Důležité kovy potřebné pro výrobu zbraní, které EU posílá na Ukrajinu, tak zřejmě putují po železničních kolejích nepřítele, upozornila agentura Bloomberg.

Většina kovů vzácných zemin se těží v Číně. Podle údajů EU se objem kovů vzácných zemin přepravených po železnici přes Rusko za prvních devět měsíců letošního roku zvýšil na 36 074 tun, což je více než dvojnásobek objemu přepraveného za celý rok 2021, uvedl Bloomberg. Hodnota obchodu se do září zvýšila o více než čtyři pětiny na 377 milionů eur (devět miliard Kč).

„Je ohromující, že navzdory všem sankcím tento dodavatelský řetězec stále funguje,“ řekl zakladatel společnosti Norge Mining Michael Wurmser. Norge Mining má v Norsku majetek, který zahrnuje velká ložiska vanadu a titanu, dvou kovů, které mají zásadní význam pro obranný průmysl a jejichž produkci v současnosti dominují Čína a Rusko.

Čína se na dodávkách kovů vzácných zemin používaných v Evropě podílí více než 90 procenty. Vzácné zeminy z Číny jako lanthan hojně využívají západní zbrojovky pro výrobu protipancéřových střel. Většinu evropské poptávky po wolframu, těžkém kovu, který se používá pro protitankové střely vyráběné společnostmi Thales Air Defence a Rheinmetall, pokrývá Čína. A válka na Ukrajině odhalila závislost EU na ruských železnicích a koridorech pro obchod s Čínou. Nejnovější údaje dokonce ukazují, že železniční tratě v Rusku zůstávají frekventovanou dopravní trasou a pro evropský průmysl jsou zásadní.

Přestože objemy přepravy po železnici představují jen asi tři až čtyři procenta celkového obchodu se zbožím mezi Čínou a EU a jsou jen zlomkem námořní přepravy, železniční zásilky mohou zkrátit dobu dodání o týdny. Nákladnímu vlaku z čínského Wu-chanu trvá cesta přes Rusko do německého Duisburgu 16 dní. Přeprava po moři z Asie do severní Evropy může trvat dvakrát tak dlouho. Alternativní železniční koridory pak mají kapacitní omezení, nejsou plně rozvinuté a nejsou schopné absorbovat ztráty severní trasy přes Rusko.

Existence nepřátelských stran s překrývajícími se dodavatelskými řetězci není zcela novým jevem, upozornil analytik Evropské rady pro zahraniční vztahy Rafael Loss. Japonsko v době druhé světové války využívalo americký kovový šrot pro své námořnictvo. V době studené války sloužily dodávky sovětských kovů k výrobě vojenského arzenálu namířeného na Moskvu.

I když hodnota zboží přepravovaného po železnici představuje pouze zlomek z celkových obchodních vztahů mezi EU a Čínou, Rusko by mohlo zvýšit ceny a problémem pro evropské dovozce by bylo, pokud by se Moskva rozhodla zabránit jízdě 15 vagonů denně, které obvykle jezdí na této trase. Starosti by EU mohlo způsobit hlavně narušení přístupu k čínským wolframovým dolům, které se na celosvětové produkci podílejí více než 83 procenty. Tento kov je důležitý pro celou řadu výrobků, od baterií po magnety a mikročipy. Poptávku po wolframu zvyšují výdaje na obranu v reakci na konflikt na Ukrajině.