Dnes je sobota 3. prosince 2022., Svátek má Svatoslav
Počasí dnes 2°C Zataženo

Aktualizováno: EU nebude zatím stahovat rodiny diplomatů z Ukrajiny. NATO posiluje obranu východní Evropy

Aktualizováno: EU nebude zatím stahovat rodiny diplomatů z Ukrajiny. NATO posiluje obranu východní Evropy
Fregata Blas de Lezo bude hlídkovat společně s dalšími jednotkami NATO v Černém moři | zdroj: Profimedia

Evropská unie nehodlá odvolávat rodiny diplomatů z Ukrajiny, u jejíchž hranic je stále připravena k akci ruská armáda. NATO chce posílit obranu východní Evropy.

(AKTUALIZOVÁNO) Severoatlantická aliance oznámila, že v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny uvedla své síly do bojové pohotovosti a vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Kreml v reakci obvinil Západ, že zvyšuje napětí v regionu. Ruské námořnictvo současně zahájilo manévry v Baltském moři a cvičit bude také poblíž Irska.

Spojené státy nařídily rodinám zaměstnanců velvyslanectví na Ukrajině, aby opustily zemi kvůli hrozící ruské invazi. Británie stáhne asi polovinu zaměstnanců své ambasády. Brusel hodlá ohrožené Ukrajině poskytnout finanční pomoc přes miliardu eur. Ruské akcie i rubl kvůli krizi kolem Ukrajiny výrazně klesají.

Rusko rozmístilo u hranic s Ukrajinou desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že Moskva připravuje možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce v Donbasu, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi. Moskva požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance. Západ naopak trvá na politice otevřených dveří NATO.

Své vojáky a vybavení pro posílení východního křídla aliance už podle bruselské centrály nabídlo několik členských států. Dánsko vysílá do Baltského moře fregatu a chystá se přesunout do Litvy čtyři stíhačky F-16, aby podpořily dlouhodobou misi NATO na ochranu vzdušného prostoru regionu. Španělsko vysílá lodě a zvažuje také stíhací letouny do Bulharska, kam v dubnu zamíří i dva stroje F-35 od Nizozemska. Ochotu vyslat své jednotky do Rumunska pod společné vedení NATO vyjádřila Francie.

„Vidíme prohlášení, která publikuje Severoatlantická aliance o navýšení kontingentu a stažení sil a prostředků na východní křídlo. To vše vede k tomu, že napětí roste,“ řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Uvedl také, že Ukrajina posiluje svá vojska na východě země a že tento krok může znamenat přípravu Kyjeva na útok proti Ruskem podporovaným separatistům.

Ruské vojenské námořnictva dnes zahájilo v Baltském moři rozsáhlé cvičení s účastí dvou desítek plavidel. Podle šéfa irské diplomacie Simona Coveneye se Rusko chystá uspořádat námořní manévry také jihozápadně od irského pobřeží. Přítomnost ruských válečných lodí v době napětí kolem Ukrajiny není podle něj „vítaná ani žádaná“, připustil však, že mezinárodní dohody taková cvičení umožňují. Moskva minulý týden ohlásila sérii cvičení v řadě míst světa, kterých se má celkem zúčastnit na 140 plavidel a více než 10 000 námořníků. Současně se odehrávají společné manévry běloruských a ruských jednotek rychlé reakce v Bělorusku, které potrvají do 20. února.

Evropská unie poskytne Ukrajině pomoc ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun) ve formě přímých grantů a půjček, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Aby mohla být částka Kyjevu odeslána, musí ji schválit členské státy a Evropský parlament.

Ruské akcie od dnešního rána výrazně klesají, jejich hlavní index dopoledne odepisoval více než šest procent. Výrazně dolů zamířil i ruský rubl, který je k dolaru na nejnižších hodnotách od podzimu 2020. Podle analytiků je za tímto propadem citelné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem.

(10:08, původní zpráva) Sedmadvacítka zatím nevidí důvod pro jejich stažení, které v neděli oznámily Spojené státy. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož pokračují vyjednávání mezi Washingtonem a Moskvou. O jejich posledním vývoji bude dnes evropské spojence informovat americký ministr zahraničí Antony Blinken.

USA kvůli obavám z hrozící ruské invaze nařídily odjezd všem rodinám zaměstnanců velvyslanectví v Kyjevě a povolily rovněž odjezd postradatelných diplomatických pracovníků. EU podle Borrella prozatím krok Washingtonu kopírovat nebude.

„Nemyslím, že bychom museli opustit Ukrajinu a odejít. Ale možná bude mít ministr Blinken více informací, o které se s námi podělí,“ řekl před jednáním novinářům v Bruselu Borrell.

Blinken se k zástupcům vlád evropské sedmadvacítky připojí na dálku a seznámí je mimo jiné s výsledkem pátečního jednání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Blinken po něm uvedl, že Washington je připraven písemně odpovědět na ruské požadavky, když Moskva zareaguje na obavy Západu týkající se Ukrajiny, u jejíchž hranic má Rusko na 100 000 vojáků a těžkou techniku.

Diplomaté očekávají, že ministři dnes potvrdí svůj záměr reagovat na případný ruský vpád do sousední země tvrdými ekonomickými sankcemi, o jejich konkrétní podobě se však bavit nebudou.

Zdroje: