Sauli Niinisto. pic.twitter.com/tsF8yM9dAk

— NEXTA (@nexta_tv) May 15, 2022

Prezident a premiérka ohlásili záměr podat přihlášku do aliance na společné tiskové konferenci v prezidentském paláci v Helsinkách. „Je to historický den. Začíná nová éra,“ pravil prezident.

Následovat budou Švédové

NATO, které má nyní 30 členů, se brzy patrně rozroste také o Švédsko. Švédská vládní sociálně demokratická strana v neděli podpořila vstup země do aliance. Žádost by Švédsko podle premiérky Magdaleny Anderssonové mělo podat během několika dní.

⚡️⚡️Sweden has officially decided to apply for NATO membership

If the application for #NATO membership will be approved, #Sweden will oppose the deployment of nuclear weapons and military bases on its territory. pic.twitter.com/JyCjZS3ofl

— NEXTA (@nexta_tv) May 15, 2022

Obě dosud neutrální severské země se začaly silně přiklánět k urychlenému členství v alianci po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu.

Z aliančních států výhrady vůči možnému severskému rozšíření NATO vyjádřil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vadí mu, že seveřané podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Analytici však neočekávají, že Turci budou přijetí Finska a Švédska vetovat.

Finsko s Ruskem sdílí společnou hranici v délce 1340 kilometrů, což je nejvíce ze všech zemí Evropské unie.