MMF předpověděl, že pokud jednotlivé státy nebudou sdílet zkapalněný zemní plyn (LNG) a ceny nebudou uměle drženy dole, tak jakákoli snaha Moskvy ohledně zastavení dodávek plynu do Evropy vyvolá v příštím roce v České republice, Maďarsku, na Slovensku a v Itálii hospodářský pokles o více než pět procent.

Ruská plynárenská společnost Gazprom přitom už německým firmám Uniper a RWE sdělila, že z důvodu zásahu vyšší moci nebude schopna plnit své závazky. Přes Německo proudí část ruského plynu i do České republiky.

Měnový fond poukázal na to, že z Ruska pochází 42 procent plynu dováženého do Evropy. Osm unijních zemí včetně Česka, Slovenska a Maďarska je na ruském plynu závislých z více než 50 procent. Itálie je na dodávky ruského plynu citlivá, protože ho silně využívá při výrobě elektřiny.

Plyn z LNG terminálu v Nizozemsku prodlouží spotřebu v ČR až o dva měsíce

Plyn z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku prodlouží spotřebu plynu v ČR o jeden a půl až dva měsíce. Zásobníky plynu v ČR jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak ČR vydržela zřejmě až do března. Počítá se také s tím, že bude fungovat takzvaná evropská solidarita, řekl dnes na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Stát podle Síkely nyní musí získat LNG, které zatím nemá zajištěné. Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska podle Síkely jde zhruba 98 procent spotřebovaného plynu.

Energetická společnost ČEZ zajistila přepravní trasy až pro tři miliardy metrů krychlových plynu z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Plyn z terminálu na LNG sníží závislost na ruském plynu zhruba o třetinu. Pronájem kapacity v terminálu na LNG v Nizozemsku získal stát ve spolupráci s ČEZ. Celkový roční objem, který zde bude možné zpracovat a následně přepravit do ČR, je tři miliardy metrů krychlových. Podle Síkely se podaří ještě během nadcházející topné sezony přepravit do ČR až 1,5 miliardy metrů krychlových.

Terminál v nizozemském Eemshavenu se bude skládat ze dvou plovoucích skladovacích jednotek zpětného zplynování. Vedle ČEZ ho budou využívat i další firmy, například Shell. Plyn je zkapalňován po vytěžení, aby mohl být díky až 600krát menšímu objemu snadněji dopravován pomocí tankerů. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše představují tři miliardy metrů krychlových plynu 30 tankerů. Beneš dodal, že pronájem kapacity bude Česko stát vyšší desítky milionů eur ročně, přesná částka je ale neveřejná.

Terminál LNG o celkové roční kapacitě osm miliard metrů krychlových plynu vzniká v přístavu Eemshaven v provincii Groningen na severu Nizozemska. Do terminálu se bude na speciálně upravených tankerech dovážet zkapalněný zemní plyn, který se tu následně ohřeje a takto převede do plynného skupenství. Tento plyn se následně z terminálu vpustí do přepravních plynovodů, a těmi se přesune až na místo určení, například do ČR.

Společnost ČEZ nyní jedná s různými dodavateli LNG tak, aby zajistila co nejvíce zkapalněného zemního plynu na nadcházející topnou sezonu. Počítá se s tím, že terminál se začne používat hned po jeho spuštění, tedy zhruba v polovině září. Síkela uvedl, že ČR má nyní zajištěné asi dvě třetiny roční spotřeby plynu. Potřeba bude řešit nejen nadcházející, ale i další následující topnou sezonu. Zásobníky se totiž po zimě budou muset znovu naplnit. Nyní se nadále plní plynem, který přichází z Ruska.

„Evropa se aktuálně snaží zvýšit možnosti dovozu plynu ze států mimo Rusko. Budují se tak nové LNG terminály, které budou schopny přijímat plyn ze zámoří. O LNG je teď logicky velký zájem a Česko, které nemá moře, si pro potřeby energetické bezpečnosti a zajištění dodávek plynu pro své občany a podniky potřebuje zabezpečit kapacitu v některém z přímořských států. A to se nám nyní ve spolupráci se skupinou ČEZ povedlo,“ uvedl Síkela.

Německo debatuje o tom, zda břímě při výpadku plynu ponesou domácnosti, či firmy

V Německu se debatuje o tom, kdo bude mít v případné energetické krize prioritu - zda firmy, anebo spotřebitelé. Napsal to dnes ekonomický list Financial Times (FT). Největší evropská ekonomika se připravuje na to, že Rusko ukončí dodávky plynu. Podle unijních pravidel mají v případě nedostatku suroviny přednost domácnosti a kritická infrastruktura, například nemocnice či domovy seniorů.

Dosavadní přístup, který byl podle ministra hospodářství Roberta Habecka koncipován na krátkodobý výpadek, ale německá vláda přehodnocuje. Z politických a hospodářských kruhů se ozývá, že část břemene by měly nést i domácnosti.

„Pokud bude nedostatek plynu, každý bude muset snížit spotřebu - i domácnosti,“ řekl FT předseda strojírenského svazu VDMA Karl Haeusgen. „Celý tento přístup, že domácnosti mají přednost a průmysl si prostě musí vystačit, nefunguje,“ pokračoval. „Průmysl je pro společnost životně důležitý.“

Podobně se k věci staví i šéf specializovaného výrobce chemikálií H&R Detlev Wösten. Přidělování energií firmám, jako je ta, kterou řídí, by podle něj vyvolalo v německé ekonomice masivní krizi.

Ruská plynárenské společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml, v polovině června začala omezovat kapacitu plynovodu Nord Stream 1 na současných zhruba 40 procent původního stavu. Plynovod, který je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU, nyní prochází pravidelnou údržbou. Trvat by měla do 21. července a zejména v Německu se objevují obavy, že Gazprom provoz plynovodu po odstávce neobnoví.

Pokud by se tak stalo, Německo by nestačilo naplnit do zimy zásobníky, a průmysl by se při spotřebě energií nevyhnul přídělovému systému. To by vedlo k omezení produkce nebo až k zastavování provozů. Ekonomové se domnívají, že v takovém případě by se největší evropská ekonomika mohla ocitnout v recesi.

Firmy se proto ohlížejí po alternativních surovinách, ale možnosti jsou omezené. Wösten uvedl, že společnost H&R může nahradit pouze 25 procent své spotřeby plynu uhlím a ropou. „Pro nás je plyn naprosto nenahraditelný, přinejmenším ve střednědobém horizontu,“ řekl.

Ministr hospodářství Robert Habeck minulý týden vyzval k přehodnocení pravidel stanovování priorit. Ta byla podle něj navržena jen pro krátkodobé problémy, jako je výpadek elektrárny, a nikoli pro scénář, kterému čelí Německo v poslední době.

„Možná teď mluvíme o přerušení toků plynu, které bude trvat měsíce,“ řekl. V takové situaci by podle něj musely přispět svým dílem i domácnosti, protože dlouhodobé narušení průmyslové výroby by mělo masivní dopad na zásobování.

„Není způsob, jak se s tímto případným nedostatkem plynu vypořádat bez zapojení běžných občanů,“ uvedl mluvčí ministerstva hospodářství Robert Säverin. Domácnosti by musely kontrolovat, zda skutečně potřebují udržovat místnosti na určité teplotě, dodal.

Po Habeckovi se ozval prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. V pondělí řekl, že pravidla pro stanovování priorit už nejsou vhodná. „Úřady v Berlíně a Bruselu musejí přijít s novými opatřeními pro novou, tvrdou energetickou realitu“, které čelíme, řekl. „To by přinutilo všechny části společnosti, aby hrály svou roli podle svých možností,“ dodal.

Tento argument se ale prosazuje i mimo průmyslový sektor. Přední charitativní organizace Caritas například uvedla, že pouhé upřednostňování domácností není ta správná reakce. „My potřebujeme plyn k výrobě základních potravin, jako je mléko a základní léky,“ uvedla. „Bez plynu nebudou ani zásoby krve pro těžce zraněné.“