Hlavním tématem dnešní bilanční návštěvy premiéra na ministerstvu byla energetika, ceny elektřiny a plynu a omezování tuzemské závislosti na Rusku. Česko i celá Evropa v této věci podle Fialy zažehnali hrozbu nedostatku plynu, což se už začíná projevovat na trhu. „Přesvědčili jsme trh, že zimu zvládneme, a proto klesají ceny energií,“ řekl Fiala.

Ke snižování cen podle něj přispěly také úspory ve spotřebě, která v Česku loni meziročně klesla o 19 procent. To se projevuje i v zásobách plynu. V tuzemských zásobnících je podle premiéra v současnosti přes 2,6 miliardy metrů krychlových plynu, což znamená jejich naplněnost ze 74 procent. To je podle premiéra pro toto období ve srovnání s předchozími roky dosud nejvyšší stav.

Současný pokles ceny elektřiny a plynu na energetickém trhu se bude v cenících odběratelů podle premiéra projevovat postupně. MPO se podle něj nyní snaží vytvářet co nejvíce přehledné prostředí, které by mělo přispět k přiměřenému zohlednění nižších cen surovin v cenách pro zákazníky.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) bude ministerstvo pokračovat v krocích, které by měly dál snížit dovoz energetických surovin z Ruska. V této souvislosti připomněl, že Česko má v nizozemském terminálu LNG rezervovány zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu, což by při současné spotřebě vystačilo asi na 40 procent spotřeby. Kromě toho má stát opci na další miliardu metrů krychlových plynu, zatím ji však nevyužilo, protože chce své zdroje co nejvíce diverzifikovat. Do budoucna by ovšem LNG mohlo podle Síkely tvořit i více než polovinu tuzemské spotřeby. S tím souvisí i snaha o úplné omezení dovozu plynu z Ruska.

Spolu s tím chce stát omezit i závislost na ruské ropě. V současné do země proudí asi polovina zásob ropy z ruského ropovodu Družba, druhá polovina zásob teče ropovodem IKL z Německa, který je napojen na ropovod TAL z Itálie. Do budoucna chce Síkela ruskou část nahradit navýšením dodávek ropy z ropovodů IKL, respektive TAL.

Tématem jednání Fialy na MPO byl také další rozvoj energetiky z obnovitelných zdrojů. K tomu ministerstvo podle Síkely připravuje některá další opatření, která by měla dál usnadnit využívání obnovitelných zdrojů, a snižovat tak závislost na fosilních palivech. 

Od středy platí ruský zákaz dodávek ropy do zemí uplatňujících cenový strop, Česka se nedotkne

Ve středu začíná v Rusku platit dekret, který zakazuje dodávky ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. Zatím má platit pět měsíců. Rozhodnutí je reakcí na dohodu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropské unie a Austrálie, které loni od 5. prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů (asi 1300 Kč) za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cenový strop je součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu.

Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Nařízení přijaté v Moskvě zakazuje dodávky ruské ropy firmám a osobám v případě, že je ve smlouvách „přímo či nepřímo zahrnut mechanismus stanovení cenového stropu“. Dekret zahrnuje také ustanovení, které ruskému prezidentovi umožňuje ve zvláštních případech zákaz dodávek zrušit.

Rozhodnutí však nebude mít prakticky žádný dopad. EU a Británie totiž na začátku prosince zavedly zákaz dovozu ruské ropy po moři a ropovod Družba, který zásobuje ruskou ropou vnitrozemské státy EU včetně České republiky, má výjimku.

Dekret se týká i ropných produktů. Cenový strop na ropné produkty by však měl vstoupit v platnost až 5. února, tedy stejný den, kdy začne platit zákaz dovozu ruské nafty do EU.

Analytici trhu s energiemi se vůči dopadům cenového stropu na ruskou ropu stavějí spíše skepticky. Zejména proto, že Moskva byla velkou část ropy dodávané po moři původně do Evropy schopna přesměrovat do Číny, Indie a Turecka. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už dříve řekl, že cenový strop na ruskou ropu neovlivní schopnost Ruska pokračovat ve speciální vojenské operaci, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu. Peskov také varoval, že opatření destabilizuje světový trh s energetickými surovinami.

Zvláštní zmocněnec českého ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška uvedl, že pro Česko nemá ruský zákaz vývozu ropy do zemí, které uplatňují cenový strop, žádný význam. Zákaz dopadá na tankery, Česko má ale ruskou ropu z ropovodu Družba.

Ruský vicepremiér Alexandr Novak tento měsíc uvedl, že příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v loňském roce zvýšily o 28 procent, respektive o 2,5 bilionu rublů (zhruba 785 miliard Kč). Řekl také, že těžba ropy v Rusku se loni zvýšila o dvě procenta na 535 milionů tun, zatímco export se zvýšil o sedm procent.

Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA) začátkem ledna odhadlo, že Moskva kvůli embargu na ruskou ropu v prosinci přicházela zhruba o 160 milionů eur (3,8 miliardy Kč) denně. Rusko však podle CREA na vývozu fosilních paliv stále vydělávalo odhadem 640 milionů eur (15,3 miliardy Kč) denně.

Gazpromu v lednu klesl vývoz plynu přes Ukrajinu na dosavadní minimum

Ruská plynárenská společnost Gazprom snížila v lednu tranzit plynu přes Ukrajinu na dosavadní minimum. Informoval o tom dnes list Vedomosti, který vychází z údajů Gazpromu. Podle nich by měl za leden vývoz přes Ukrajinu činit méně než jednu miliardu metrů krychlových.

Tranzit plynu z Ruska do EU prudce klesl loni v květnu, kdy Ukrajina přerušila tranzit přes stanici Sochranovka. Ta je tranzitní cestou do Evropy zhruba pro třetinu celkového objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu. Opatření Kyjev zdůvodnil aktivitami ruských okupačních sil. List Vedomosti však upozornil, že k lednovému poklesu vývozu přispěla nižší poptávka po ruském plynu v Evropě v souvislosti s neobvykle teplou a větrnou zimou.

Gazprom podle dostupných údajů za prvních 30 dní nového roku vyvezl do EU přes Ukrajinu 951,4 milionu metrů krychlových plynu. Ve druhé polovině loňského roku Gazprom dodával přes Ukrajinu denně 41 až 43 milionů metrů krychlových plynu. Od 5. ledna ale denní objemy začaly prudce klesat a od 19. ledna denní dodávky činily pouze 24,4 milionu metrů krychlových. Trasa přes Ukrajinu je poslední zbývající cestou, kterou ještě proudí zemní plyn z Ruska na západoevropské trhy.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů. Kontrolu nad firmou má Kreml.