Dnes je sobota 20. dubna 2024., Svátek má Marcela
Počasí dnes 7°C Slabý déšť

Evropská unie chce plán na posílení bezpečnosti a obrany zemí západního Balkánu

Evropská unie chce plán na posílení bezpečnosti a obrany zemí západního Balkánu
Borrell ve Skopji uvedl, že nastal okamžik pro „oživení procesu rozšíření“ a co nejbližší zahájení jednání o přistoupení Severní Makedonie a Albánie k bloku EU | zdroj: Profimedia

Evropská unie navrhne plán na posílení bezpečnosti a obrany zemí západního Balkánu, jehož cílem bude region „připoutat“ blíže k sedmadvacítce.

Dnes to podle agentury Reuters při návštěvě Skopje řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Obavy unijních představitelů z možné bezpečnostní nestability na Balkáně zvýšila ruská invaze Ukrajinu.

Borrell ve Skopji uvedl, že nastal okamžik pro „oživení procesu rozšíření“ a co nejbližší zahájení jednání o přistoupení Severní Makedonie a Albánie k bloku.

Přístupové rozhovory se Skopjí blokuje Bulharsko kvůli sporům o dějiny, jazyk a národní identitu. Sofia tak činí navzdory výzvám EU i některých členských zemí, aby od veta upustila v zájmu stability a pokračování integrace tohoto regionu do EU.

Brusel zahájení rozhovorů se Severní Makedonií spojil i s Albánií, bulharské veto se tak ve výsledku vztahuje i na Tiranu.

„Budeme pokračovat v rozhovorech (s Bulharskem), dokud se tato otázka nevyřeší,“ řekl Borrell při návštěvě severomakedonské metropole. Dodal, že v této souvislosti vnímá zlepšení atmosféry mezi bulharskou a severomakedonskou vládou v posledních měsících. Podle šéfa unijní diplomacie není možné, aby bilaterální záležitosti určovaly celý přístupový proces.

Severomakedonský prezident Stevo Pendarovski podle stanice RFE/RL vyzval EU k přijetí „strategických rozhodnutí“ s ohledem na její politiku rozšíření. Přetrvávající blokáda přístupového procesu Skopje a Tirany je podle něj neudržitelná.

EU se 24. února, tedy v den zahájení ruské invaze na Ukrajinu, rozhodla téměř zdvojnásobit početní stav svých mírových sil EUFOR v Bosně kvůli možné nestabilitě v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Bosna sice leží daleko od bojů, avšak celistvost této bývalé jugoslávské republiky ohrožují silné separatistické tendence bosenskosrbského vedení. To má ve svých aktivitách silnou podporu Moskvy. Panují obavy, že by se bezpečnostní nestabilita mohla řetězovitě šířit do dalších částí západního Balkánu.

Zdroje: