Datum spjaté se spoustou utrpení i pádem zdi, u níž se umíralo

GALERIE MAGAZÍN - Magazín autor: red

Devátý listopad se zdá být osudným datem německých dějin. Právě v tento den se stala řada událostí, které ovlivnily osudy milionů lidí. Letos pak nabývá zvláštního charakteru i tím, že na něj připadá 80. výročí křišťálové noci a sto let od abdikace posledního císaře.

Lidé stojící u obchodu zničeného během křišťálové noci

Lidé stojící u obchodu zničeného během křišťálové noci,zdroj: Profimedia.cz

V listopadu 1918, krátce před porážkou v první světové válce a necelého půlstoletí od sjednocení země v roce 1871, vládla v Německu revoluční nálada. U moci byl od roku 1888 císař Vilém II., který se v té době potýkal se vzpourou námořnictva a dělnickými radami, které se ustavovaly po celé zemi. Císař nakonec 9. listopadu abdikoval.

"Ať žije německá republika!" oznámil téhož dne sociální demokrat Philipp Scheidemann z balkonu Říšského sněmu vznik útvaru, který se později stal Výmarskou republikou. O dva dny později Německo podepsalo příměří, a tak skončila první světová válka, v níž zahynulo přes 10 milionů lidí. Mírové podmínky pokládali Němci za natolik ponižující, že v sobě podle historiků nesly zárodek druhé světové války.

1923: Mnichovský pivní puč

O pět let později, 9. listopadu 1923, se Adolf Hitler, který stál v čele tehdy skromné Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), pokusil se svými nohsledy, mezi nimiž figurovali Heinrich Himmler, Hermann Göring a Rudolf Hess, vyvolat z přeplněné mnichovské pivnice státní převrat.

Hitler se vyšvihl na židli, vystřelil do stropu a poté vyhlásil konec "listopadové vlády zločinců", jak establishment označovali odpůrci mírových podmínek. Policisté a vojáci ale tento pokus o puč zarazili v zárodku.

Hitler byl zatčen, a třebaže jeho pokus o převrat skončil fiaskem, stal se z něj zakládací mýtus takzvané třetí říše. Budoucí německý vůdce nabyl díky procesu na proslulosti a využil ji k šíření nenávisti vůči Židům. Strůjce převratu byl odsouzen k pěti letům vězení. Odseděl si z nich devět měsíců, během nichž napsal Mein Kampf.

1938: Křišťálová noc

Protižidovské pogromy z 9. listopadu 1938, které vešly do dějin jako křišťálová noc, se rozšířily po celém Německu. Třebaže událost byla prezentována jako spontánní reakce na atentát polského Žida na německého velvyslance v Paříži, ve skutečnosti bylo toto násilí páchané na Židech řízeno z nejvyšších pater moci.

Na ničení synagog a židovských obchodů po celém Německu se podíleli členové polovojenských oddílů SA, jednotek SS i mládež z Hitlerjugend. Oné noci zemřelo nejméně 90 Židů a 30 tisíc dalších bylo deportováno do koncentračních táborů. Historici považují tento výbuch násilí za počátek vyhlazování Židů nacistickým režimem.

Mnozí Němci si tuto noc připomínají čištěním "kamenů zmizelých" - mosazných destiček zasazených do dlažby se jmény obětí a jejich adresami - anebo k nim přinášejí květiny.

1989: Pád berlínské zdi

Devátého listopadu 1989 padla téměř náhodou berlínská zeď, která byla vztyčena v roce 1961 a z níž se stal symbol studené války. Člen politbyra východoněmecké komunistické strany Günter Schabowski onoho dne na tiskové konferenci informoval o tom, že východní Němci budou moci volně cestovat. Zaskočila ho ale otázka zahraničního novináře, který se zeptal, kdy toto právo vstoupí v platnost. "Pokud vím, tak ihned, neprodleně," zadrmolil Schabowski.

profimedia-0289895347

Pobořená část berlínské zdi,zdroj:Profimedia.cz

Jeho odpověď nabyla účinku bomby. Tisíce obyvatel východního Berlína proudily ke kontrolním stanovištím, kde zmatené stráže nakonec zvedaly závory. Pád berlínské zdi se obešel bez prolití jediné kapky krve.

Německé úřady vlivem předchozích tragických událostí, které se udály 9. listopadu, upustily od toho, aby na toto datum stanovily státní svátek. Ten nakonec připadl na 3. října - na památku dne, kdy bylo v roce 1990 znovusjednoceno Německo.

Tagy: Německo zahraničí nacistické Německo svátky a výročí berlínská zeď dějiny a fakta nehody a neštěstí

Zdroje: ČTK