Představitelé Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září sešli v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, jejichž cílem bylo vyřešit patovou situaci ohledně Náhorního Karabachu. Stalo se tak jen několik dní předtím, než Ázerbájdžán podnikl vojenskou ofenzivu s cílem dostat území spravované etnickými Armény pod svou kontrolu.

V Jerevanu už několik dnů protestují lidé proti způsobu, jakým arménská vláda reaguje na krizi v Náhorním Karabachu. Tu v úterý vyostřila rozsáhlá vojenská operace Ázerbájdžánu, po níž se arménské síly v oblasti vzdaly.

Ázerbájdžán za jediný den splnil zadání své operace v Náhorním Karabachu a obnovil tam svou svrchovanost, prohlásil dnes ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. V projevu k národu také uvedl, že ázerbájdžánská vojska zničila většinu sil a výzbroje arménských separatistů, kteří horskou enklávu po desítky let ovládali. Arménské jednotky již skládají zbraně, dodal Alijev.

Arménie je ochotna uznat Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu pod podmínkou, že bude zajištěna bezpečnost tamního arménského obyvatelstva, prohlásil dnes arménský premiér Nikol Pašinjan. Obě země vedou už desítky let spor o horskou enklávu, o kterou svedly dvě krvavé války, naposledy na podzim 2020. Boje tehdy po 44 dnech ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.

Vlnu protestů vyvolala v Arménii dohoda s Ázerbájdžánem o neútočení v oblasti Náhorního Karabachu. V pondělí večer se v centru Jerevanu sešlo několik tisíc protestujících, kteří následně vnikli do budovy parlamentu a úřadu vlády, který zpustošili. Vyžadovali okamžité zrušení dohody, premiéra Nikola Pašinjana označili za zrádce a vyzývali jej k přímé konfrontaci.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany potvrdilo, že se dohodlo s Armény na příměří v Náhorním Karabachu. To mělo začít platit od poledne místního času (10:00 SELČ). Čtyřdenní boje si vyžádaly nejméně 64 obětí, většinou vojáků.