Arménie, Ázerbájdžán a Rusko podepsaly dohodu o ukončení arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach v noci na úterý. Pašinjan dohodu označil za bolestivou a rozhodnutí ji podepsat za "mimořádně obtížné". Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ji označil za klíčový moment na cestě k urovnání konfliktu, přičemž později uvedl, že donutil Armény "ke kapitulaci".

Na základě dohody Moskva do Náhorního Karabachu vyšle vojenské pozorovatele, kteří budou dohlížet na klid zbraní. Podle Alijeva bude členem mírové mise i Turecko, které je tradičním spojencem Baku. To ovšem Kreml popřel. Dohoda mimo jiné obsahuje klauzule o výměně válečných zajatců a těl padlých vojáků a návratu uprchlíků. Ázerbájdžán by měl také získat přístup do exklávy Nachičevan přes arménské území.

Ozbrojený konflikt o Náhorní Karabach, enklávy v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem, vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu, válka si vyžádala na 30 000 mrtvých. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované. Současné boje vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí.