Stop hyperkorektnosti: Na kopuli zámku patří kříž

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Debat o tom, zda symbol kříže na veřejných místech uráží cítění nekřesťanů či ateistů, už bylo na Západě několik, v neposlední řadě i v souvislosti s migrační krizí. Ať už šlo o kříže ve školách, jednacích síních či na vrcholcích hor. Tato hyperkorektnost nyní v Berlíně nabyla nových rozměrů, když zde rozproudila vášnivou debatu, zda by repliku císařského zámku v centru města nebylo lepší postavit bez kříže na kopuli.

Berlínský zámek v roce 1935

Berlínský zámek v roce 1935,zdroj: Profimedia.cz

O jakou stavbu vlastně jde?

Berlínský zámek býval až do války jednou z dominant německé metropole. Základní kámen k němu byl položen už v roce 1443, novým sídlem Hohenzollernů se stal od roku 1451. V následujících letech procházel rozsáhlými úpravami a přestavbami, až získal barokní podobu podle italských vzorů. Od roku 1702 se stal sídlem pruských králů  a od roku 1871 německých císařů.

Za druhé světové války byl císařský zámek značně poškozen, a proto se jej tehdejší východoněmecká vláda v roce 1950 rozhodla zbourat. Na jeho místě pak vyrostlo známé skleněné monstrum nazvané Palác republiky, které se stalo jedním z architektonických symbolů komunistické části Berlína. Zasedal tu parlament a konaly se tu i kulturní akce. Později se ale zjistilo, že je budova plná nebezpečného azbestu, a tak se v roce 2008 zbourala.

Spolkový sněm pak rozhodl, že se na jejím místě postaví replika někdejšího sídla pruských panovníků, což vládní orgány označily za největší kulturní projekt v Německu v tomto století. Stavba už byla zahájena a dokončena by měla být do září 2019. Náklady se odhadují v přepočtu na 15 miliard korun.

Hohenzollernský palác bude mít tři barokní a jednu moderní fasádu (tu východní). Pod názvem Humboldtovo fórum se má stát kulturním centrem se sbírkami mimoevropského umění, archivy Humboldtovy univerzity či knihovnou.

Jablko sváru kříž

Od samého počátku vyvolávala stavba vyrůstající naproti Berlínskému dómu kontroverze. Podle průzkumů s ní nesouhlasila více než polovina obyvatel, kterým bylo proti mysli obnovovat historickou podobu města, jakou už beztak málokdo pamatuje, a znovu stavět císařský palác v zemi, kde už žádný císař není. Lidé se rovněž obávají, že zámek se stane černou dírou na peníze, podobně jako stále ještě nehotové berlínské letiště nebo nedávno dokončená Labská filharmonie v Hamburku.

profimedia-0331742639

Stavba císařského zámku v Berlíně,zdroj:Profimedia.cz

Spory vyvolávala i budoucí podoba stavby. Zatímco jedni volali po přesné kopii historického objektu, odborná porota v soutěži vybrala návrh italského architekta Francesca Stelly, který do budovy začlenil i moderní prvky. Především interiér bude úplně jiný, maximálně ekologický a bezbariérový. S trochou nadsázky by se dalo říci, že historický vzhled bude vlastně jen jakousi kulisou pro úplně jinou stavbu.

Zpráva o tom, že se našel sponzor pro velký pozlacený kříž na kopuli zámku, vyvolala diskusi o tom, zda tam vůbec takový křesťanský symbol má být. Spolek pro podporu Berlínského zámku, který na stavbu vybírá dobrovolné příspěvky, tvrdí že by kupole měla získat svou historickou podobu – včetně figurálních ozdob, zlaté lucerny i kříže. Nadace Zukunft Berlin ale tvrdí, že kříž se nehodí k myšlence Humboldtova fóra, které chce prezentovat světové kultury bez jakékoliv hierarchizace. Pokud to má být dům pro všechny, nemůže se tak dít pod křížem jako v 19. století, namítá nadace, podle níž je kříž překážkou dialogu mezi náboženstvími a kulturami. Stoupenci v něm naopak spatřují symbol tolerance a otevřenosti světu.

Webkamery ze stavby zámku jsou ZDE.

Co tvrdí odpůrci kříže?

Kříž vlastně patřil ke kapli uvnitř zámku, která už v nové stavbě nebude. Stal by se tak podle odpůrců pouhým zdobícím prvkem. Navenek by se kromě toho obnovila až pozdější podoba stavby z roku 1854. Teprve v té době totiž byla kopule postavena a byla vysvěcena i kaple pod ní.

Humboldtovo fórum navíc namítá, že Alexander a Wilhelm Humboldtovi jsou symbolem humánního a osvíceného pohledu na svět, čímž daleko předběhli svou dobu. Odmítali otroctví, antisemitismus, kolonialismus, a s tím související kulturní a náboženskou dominanci evropských mocností. Na světové kultury nahlíželi jako na zásadně rovnocenné. 

profimedia-0287880681

Stavba císařského zámku v Berlíně,zdroj:Profimedia.cz

Umístěním kříže se ze zámku prý stává kostel, a požadovaná světonázorová neutralita Humboldtova fóra je tím narušena. V Humboldtově stěžejním díle Kosmos se prý navíc ani jednou nevyskytuje slovo "Bůh". Toho Humboldt, stejně jako Charles Darwin, pro objasnění světa nepotřeboval. A proti zámku stojí Berlínský dóm, který je sám o sobě náboženským symbolem, není proto třeba dávat ještě kříž na Humboldtovo fórum, které je státním kulturním zařízením.

Krucifix je zcela jednoznačný: Je to symbol křesťanů – nikoliv muslimů, židů, buddhistů ani agnostiků. Jeho vztyčením na kopuli se obnovuje starý vzhled města, který už dávno neexistuje a která nelze obnovit ani replikami fasád starých budov. Dovedeno ad absurdum by obnova historického vzhledu přece znamenala i strhnout známou televizní věž. O ní je mimochodem známo, že na její skleněné kouli se při určitém dopadu slunečních paprsků odráží kříž. Tomuto zvláštnímu úkazu se mezi Berlíňany říká "papežova pomsta" – v narážce na diskriminaci církve v komunistické NDR.

Spory o kříž se vedou i mezi politiky. Levice a Zelení jsou proti němu, konzervativní CDU je pro a sociální demokraté se do debaty zatím nezapojují. Vládní zmocněnkyně pro kulturu a média Monika Grüttersová kříž hájí a argumentuje tím, že nabídka domu otevřeného všem je věrohodná pouze v případě, pokud si budeme vědomi svých kořenů a také to dáme patřičně najevo. Berlínský biskup Markus Dröge soudí, že vynechání kříže by znamenalo popírat historické souvislosti.

Přepisováním dějin se blížíme Orwellovi

Kupoli s kaplí a křížem nechal na zámku postavit pruský král Bedřich Vilém IV. především proto, že byl silně nábožensky založený a dosavadní zámecká kaple padla za oběť přestavbám. Přesto ale těžko chápal kupoli jako něco na způsob kostelní věže. Kříž bral nejspíš jako symbol svého přesvědčení, že je králem z Boží milosti. Vždyť proto také odmítl přijmout nabídnutou německou císařskou korunu z rukou frankfurtského shromáždění, protože tento první celoněmecký parlament pokládal za revoluční instituci. Boží milost, jíž se dovolával, byla z jeho pohledu zaměřena proti demokracii, podotýká filozof a teolog Richard Schröder, který je prezidentem Spolku pro podporu Berlínského zámku.

profimedia-0278795630

Model původní podoby Berlínského zámku,zdroj:Profimedia.cz

Panováním z Boží milosti dával král najevo, že hranici jeho moci tvoří odpovědnost před Bohem, neopravňuje ho tedy ke svévoli. Vždyť i v Preambuli německé ústavy stojí, že lid tento základní zákon Německé spolkové republiky přijímá "u vědomí své odpovědnosti před Bohem a lidmi". Tím je Bůh v první řadě míněn jako instance, kterou nelze jednoduše řečeno (na rozdíl od lidí) nijak oblafnout.

Je samozřejmě správné, že se ve veřejném prostoru netolerují symboly zakázaných organizací. Ale není v pořádku, když se stejně zachází i s křížem, který žádným zakázaným symbolem není. Vždyť i nacisté poznali, že přestřelili, když v roce 1938 sundali z hlavní věže hradu Wartburgu kříž a nahradili jej svastikou. Po několika týdnech zase původní kříž museli kvůli masovým protestům veřejnosti vrátit na místo.

Ateistický fanatismus je stejný jako jakýkoliv jiný

Pokud se začne posuzovat zámek podle dnešních kritérií politické korektnosti, moc toho z něj asi nezůstane. Je plný pruských orlic a alegorických postav Borussie, třebaže Spojenecká kontrolní rada v roce 1947 Prusko zrušila, čili v jistém smyslu vlastně zakázala. Kdyby byli odpůrci kříže důslední, museli by požadovat odstranění veškerých křížů, které nejsou zrovna na svatostáncích. Takový ateistický fanatismus ovšem není o nic lepší, než jakýkoliv jiný fanatismus.

Pokud je bohatství lidstva sumou jeho kultur, pak evropský vklad do tohoto bohatství nepochybně nese křesťanskou pečeť. Svátky, jména a veškeré hmotné i nehmotné kulturní dědictví jsou dokladem toho, že žijeme v postkřesťanském světě. Nikdo přece nikoho nenutí být praktikujícím křesťanem, nicméně svých kořenů a tradic by si Evropané měli být jasně vědomi. Chovat se při rekonstrukci zámku jako cenzoři dějin nápadně připomíná ministerstvo pravdy z Orwellova románu 1984, které přepisuje dějiny podle aktuálních ideologických potřeb. Koneckonců – něco podobného už jsme tu v minulosti zažili na vlastní kůži.

Nebýt skupiny hyperkorektních lidí by si drtivá většina lidí možná ani nevšimla, že na kopuli nějaký kříž vůbec je, a rozhodně by se nad tím nijak nepozastavovala. Kříž je totiž zástupný problém zásadního rozporu, který se dlouho přehlížel. Na jedné straně stojí stavba repliky zámku a na straně druhé Humboldtovo fórum, které bude v novém sídle jenom jako host. To jsou dvě zcela odlišné věci, které se rozhodnutím Spolkového sněmu prostě jen nešťastně spojily. 

  

Tagy: Německo zahraničí Berlín zámek stavba křesťanství hrady a zámky památky a architektura náboženské symboly

Zdroje: vlastní,Der Tagesspiegel,Die Welt,Berliner Zeitung