Série spontánně vznikajících demonstrací u příležitosti 71. výročí založení Československa bývá neprávem opomíjená a stojí v podstatě ve stínu Listopadové demonstrace.

Vše začalo - jak jinak - na Václavském náměstí jen pár hodin poté, co na náměstí zazněly projevy komunistických papalášů a slavnostní přísahy vojáků. Protože byl 28. říjen během vlády komunistů vždy problematický, na případné demonstrace byli policisté v revolučním roce připraveni. 

Manifestace začala kolem čtvrté hodiny v poklidu, podle dobových odhadů se tři až pět tisíc lidí v horní části Václavského náměstí připravovalo na pochod do dolní části. Nesli transparenty s hesly "Republiku si rozvracet nedáme" a "Svobodu politickým vězňů" a provolávali hesla "Svobodu", "Charta", "Jakeš ven" či "Havel".

Do cesty se jim však postavily policejní jednotky, které začaly demonstraci násilně rozhánět. Nechybělo vytlačování lidí z náměstí, zabavování fotografických materiálů a ke slovu se dostaly samozřejmě i obušky. S nimi se příslušníci pořádkových jednotek vytasili zejména v demonstracích, které v následujících hodinách vzplály na několika místech v centru Prahy.

Násilného potlačování manifestů a zatýkání jejich účastníků se již zúčastnily takzvané červené barety, které se následně staly nechvalně proslulým symbolem sametové revoluce.

Naopak nejvýznamnější představitelé disentu jako Václav Havel, Ivan Klíma, Jaroslav Šabata či Eva Kantůrková, na demonstracích chyběli. Tak jako mnohokrát předtím byli před významným výročím preventivně zadrženi.