(AKTUALIZOVÁNO, 14:20) Rozhodnutí oznámila předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž ovšem země bude muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je přijímací proces spojen. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí, řekla šéfka komise.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil krok komise za historické rozhodnutí. Brusel podpořil také kandidaturu Moldavska. Naproti tomu Gruzie musí podle komise s reformami přijít ještě před oficiálním potvrzením kandidatury.

Všechny tři země požádaly o členství krátce po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.

„Ukrajina jasně ukázala své úsilí a své přesvědčení naplňovat evropské hodnoty a standardy,“ prohlásila von der Leyenová na tiskové konferenci, na niž přišla oblečena do žluto-modré kombinace odpovídající ukrajinské vlajce.

Ukraine has already implemented roughly 70 % of rules, norms and standards.

Yet important work remains to be done, on the rule of law, oligarchs, anti-corruption and fundamental rights.

The process is merits-based. So progress depends entirely on Ukraine. pic.twitter.com/JA2djcmxlq

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) June 17, 2022

EU obdivuje především sílu, se kterou Ukrajinci bojují za svobodu proti ruské agresi, řekla šéfka komise. Kyjev podle ní pokročil i v řadě dalších otázek, má však před sebou ještě mnoho reforem, které jsou nutné pro průběh složitého přijímacího procesu. Ten může podle odhadů unijních činitelů trvat více než deset let. Například balkánské země jako Srbsko či Černá Hora se příliš neposunuly ke členství ani více než desetiletí poté, co se oficiálně staly kandidáty.

„Je to první krok na cestě k členství v EU a určitě nás přiblíží k vítězství,“ ocenil na twitteru rozhodnutí unijní exekutivy prezident Zelenskyj.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters uvedl, že Moskva vývoj kolem ukrajinské kandidatury sleduje se „zvýšenou pozorností“, zejména v souvislosti s očekávaným posilováním společných vojenských kapacit EU.

Rozhodnutí EK přivítala také moldavská prezidentka Maia Sanduová, která ho podle agentury AFP označila za důležitý moment. „Je to důležitý okamžik pro budoucnost Moldavské republiky a pro naději, kterou naši občané potřebují. Víme, že tento proces bude obtížný, ale jsme odhodláni jít touto cestou,“ dodala.

Komise své stanovisko zveřejnila den poté, co při návštěvě Kyjeva podpořili ukrajinskou kandidaturu francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz kteří dosud dávali najevo pochybnosti. Podle diplomatů je pravděpodobné, že kandidaturu s podmínkami na summitu podpoří i další dosud skeptické země jako Nizozemsko či Dánsko.

(08:32, původní zpráva) Ukrajina se dnes může významně přiblížit pozici kandidátské země Evropské unie. Evropská komise zveřejní hodnocení, zda a jak je ruskou invazí sužovaná země připravena stát se uchazečem o členství. Z řady vyjádření unijních činitelů vyplývá, že komise kandidaturu doporučí. Vyslovit se má také ke stejnému záměru Gruzie a Moldavska. Rozhodující slovo budou mít za týden lídři členských zemí na summitu v Bruselu.

Unijní exekutiva představí své stanovisko den poté, co při návštěvě Kyjeva podpořili ukrajinskou kandidaturu francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz, kteří dosud dávali najevo pochybnosti.

Podle některých zdrojů komise kladné hodnocení doplní o podmínky týkající se lepšího fungování právního státu či vymýcení korupce.

Souhlasný posudek komise je podmínkou pro to, aby kandidaturu mohly jednomyslně schválit členské státy.

This is how Ukrainians in #Brussels support that Ukraine be a candidate for EU membership.

A human chain of over a thousand individuals has formed around the European Commission building.#StandWithUkraine pic.twitter.com/tq15jd9GDz

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) June 13, 2022

Většina lídrů vidí v rychlém přiznání pozice uchazeče o členství povzbuzení pro Ukrajince bránící se ruské přesile, několik zemí jako Nizozemsko či Dánsko však není o tomto kroku zcela přesvědčeno.

Řada činitelů upozorňuje, že po přiznání kandidatury může cesta k samotnému členství trvat dlouhá léta.