Podle Fialy mají Tirana i Skopje evropskou budoucnost na dosah a jejich integrace posílí i samotnou EU. Česko v tomto pololetí evropskému bloku předsedá a úkol formálně zahájit rozhovory na mezivládních konferencích s oběma státy připadl na českého ministra zahraničí Jana Lipavského.

„Je to úspěch vás a vašich obyvatel, pracovali jste velmi tvrdě, abyste se dostali až sem,“ řekla von der Leyenová během společného vystoupení premiérům obou balkánských států. Ocenila jejich dosavadní pokrok v otázkách vlády práva, boje s korupcí, nezávislosti médií či občanské společnosti.

Pogratulovala rovněž Fialovi, že historický krok pro balkánské státy přichází za českého předsednictví, a podotkla, že ČR integraci zemí tohoto regionu dlouhodobě podporuje.

„Česká republika a celá střední Evropa si je dobře vědoma důležitosti integrace EU pro naši demokracii, bezpečnost a rozvoj naší ekonomiky,“ řekl Fiala.

Severní Makedonie je kandidátem na členství v unii již 17 let, kvůli odporu nejprve Řecka a poté Bulharska ale stále čekala na zahájení přístupových jednání. Albánie podobným překážkám nečelila, unijní země se ale rozhodly přijímací proces obou států spojit.

Odblokování procesu a zahájení další fáze přivítaly Spojené státy. „Kroky, které EU, Albánie a Severní Makedonie v posledních dnech učinily, by měly inspirovat všechny do EU aspirující země v regionu k navýšení jejich závazků v posilování jejich demokracií,“ uvedl americký prezident Joe Biden (ZDE). Upevňovat spolupráci v Evropě je podle něj nyní důležitější než dříve, protože Rusko „otřáslo mírem“ na kontinentu.

Jednání se dvěma balkánskými zeměmi dnes formálně zahájily dvě zhruba hodinové mezivládní konference, nejprve se zástupci severomakedonské a poté albánské vlády. „Víme, že rozhodovací proces v Severní Makedonii byl bolestivý a náročný, ale odolnost a odhodlanost převládly,“ prohlásil Lipavský po konferenci se zástupci Skopje. Řada severomakedonských zákonodárců i tisíce obyvatel dávaly minulý najevo nesouhlas se změnami ústavy požadovanými Bulharskem, nakonec však vládní politici v parlamentu ústupky Sofii v zájmu vstupu do unie prosadili.

„Od nynějška se Severní Makedonie začne ekonomicky rozvíjet, obyvatelům se zvýší životní standard. Je čas být jednotní, dát se dohromady a doufat v lepší budoucnost,“ apeloval na jednotu země premiér Dimitar Kovačevski. V souvislosti s jazykovými spory s Bulharskem zdůraznil, že severomakedonský jazyk se po vstupu země do EU stane jednou z oficiálních unijních řečí. Albánský premiér Edi Rama po jednání nazval tříleté období, v němž jeho země čekala na odblokování situace Severní Makedonie, za „absurdní“, jeho zemi však podle něj posílilo.

„Potřebovali jsme toto (zahájení rozhovorů), abychom pokračovali v budování silné a demokratické evropské Albánie a silného, demokratického a otevřeného západního Balkánu,“ řekl Rama. Narážel tím na fakt, že dlouhé období bez konkrétních posunů na cestě do EU přineslo části balkánských politiků i veřejnosti rozčarování.

Samotný přístupový proces zahrnuje uzavírání řady kapitol vyžadujících dokončení reforem a podle odhadů unijních činitelů může trvat dlouhá léta. Například se Srbskem zahájila unie přístupové rozhovory před sedmi lety a jejich dokončení je zatím v nedohlednu.

„První kapitolou, kterou otevřeme, a zároveň poslední, kterou uzavřeme, bude stav právního státu...A mohu potvrdit, že nebudeme nijak slevovat z požadavků,“ prohlásil po jednání eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi. Právě stavu justice souvisejícího s touto kapitolou se týkají zásadní požadavky EU směrem k Albánii.