Čo bolo (ŠtB), to bolo. Terazky je Babiš premiérom

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavel Jégl

Andrej Babiš se zapletl s komunistickou tajnou policií. Nahlíženo z února roku 2018 je však horší to, co dělá dnes. Vrací do nejvyšších pater politiky komunisty a zve tam i okamurovce.

Andrej Babiš

Andrej Babiš,zdroj: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Andrej Babiš po šesti letech prohrál soud o to, zda je v dokumentaci komunistické tajné policie veden oprávněně.

Byla to vlastně jen formalita. Soud v Bratislavě potvrdil usnesení ústavního soudu a zamítl Babišovu žalobu na Ústav paměti národa (obdoba českého Ústavu pro studium totalitních režimů – ÚSTR), za "neoprávněné zápisy" ve svazcích Státní bezpečnosti (StB, na Slovensku ŠtB).

Skončí na lampárně?

Historicky vzato, Babiš zůstává agentem StB s krycím jménem Bureš a registračním číslem 25085.

Vědomou spolupráci s StB samosebou popírá. Připouští, že za komunismu jako zaměstnanec podniku zahraničního obchodu měl kontakty s estébáky. Odmítá však, že byl agentem. Chce se hájit a domáhat se nápravy žalobami na jiné instituce – slovenské ministerstvo vnitra, anebo kontrarozvědku.

Bude to mít těžké, byť pro něj pracují ti nejlepší právníci. Ústavní soud nejen poukázal na to, že Babiš pláče na špatném hrobě, když vede spor s Ústavem paměti národa, a zrušil dřívější rozsudky soudů, které dávaly za pravdu tvrzení, že byl evidován jako agent neoprávněně. Upozornil také, že svědectví tří bývalých estébáků, kteří vypovídali v Babišův prospěch a tvrdili, že falšovali dokumenty, nemůže mít automaticky vyšší váhu než odborná analýza dokumentů provedená historiky.

Takže uvidíme, kam svůj případ Babiš požene: jestli s ním půjde až k Evropskému soudu ve Štrasburku, anebo nakonec skončí se stížností v lampárně.

Jak to vidí historik

Analýze svazků, které vedla StB na Babiše, se věnoval historik Patrik Dubovský ze slovenského Ústavu paměti národa. Své poznatky shrnuje zde.

Dubovský se zabývá otázkou, zda dokumenty StB svědčí o vědomé spolupráci Andreje Babiše. Odpovídá na ni kladně. "Agent Bureš plnil poctivě svou informační úlohu," píše.

Upozorňuje, že StB ve svých dokumentech zmiňuje Babiše hned v pěti akcích – OKO, Chemapol, Osten, Turek a Bauer. Že by tedy StB fungovala pouze jako agentura pro vymýšlení konspiračních teorií?

"Tohle vyfabrikovat, zkombinovat a chronologicky vepsat do registrů bez podezření z manipulace by bylo přímo nemožné. A proč by to StB riskovala zrovna u synáčka z osvědčené stranické rodiny?" ptá se historik.

Svůj článek o kauze Bureš končí Patrik Dubovský úvahou: "V současnosti se zdá, že jakékoli důkazy o morálních prohřešcích politiků typu Andreje Babiše, které se zakládají na podkladech z archivů totalitních (KSČ) a represivních (StB) institucí, nehrají u řadového elektorátu nějakou roli, spíš naopak. V lepším případě vítězí pragmatismus, v horším náklonnost k nepravostem. Možná i něco ještě nižšího. Pocit, že 'on' je jako 'my' a že 'my' bychom na jeho místě postupovali stejně jako 'on'."

Zapomeňte na lustrace

A jaký bude mít výrok slovenské justice dopad na Česko? Nulový.

Dubovský správně poznamenal, že navrch má dnes pragmatismus. A nejen ten, ale i docela jiné starosti – o výši výdělku, případně výši dluhů, o úroky, obavy z exekuce…

Miloš Zeman se už vyjádřil, že druhý pokus o sestavení vlády patří Babišovi. Nic na tom nechce měnit. "Z hlediska postupu pana prezidenta tato zpráva (o rozhodnutí soudu v kauze Bureš) neznamená žádnou změnu. Pan prezident ctí výsledek voleb a druhý pokus o sestavení vlády tedy patří předsedovi vítězného hnutí ANO," informoval na Twitteru prezidentův mluvčí.

Čisté lustrační osvědčení členů vlády, dobrá zásada pocházející z polistopadové doby, vydržela dvě dekády. Předpokladem pro funkci premiéra nebo ministra není od roku 2013, kdy Zeman jmenoval do čela ministerstva financí Babiše. Nato babišovci rukou nedílnou se sociálními demokraty a komunisty prosadili dodatek k zákonu, který členy vlády a politické náměstky výslovně z lustrací vyňal.

Takže dnes mají agenti komunistické policie otevřené dveře do Strakovy akademie i na ministerstva.

Vrána k vráně sedá

Soudní verdikt, jenž zhatil Babišovu snahu očistit se od spolupráce s StB, také nijak nenaruší Babišovi námluvy s těmi, kteří mohou zajistit důvěru jeho vládě.

Tomiu Okamurovi je Babišova minulost ukradená. Hlavně, aby mu Babiš pomohl s několika návrhy, kterými se bude moci chlubit u příštích voleb.

Sociální demokraté si s Babišovou lustrací hlavy také lámat nebudou. Vždyť se sami zasadili o to, aby nebyla podmínkou pro jeho někdejší angažmá na ministerstvu financí.

Pro komunisty je Babiš třídní nepřítel, miliardový buržoust. Jenže má s nimi společné kořeny, stejnou politickou alma mater – Komunistickou stranu Československa (KSČ), podle litery zákona o protiprávnosti komunistického režimu zločineckou organizaci.

Premiér a vůdce ANO i předseda komunistů Vojtěch Filip si mohou padnout do noty také jako souputníci z StB. Tajná komunistická policie je oba evidovala jako spolupracovníky – prvního pod krycím jménem Bureš, druhého jako Falmera. Takže ti dva by mohli nostalgicky zavzpomínat na staré časy a domluvit se.

Věříte pohádkám?

Zatím vše zůstává při starém: Babiš je nadále evidován jako agent StB, žalován za dotační podvod na Čapím hnízdě a jeho vláda nemá důvěru sněmovny. Přesto vládne a vykládá pohádky o zlém draku – protibabišovské mafii, jejíž chapadla dosahují z Prahy do Bratislavy i do Bruselu.

Taky se vám při nich dobře usíná?

Tagy: Slovensko Česko domácí StB Československo český premiér agent StB Státní bezpečnost česká vláda česká politika

Zdroje: vlastní