Dnes je pátek 26. dubna 2024., Svátek má Oto
Počasí dnes 12°C Polojasno

Aktualizováno: Biden představil sadu sankcí proti Rusku. Kroky Kremlu vnímá jako začátek invaze

Aktualizováno: Biden představil sadu sankcí proti Rusku. Kroky Kremlu vnímá jako začátek invaze
„Abych to zjednodušil, Rusko právě oznámilo, že si zabírá podstatný kus Ukrajiny... Tohle je začátek ruské invaze,“ prohlásil americký prezident | zdroj: Profimedia

Americký prezident Joe Biden dnes podobně jako evropští lídři oznámil první sadu sankcí proti Rusku v reakci na kroky Moskvy, které označil za začátek ruské invaze na Ukrajinu.

(AKTUALIZOVÁNO, 22:53) Postihy se v tuto chvíli týkají dvou ruských bank, obchodování se státním dluhem na západních trzích a také vybraných ruských „elit“. Podle šéfa Bílého domu Rusko zaplatí ještě vyšší cenu, pokud bude pokračovat v agresi, zároveň je prý ale stále možné odvrátit „nejčernější scénář“.

Kroky Washingtonu reagují na pondělní rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost dvou samozvaných „lidových republik“, které před lety vyhlásili proruští separatisté na východě Ukrajiny. Putin zároveň avizoval vyslání ruských vojáků do těchto oblastí pod záminkou ochrany míru, přičemž podle některých západních činitelů už ruská vojska do Donbasu proudí.

„Abych to zjednodušil, Rusko právě oznámilo, že si zabírá podstatný kus Ukrajiny... Tohle je začátek ruské invaze,“ prohlásil americký prezident.

„V reakci začnu uvalovat sankce dalece přesahující kroky, které jsme s našimi spojenci a partnery uplatnili v roce 2014,“ uvedl šéf Bílého domu v odkaze na opatření přijatá po ruské anexi Krymu.

V projevu oznámil „plné blokovací sankce“ proti „VEB a jejich vojenské bance“, čímž měl zřejmě na mysli banku Promsvjazbank, která je terčem i nových britských sankcí. Dále se americký balík týká ruského státního dluhu. „Odstřihli jsme ruskou vládu od západních financí. Už nemůže brát peníze ze Západu a nemůže obchodovat se svými novými dluhy na našich nebo evropských trzích,“ řekl Biden. Sankce zároveň míří na nespecifikované „ruské elity a jejich rodinné příslušníky“.

Podle Bidena je Moskva odhodlaná spustit rozsáhlou vojenskou operaci proti Ukrajině, avšak „stále je čas odvrátit nejčernější scénář“. USA a jejich spojenci prý zůstávají otevření diplomacii, „pokud je seriózní“.

(AKTUALIZOVÁNO, 19:48) Státy Evropské unie se dnes jednomyslně shodly na přijetí sankcí proti Rusku kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Na dosavadní sankční seznam podle něj přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce postihnou také na dvě desítky dalších činitelů či subjektů. EU zároveň potrestá ruské banky a omezí přístup ruského režimu na finanční a kapitálový trh unie, uvedl Borrell. Unie rovněž omezí obchod se zmíněnými regiony Donbasu.

„Tento balík sankcí, který členské země schválily jednomyslně, Rusko zabolí. A zabolí ho hodně,“ prohlásil Borrell k opatřením, jejichž přijetí podle něj předcházely dlouhé hodiny vyjednávání mezi unijními státy a institucemi. Některé země v čele s pobaltskými státy podle diplomatů požadovaly co nejtvrdší sankce, naproti tomu Maďarsko zprvu nedávalo najevo jasnou podporu jakýmkoli postihům.

Na sankčním seznamu podle Borrella není ruský prezident Vladimir Putin, podle diplomatů na něm mají figurovat například přední armádní představitelé. Stejně jako zmíněných 351 poslanců mají mít zakázán vstup do unijních zemí a zmrazen majetek v EU. Celkový počet ruských činitelů, kterých se dotknou tato omezení přijímaná postupně po ruské anexi Krymu v roce 2014, tak překročí pět stovek.

Detaily sankcí během večera doladí velvyslanci členských zemí, kteří se sejdou v Bruselu. Formálně by mohly být schváleny do středy. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové je cílem sankcí co nejvíce ztížit pokračování ruské agresivní politiky. Pokud by Moskva zašla dále, EU má v záloze tvrdší postihy, dodala dnes šéfka komise.

