Česká republika podle něj musí hledat cesty, jak Ukrajině pomoci a podpořit současně snahu zamezit možné ruské agresi.

Fiala neupřesnil, jak by Ukrajině mohlo Česko pomoci. „Probíhají jednání mezi ministerstvy obrany, zahraničních věcí a experty, jak pomoci Ukrajině. Až dospějeme k nějakému výsledku, tak budeme veřejnost informovat,“ uvedl předseda vlády.

„Celá Evropa a NATO jsou znepokojeny postupem Ruska a vojenskými manévry a hrozbami, které ze strany Ruska jdou,“ řekl Fiala. Připomněl loňskou diplomatickou roztržku Ruska a ČR, při které si obě země vzájemně vyhostily většinu diplomatického personálu.

„Vztahy ČR a Ruska nejsou v této době nejlepší a ruský postup určitě neprospívá zmírnění napětí a zlepšení bezpečnostní situace,“ konstatoval Fiala.

Podle premiéra je logické, že vláda hledá cesty, jak Ukrajině pomoci. „A také, jak podpořit, aby ze strany Ruska nedošlo k nějaké agresi nebo omezování svobody a samostatnosti Ukrajiny. Je to v zájmu naší bezpečnosti,“ doplnil.

Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu ve velmi blízké době a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit.

Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi. Moskva požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance.

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že pobaltským zemím povolilo dodat Ukrajině některé zbraně vyrobené v USA. Pokud bude Ukrajina napadena Ruskem, Washington poskytne Kyjevu další armádní vybavení. Proti dodávkám západních zbraní na Ukrajinu se ostře staví Moskva.