Ještě v 80. a začátkem 90. let nebylo nic neobvyklého, že v domech drogových dealerů měli hned několik skříní přeplněných značkovými džíny. Nejoblíbenější byl nestárnoucí model Levi's 501, píše ve své knize Dreamland o krizi americké drogové scény Sam Quinones.

Zatímco ve Spojených státech byly džíny běžným zbožím, za jejich hranicemi se vyvažovaly zlatem. Prakticky po celém světě. Přestože je Mexiko přímý soused Spojených států, získat své vlastní džíny bylo pro místní těžké skoro jako pro obyvatele Východního bloku. 

Netrvalo proto dlouho a na černém trhu vznikla vzájemná dohoda mezi narkomany a jejich mexickými dealery. Chceš heroin levnější než v Americe? Přines levisky. Běžnou cenou byly podle Quinonese dvoje džíny za dávku. Když pak dealeři přišli domů v džínových kalhotách, bylo to pro jejich rodiny znamení, že obchod byl úspěšný. 

Jeden z překupníků Quinonesovi vyprávěl, jak jednou dorazil domů s 50 leviskami. "Dostal jsem je od klientů, kteří je ukradli," uvedl.

Jenže postupně zásoba žádaných kalhot nebyla znamením jen pro rodiny, ale i pro policii. Mexikánci z venkova, kteří si najednou mohli dovolit drahé a nedostatkové džíny, samozřejmě začali být podezřelí.

Mít džíny evokovalo nejen bohatství, ale bylo to i znakem kontaktů ve Spojených státech. Svůj zahraniční byznys tak museli vždy po čase opustit, píše Quinones. Ostatně džíny pro sebe a své příbuzné měli, mohli se soustředit na domácí trh.

Světová fascinace džíny přišla podle Jamese Sullivana, autora knihy Jeans: A Cultural History of an American Icon, po druhé světové válce. "Poté, co skončila druhá světová válka, staly se džíny po celém světě symbolem západních ideálů," píše Sullivan. Napomohly k tomu samozřejmě westerny a jejich obraz kovboje jako zatracence a rebela. A obsesi ještě umocnilo to, že šlo o nedostatkové zboží. 

Toho samozřejmě Američané využívali. "V 70. letech bylo mezi mladými Američany, kteří se vydali na cestu do Evropy, všeobecně známé, že mají vzít jedny dvoje modré džíny navíc. Mohli je tak prodat lidem ze Železnou oponou, kteří po nich šíleli," popisuje Sullivan v českých dějinách známou praxi. 

Podle něj sice byly ostatní americké značky jako třeba Calvin Klein, Wrangler nebo Guess také oblíbené, ale na Levi's nedosáhly. Ty uspěly i proto, že bylo těžké jejich styl napodobit.