Podle Borrella evropský blok sankce dojednal a zavede v koordinaci se Spojenými státy, Británií a dalšími partnery. Sankce jsou pouze částí reakce EU, která je zároveň připravena k dalšímu dialogu s Ruskem, pokud by se Moskva vrátila k dodržování mezinárodních dohod, dodal Borrell. EU podle něj rovněž nadále hodlá pevně podporovat svrchovanost Ukrajiny a poskytovat jí pomoc v aktuální těžké situaci.

(AKTUALIZOVÁNO, 17:11) Velká Británie uvalila sankce proti ruským bankám a podnikatelům, kteří mají být blízcí Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin porušuje suverenitu Ukrajiny a všechny důkazy nasvědčují tomu, že na ni chce provést plnou invazi, řekl dnes britský premiér Boris Johnson při oznamování sankcí proti ruským bankám a podnikatelům, kteří jsou podle Londýna blízcí Kremlu. Premiér v projevu v Dolní sněmovně uvedl, že jim Londýn zmrazí aktiva v Británii a zakáže jim vstup do země. Pokud bude Rusko v „dobývání“ Ukrajiny pokračovat, Británie podle Johnsona sankce ještě přitvrdí.

Johnson obvinil Putina, že „vytvořil záminku pro plnohodnotnou ofenzivu“ proti Ukrajině. Uznáním dvou separatistických ukrajinských regionů Putin podle něj „bezostyšně porušil“ minský mírový proces, ale Londýn a jeho spojenci jsou připraveni do poslední chvíle pokračovat v hledání diplomatického řešení.

Sankce proti podnikatelům i politikům

Sankce se dotknou podnikatelů Gennadije Timčenka a bratrů Borise a Igora Rotenbergových. Londýn na ně cílí kvůli jejich úzkým vazbám na Putina. Cílem sankcí jsou i banky Rossija, IS Bank, General Bank, Promsvjazbank a Black Sea Bank.

Další silné sankce si chce Londýn podle Johnsona nechat „v záloze s ohledem na to, co může prezident Putin udělat v dalším kroku“. „Chceme zabránit tomu, aby ruské společnosti získávaly finanční prostředky v librách nebo dokonce v dolarech. Už nesmí získávat finanční prostředky na britských trzích a chceme se zbavit nejasností, které obestírají vlastnictví majetku v této zemi,“ dodal Johnson.

Ministryně zahraničí Liz Trussová v prohlášení uvedla, že Británie rovněž uvalí sankce na členy ruského parlamentu, kteří dnes hlasovali pro uznání nezávislosti povstaleckých republik. Spojené království v dalších týdnech rovněž rozšíří sankce, jež nyní platí pro Krym, i na oblasti Luhansku a Doněcku, jež nejsou pod kontrolou ukrajinské armády. „Žádná osoba nebo firma z Británie nebude schopna obchodovat s tímto územím, dokud se nevrátí pod kontrolu Ukrajiny,“ uvedla.

Podle Johnsona se jedná teprve o první soubor sankcí, další budou zřejmě následovat. „Protože se obávám, že Rusko bude ještě v nerozumném chování pokračovat,“ řekl Johnson.

Trussová v prohlášení uvedla, že případné další postihy budou mířit především na ruský finanční sektor a obchod. Spojené království podle ní může předložit zákon, který Rusku znemožní vydávat dluhopisy na britských trzích. „Ve spolupráci s našimi partnery v podstatě odloučíme Rusko od globální ekonomiky a tamním oligarchům a podnikům výrazně ztížíme možnost podnikat za ruskými hranicemi,“ uvedla Trussová.

(AKTUALIZOVÁNO, 14:35) Evropská unie navrhuje přijetí sankcí vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny. EU Hodlá postihnout také ruské banky financující vojenské operace na těchto územích, stejně jako omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálové trhy EU. Ve společném prohlášení to uvedli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel, podle nichž dostanou návrh odpoledne na stůl unijní ministři zahraničí. Navržené postihy, jejichž přijetí dopoledne předběžně podpořila většina velvyslanců členských zemí, se mají vztahovat na více než tři stovky ruských představitelů, sdělil novinářům diplomatický zdroj.

Lídři řady unijních států včetně Francie, Německa či pobaltských států v pondělí večer vyzvali k jasné odpovědi poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko uzná nezávislost dvou separatisty ovládaných oblastí na východě Ukrajiny, kam rychle poté zamířily první ruské jednotky.

„Vítáme pevnou jednotu členských států a jejich vůli robustně a rychle v úzké koordinaci s mezinárodními partnery reagovat na nelegální akce Ruska,“ uvedli šéfové unijních institucí. O sankcích budou od 16 hodin jednat unijní ministři zahraničí, kteří se dopoledne v Paříži bez návaznosti na ukrajinskou krizi sešli s kolegy ze zemí indicko-pacifického regionu. Ministři mohou na neformálním jednání návrh podpořit, finální krok však mají učinit až velvyslanci, kteří se večer znovu sejdou po skončení ministerského jednání.

„Včerejší (pondělní) ruský krok je nehorázným porušením mezinárodního práva a já očekávám, že EU na to zareaguje odpovídajícím způsobem,“ řekl novinářům v Paříži český ministr zahraničí Jan Lipavský. O přijetí sankcí hovořila i řada dalších ministrů. Šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian prohlásil, že EU musí v reakci na ruský krok přijmout sankce a ukázat „rozhodnost, jednotu a solidaritu“.

„Musíme uvalit na Rusko dostatečně jasné a tvrdé sankce, abychom jej odradili od dalšího vyhrocení situace,“ řekl před jednáním lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs, který patří stejně jako jeho kolegové z ostatních pobaltských zemí či Polska k zastáncům tvrdší linie vůči Moskvě.

Zákaz cestovat do EU a další sankce

Unijní diplomaté dnes dopoledne jednali o zmíněných návrzích. Počítají mimo jiné s přidáním více než tří stovek jmen k téměř dvěma stům dosud zasažených ruských představitelů, kteří mají zakázány cesty do zemí EU a zmrazen majetek na jejím území. Na stole měli i návrh na ekonomické sankce, které mají zasáhnout například významné banky. Jedná se i o zákazu obchodování s ruskými státními dluhopisy a dalším omezení ruského přístupu na finanční trhy EU.

Tyto sankce by měly být první součástí dosud největšího balíku postihů, které dlouhodobě chystá EU v koordinaci se Spojenými státy a Británií. Podle šéfů unijních institucí by v případě nových ruských kroků následovalo další rozšíření sankcí.

EU však musí o jejich zavedení rozhodovat jednomyslně a Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je vnímán jako spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, podle diplomatů dosud bez přímého pozemního útoku nehodlalo sankce podpořit.

Maďarsko bylo i na dnešním jednání velvyslanců podle zmíněného diplomatického zdroje jedinou zemí, která zatím nedala najevo jasnou podporu zvažované podobě postihů. Diplomaté se znovu sejdou večer, kdy by mohlo padnout konečné rozhodnutí.

(10:04, původní zpráva) Evropská unie pracuje na návrhu sankcí proti Rusku po uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny Moskvou. Prohlásil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož by zástupci zemí EU mohli o sankcích rozhodnout již dnes odpoledne. O možných postizích budou už dopoledne hovořit velvyslanci členských zemí, kteří však zatím podle diplomatického zdroje ČTK nemají na stole konkrétní návrh.

Lídři řady unijních států včetně Francie, Německa či pobaltských států v pondělí večer vyzvali k jasné odpovědi poté, co Rusko uznalo nezávislost dvou separatisty ovládaných oblastí na východě Ukrajiny, kam poté podle svědků citovaných světovými médii zamířily první ruské jednotky.

„Ráno jsme již začali připravovat text a odpoledne Rada EU (členské země) rozhodne o přijetí sankcí. Neznamená to, že dnes učiníme všechna rozhodnutí, ale bude to urgentní a okamžitá reakce,“ řekl novinářům Borrell.

Unie v koordinaci se Spojenými státy a Británií dlouhodobě chystá dosud největší balík sankcí, které mají tvrdě zasáhnout klíčová odvětví ruského hospodářství. Členské země však zatím nebyly jednotné v otázce, jaký ruský krok bude důvodem k jejich zavedení.

EU musí o sankcích rozhodovat jednomyslně a Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je vnímán jako spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, podle diplomatů dosud bez přímého pozemního útoku nehodlalo sankce podpořit.

Zdroje: