Nedávná kauza, kdy na vlnách stanice Českého rozhlasu Vltava v sobotu dopoledne zazněla ukázka z románu Alana Hollinghursta Linie krásy, vyvolává řadu otázek. Radní Českého rozhlasu na ukázku zareagovali slovy o "tvrdé pornografii" či "drsném mase". Jak se pozná pornografická literatura od literatury krásné? Jaká je mezi nimi hranice? A jak do toho zapadá literatura erotická?

Vybraná pasáž z Hollinghurstova románu se objevila v rámci hudebně-literární koláže k tématu voda s názvem "Ahoj! Aneb na začátku byla voda!". Z vyjádření radních a jejich pobouření se zdálo, že je minimálně velmi explicitním a servítky si neberoucím popisem sexuálního aktu. O nic takového ale nešlo.

Pozdvižení vyvolala nevinná ukázka popisující dění na plovárně, kdy erotikou zavání snad jen popis jednoho z hrdinů knihy v plavkách: "S úsměvem si prohlížel Waniho těsné černé plavky, jeho hladké, křehké světle hnědé tělo a jako obvykle provokující penis, který mu zrovna teď trčel nad koulemi drze jako vykřičník".

Na tom samozřejmě není nic "drsného" ani "tvrdého" a o pornografii nemůže být řeč ani náhodou. V Hollinghurstově knize sice můžeme najít i mnohem odvážnější a barvitější pasáže, ale na to, abychom mohli hovořit o erotické, natož o pornografické literatuře, to v žádném případě nestačí.

Erotika a motivace čtenářů

Zajímavé je srovnat Linii krásy s letos vydaným erotickým románem Vesnický závod, jehož autoři knihu sami označují jako "opravdu erotický gay román". Rozdíl mezi oběma knihami spočívá v tom, jakou roli v nich hrají expresivní sexuální pasáže a také kolik prostoru zabírají.

Vesnický závod zachycuje letní prázdniny roku 1992 a soupeření dvou part kluků z dvojice vesnic nedaleko Mladé Boleslavi. Erotické scény zde hrají nezastupitelnou úlohu a jsou podstatné pro samotný děj knihy. Přesto ani v případě Vesnického závodu nejde o pouhou pornografii. S erotikou a popisem sexuálních scén kniha pracuje a přikládá jim zásadní význam, ale ani tady nejde jen o upocené porno, které by kromě vzrušení už nepřinášelo nic dalšího.

Při porovnání s Linií krásy však vynikne, v čem se od sebe liší erotický román a román, kde sice místy jsou erotické pasáže, kniha si však docela dobře vystačí i bez nich, protože pro vyznění knihy a pro to, aby držela vůbec pohromadě, nejsou zdaleka tak důležité.

Jinak řečeno, Linii krásy si asi nikdo nepořídí a nepřečte kvůli částem pojednávajícím o sexu nebo kvůli jednomu trčícímu penisu. U Vesnického závodu to asi naopak bude hlavní motivace většiny čtenářů. Ti ovšem navíc dostanou propracovaný a napínavý příběh, několik zajímavých a uvěřitelných postav a řadu originálních úvah.

Rozhlasové čtení na vlnách Vltavy

Linie krásy pojednává o touze Nicka Guesta zapadnout do vyšší společnosti, o vnímání estetiky a krásna, o britské společnosti za vlády Margaret Thatcherové, o pokrytectví a morálních standardech, které se dávají na odiv, ale nedodržují se, nebo o epidemii AIDS.

Stejně tak Vesnický závod není jen o sexu, byť je ho tam výrazně více než v Hollinghurstově románu. Vypráví o počátku 90. let na českém venkově, o době, kdy jsme neměli mobily ani počítače a kluci pobíhali po lesích a polích a měli jiné starosti než sjíždět sociální sítě.

Tématem Vesnického závodu jsou i role a konvence ve společnosti, ctižádost, která člověka žene vzhůru, aby stoupal po společenském žebříčku, schopnost se svých ambicí v určitý moment vzdát pro něco důležitějšího a také zodpovědnost a zátěž, která je spojená s mocí a rozhodováním, kdy naplnění touhy vést a ovládat druhé je vykoupené zvláštní nesvobodou.

Vesnický závod je rovněž o střetu pudů a společenských zákonů, racionalitě a tajemnu jako součásti skutečného světa. Velkou roli v něm hraje i nostalgie a vzpomínky na léto, kdy má člověk čerstvě po maturitě a nemá nic lepšího na práci než několik měsíců trávit na kopcích, stráních a oraništích se svými kámoši.

Rozhlasová stanice Vltava by měla unést čtení nejen z takového románu, jakým je Linie krásy, ale třeba i z Vesnického závodu. U něj sice pobouřené výkřiky, kterých se dopustili členové Rady Českého rozhlasu na adresu ukázky z Hollinghurstovy knihy, mohou být o něco více namístě, přesto nejde o nic nevkusného, čemu by se kulturní stanice, jako je Vltava, musela vyhýbat. I když v tomto případě by asi bylo opravdu lepší, aby se rozhlasové čtení z románu odehrávajícího se kolem dvojice vesnic Semčice a Žerčice uvedlo až po 22. hodině.

Varování před nebezpečná sekvence

Rada Českého rozhlasu si na své červencové schůzi schválila usnesení, ve kterém žádá generálního ředitele o vyjádření týkající se pořadu "Ahoj! Aneb na začátku byla voda". Chce ho do příští veřejné schůze 29. srpna. Uvidíme, jak se k tomu generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral postaví.

Dosavadní výsledek kauzy je úsměvný. Celá více než dvouhodinová koláž je nyní "na základě mnoha žádostí posluchačů a širší veřejnosti" na neomezeně dlouhou dobu k dispozici k veřejnému poslechu na webových stránkách Vltavy s roztomilým upozorněním: "Pořad byl veřejně kritizován na zasedání Rady Českého rozhlasu a byl některými členy Rady označen za 'pornografický'. Upozorňujeme rodiče, že dvouhodinové literárně-hudební pásmo není v jedné velmi krátké sekvenci vhodné pro děti".

Takže radní zatím dosáhli jen toho, že si komponovaný pořad zřejmě poslechlo mnohem více lidí, než by si ho jinak vůbec všimlo. A samozřejmě na webu stanice si ho může v kteroukoli denní dobu, třeba i v sobotu v devět ráno, kdy byl původně vysílán na Vltavě, poslechnout kdokoli, ať už je mu kolik chce let.

Samotní radní Českého rozhlasu si ale inkriminovanou pasáž z Linie krásy na své poslední červencové veřejné schůzi nakonec nepustili. Učinili tak (patrně nedočkavě) už dopoledne před svým zasedáním. Bohužel mimo záznam.

Pokud na nadcházející veřejné schůzi ukázka zazní, mohli by si radní pro srovnání předčítat i z Vesnického závodu, aby se správně nakalibrovali na patřičný literární žánr. Jistě by mohli sáhnout i po něčem "nadupanějším", když už hovoří o "tvrdé pornografii" a "drsném mase", ale Vltava je přece jen kulturní stanice a měla by se držet literatury, která má alespoň nějaké umělecké ambice.