železná opona

Politiky může před zákonem zachránit imunita, indemnita, ale také – senilita. Upozorňuje na to stíhání komunistických papalášů v Česku.

Bez jediné oběti se 9. listopadu 1989 obešel pád berlínské zdi, která byla téměř tři dekády zrůdným symbolem studené války a rozdělení světa na Východ a Západ.

Před třiceti lety se tisíce východních Němců rozhodly překročit rozpadající se železnou oponu v Maďarsku. Uprchlíkům, kteří se shromáždili u tamních hranic s Rakouskem, Maďaři 11. září 1989 oficiálně povolili vykročit ke svobodě.

Jakou hrůzu zažívali v minulém století lidé, kteří před komunistickou diktaturou utíkali přes střežené hranice na Západ? Mohli vůbec komukoliv věřit, nebo se museli spoléhat sami na sebe? A jaké to vůbec je, když se jednotlivec rozhodne střetnout s totalitou? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět zážitková hra Čára, jejíž účastníci mají možnost se na den stát uprchlíky z komunistického Československa.

Virus HIV asi není třeba dlouze představovat. Jedná se o RNA retrovirus způsobující nechvalně známý syndrom získané imunitní nedostatečnosti neboli nemoc AIDS.  Trochu ve stínu jeho medicínského zkoumání ale zůstává další důležitá část skládačky – výzkum historického šíření viru HIV po světě. Jen porozumění charakteru šíření podobně nebezpečných patogenů nás však může ochránit před invazí třeba ještě daleko nebezpečnějších chorob v budoucnu.

Eskalace napětí mezi Ruskem a Západem se stává trvalým trendem. S každým novým obratem v ukrajinské krizí a s každým novým balíkem sankcí se prohlubuje roztržka Moskvy s okolním světem. Rusové stále častěji myslí na železnou oponu jako historickou paralelu i politickou perspektivu, tvrdí sociolog Alexej Levinson. 

Během studené války zemřelo na hranici mezi Československem a Rakouskem téměř 800 lidí. Podle agentury DPA to vyplývá z dosud nezveřejněných dokumentů československé tajné policie, které zkoumali vědci z rakouského Institutu Ludwiga Boltzmanna.