Dnes je čtvrtek 7. července 2022., Svátek má Bohuslava
Počasí dnes 12°C Dešťové přeháňky

Evropská unie se snaží více zapojit do jednání o Rusku a Ukrajině

Evropská unie se snaží více zapojit do jednání o Rusku a Ukrajině
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, který je dnes na návštěvě Ukrajiny, nemůže být EU pouze „neutrálním divákem“ | zdroj: Profimedia

Evropská unie by chtěla mít větší vliv na plánovaná jednání o zmírnění napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Unijní činitelé se pokoušejí získat místo u jednacího stolu, kde se však má podle současných plánů angažovat vedle Spojených států hlavně NATO. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, který je dnes na návštěvě Ukrajiny, nemůže být EU pouze „neutrálním divákem“. Diplomaté však připouštějí, že akceschopnost sedmadvacítky omezuje nejednotný přístup členských zemí k Moskvě i k vlastní bezpečnostní politice.

Evropský blok dává sice hlasitě najevo podporu Ukrajině a hrozí Rusku sankcemi, začátek jednání plánovaný na příští týden se však má odehrát bez zástupců unie. Podle některých jejích představitelů jsou jednou z příčin neshody ve společné bezpečnostní politice, kdy část zemí prosazuje užší spolupráci s NATO a část větší obrannou samostatnost. Kvůli tomu se mimo jiné unie navzdory původnímu plánu zatím neshodla na textu nového společného prohlášení s aliancí.

„Část zemí nechce v textu vidět zmínky o užší spolupráci, vyjednávání se proto vlečou,“ řekl ČTK diplomatický zdroj k neúspěšnému ladění formálního textu, který má navázat na podobná prohlášení z let 2016 a 2018.

Celkem 21 unijních zemí je zároveň členy NATO a zvláště postkomunistické státy se snaží, aby aliance byla hlavní bezpečnostní zárukou vůči Rusku. Zbylé státy chtějí posílit evropskou obrannou spolupráci, k čemuž se hlásí i člen aliance Francie, která začátkem roku převzala předsednictví unie.

Vlekoucí se jednání o novém textu jsou podle činitelů citovaných listem Financial Times (FT) jednou z příčin, proč má sedmadvacítka v dialogu s Ruskem méně významnou pozici než NATO.

„Hodně to záleží na faktu, že Francie jako předsednická země kontroluje agendu. Chtějí prosadit určité prvky, jako třeba prioritu (spolupráce) EU nebo její strategickou autonomii,“ řekl deníku jeden z unijních představitelů.

Unie není jednotná ani vůči Moskvě. Po ruské anexi Krymu v roce 2014 sice zavedla proti rozsáhlé ekonomické sankce a nyní hrozí jejich rozšířením v případě nové agrese, zatím však nenašla shodu na konkrétní podobě nových postihů. Nejednotu ukazuje například plynovod Nord Stream 2, který chtějí zablokovat například pobaltské země či Polsko. Německo, které má na jeho fungování ekonomický zájem, však dosud projekt podporuje, ačkoli Zelení jako součást nové vlády naznačili ochotu k jeho odstavení.

„Omezená role EU ve vyjednávání s Moskvou je přirozeným odrazem její vlastní nejednoty. Moskva má doslova nulový zájem jednat s takovou EU,“ citoval list FT Andrewa Weisse, experta na Rusko z think tanku Carnegie Endowment for International Peace.

Zdroje: